Najděte si svého oponenta
NezařazenéJste v posledním ročníku a trávíte dlouhé hodiny u počítače psaním diplomové práce? Máte obavy z toho, že oponent pak vaše několikaměsíční snažení „roznese na kopytech“? Není třeba podléhat panice. Volbu oponenta můžete ovlivnit.
Jste v posledním ročníku a trávíte dlouhé hodiny u počítače psaním diplomové práce? Máte obavy z toho, že oponent pak vaše několikaměsíční snažení „roznese na kopytech“? Není třeba podléhat panice. Volbu oponenta můžete ovlivnit.
„Diplomovou prací student na konci studia v magisterském studijním programu prokazuje, že je schopen systematicky a samostatně písemně zpracovat zadané téma ve studované specializaci,” píše se ve článku 12 Studijního a zkušebního řádu VŠE. A dále se pokračuje: „Po odevzdání práce určí vedoucí této katedry (katedry, na které student zpracovává svou práci – pozn. aut.) oponenta diplomové práce.”
„V praxi to ale chodí tak, že oponenta neboli recenzenta doporučuje vedoucí diplomové práce a vedoucí katedry ho poté schválí,“ vysvětluje proděkan pro pedagogiku 2. fakulty Ing. Jiří Zeman. Z jeho slov vyplývá, že pokud chce student ovlivnit volbu oponenta, měl by zajít za svým vedoucím diplomové práce. A ten je dohodě s diplomantem dost často přístupný, což potvrzuje i vedoucí katedry světové ekonomiky doc. Ing. Eva Cihelková, CSc.: „Velmi často oponenty bývají lidé, kteří se studentem komunikovali již v průběhu zpracování diplomky, a mnohdy i zpracovateli diplomové práce významně pomohli poskytnutím materiálů, konzultací apod.“
Pro diplomové práce psané v nějakém podniku v zásadě platí, že je recenzuje osoba zastávající významnou funkci v tomto podniku. Zaměstnanec zná poměry v dané firmě lépe než například akademický pracovník a může tedy zasvěceněji posoudit obsah práce. Toto se ale netýká jen diplomek psaných v podnicích. Jediným omezením pro volbu recenzenta jsou podmínky stanovené studijním řádem (článek 12): „Oponentem diplomové práce musí být vysokoškolsky vzdělaný odborník z praxe nebo akademický pracovník.“
Co je tedy úkolem oponenta? Měl by diplomku přečíst a vypracovat na ni písemné hodnocení, které odevzdá vedoucímu katedry. Zároveň se stává členem příslušné zkušební komise. To ale neznamená, že se obhajoby diplomové práce musí osobně účastnit. „Většinou recenzent u obhajoby není. Těžko můžeme čekat, že sem někdo pojede například z Opavy jen kvůli diplomce,“ vysvětluje Ing. Zeman.
Oponent svoji funkci ve většině případů vykonává bez nároku na honorář. Pracovníkům VŠE se totiž odměny nevyplácejí a externí recenzenti je velmi často odmítají. I kdyby tak neučinili, vyplacená částka sotva může pokrýt čas věnovaný přečtení práce a napsání posudku. „Stát se recenzentem by mělo být otázkou prestiže. Měl by zde fungovat společenský konsenzus. Vždyť vlastní diplomová práce je svázána s praxí. Proč tedy oponenta urážet dvěma stovkami? Proč to raději nevěnovat studentovi na skripta?“ zamýšlí se Ing. Zeman.
Výši honoráře si fakulty stanovují samy. Fakulta financí a účetnictví dle slov své tajemnice JUDr. Evy Vachulkové nevyplácí nic. Podobně je na tom i třetí fakulta, což Studentskému listu potvrdila sekretářka katedry podnikové ekonomiky Ivana Vostřelová.
Tajemnice Fakulty mezinárodních vztahů Jitka Obická uvedla, že fakulta své externí oponenty odměňuje 150 korunami. O sto korun více dostane recenzent 4. fakulty. Vedoucí katedry systémové analýzy Ing. Antonín Rosický, CSc. k tomu dodává: „Je to šílená ostuda. Více než půlka lidí to odmítne. Řeknou: Víme, jak na tom škola je. My to nechceme.“
Děkan Národohospodářské fakulty doc. Ing. Ivo Straka, CSc. se k problému odměn za oponenturu na 5. fakultě vyjádřil následovně: „Rozhodující část oponentů tvoří pracovníci fakulty bez nároku na bezprostřední honorář. Externí oponenti pracují bez nároku na honorář či za symbolický honorář, obvykle 300 Kč.“ Fakulta managementu v Jindřichově Hradci dle slov svého tajemníka Ing. Mgr. Miroslava Malce recenzentům vyplácí 300 Kč.
Nahrávání ...
