Napínavé souboje na Kampě
SportSledovat šachy? Nuda! Asi tak zareaguje většina lidí, když slyší o této královské hře. Příliš složitá, zdlouhavá, nezáživná hra, a to i pro toho, kdo zná alespoň pohyb všech těch figurek na šachovnici. I já, který tuhle hru hraji od mala, jsem měl před mikulášským víkendem značně zkreslenou představu. Ta však vzala velmi rychle za své po dvoudenním exhibičním soupeření šachových mozků na Kampě.
Sledovat šachy? Nuda! Asi tak zareaguje většina lidí, když slyší o této královské hře. Příliš složitá, zdlouhavá, nezáživná hra, a to i pro toho, kdo zná alespoň pohyb všech těch figurek na šachovnici. I já, který tuhle hru hraji od mala, jsem měl před mikulášským víkendem značně zkreslenou představu. Ta však vzala velmi rychle za své po dvoudenním exhibičním soupeření šachových mozků na Kampě. Pojďte a nechte se strhnout se mnou.
Ve stylovém prostředí hotelu Kampa – Stará Zbrojnice se sešli čtyři velmistři, aby ve dvou partiích (jedna v pátek, druhá v sobotu) změřili své síly. První dvojici tvořil nejlepší Čech, teprve devatenáctiletý David Navara, a desátý hráč světa, Rus ve španělských službách Alexej Širov. Na druhé šachovnici se po oba dny potil zkušený holandský veterán Jan Timman a estonská naděje (s těžko vyslovitelným jménem) Kaido Kulaots.
Necelé dvě hodiny po pátečním poledni byly partie zahájeny. Mé oči se zpočátku upřely na partii našeho hráče, jenž zahajoval bílými. Než jsem se stačil rozkoukat, Timman, který hrál s bílými, vyměnil s Kulaotsem pár figur. Díky projekci obou zápasů jsem si ale mohl zpětně těch několik tahů prohlédnout. Zahájení mají velmistři v malíku.
Trochu se patrně zakoukal i velmistr Jiří Kaválek, jeho komentář se začal linout ze sluchátek, až když už figury na šachovnicích sváděly první boje. V dalším průběhu se však osvědčil, zvláště když Širov nad jedním tahem přemýšlel snad čtyřicet minut. Neustále vtipkoval, i mě jako laika velice pobavil. Přestože pak vypadly monitory, na nichž se zobrazovala hra, Kaválek vytrvale vymýšlel varianty dalšího vývoje a lakonicky k tomu prohodil: „ Tak oni už to možná vzdali, šli někam na večeři a my tady budeme čekat do noci, nebo co…“
Veselo ale nebylo Navarovi, který se právě po onom dlouhém přemýšlení Širova dostal pod veliký tlak. Bránil se ale skvěle, na jeho straně stál i čas. Právě proto nakonec ruský Španěl (nebo španělský Rus?) neriskoval a v časové tísni ukončil zápas věčným šachem – remíza, velký úspěch pro Navaru.
Druhá partie se po vyčištění šachovnice na začátku hry dlouho jevila remízově, nezajímavě. Timman působil klidně, ale jeho časté výpravy na toaletu či procházení se po prostoru pro hráče mě udivovaly. Netušil jsem ani, že jsou povolené. Jak mě ale poučil Filip Reinoso, můj hostitel na exhibici, na velkých turnajích je zvykem, že hráče, pokud opouští „hřiště“, vždy někdo doprovází. Možná proto mě Holanďanovy sólové odchody tak zarazily. Vraťme se ale z vycházky ke hře. V závěru zůstaly oběma soupeřům na šachovnici kromě krále pouze dáma a dva pěšci. Malou výhodu měl Timman v tom, že měl oba pěšce spojené a dokázal toho (vel)mistrovsky využít. Kulaotsova dáma se dostala pod tlak, Holanďan proměnil pěšce v druhou dámu a Estonec vzdal.
Na sobotní den jsem se opravdu těšil, sliboval ještě větší boje. Od favorizovaného Širova se očekávala útočná hra, kterou se proslavil i díky vlastní knize „Oheň na šachovnici“. Navíc k tomu měl i bílé figury, tedy iniciativu, Navara si jistě velmi pečlivě připravoval obranu. Kulaots chtěl zcela určitě vrátit Timmanovi prohru, oproti prvnímu dni ale hrál s černými.
Zůstanu u tohoto zápasu, protože ten skončil velmi rychle, ani ne za hodinu. Vzhledem k tomu, že každý z hráčů má při těchto „dlouhých partiích“ hodinu a půl na všechny své tahy, navíc půl minuty za každý provedený, dá se tento čas považovat za rekordně krátký. Kulaots tlak vyvinul opravdu bleskově, Timman držel šance otevřené, pak ale zachyboval tak, že to zarazilo i mě. Místo aby se dámou zbavil střelce, který vytvářel nepříjemnou vazbu, bral pěšce pěšcem. Hned dalším tahem přišel bez náhrady o střelce, což na takovéto úrovni znamená jediné – Timman vzdal.
Poté jsem se poprvé přesunul do malé místnosti, odkud velmistr Kaválek komentoval. Do té doby jsem se jí vyhýbal, protože se zde dala v jeden okamžik sledovat pouze jedna partie. Teď už ale v hlavní místnosti nemělo smysl setrvávat. Odložil jsem proto sluchátka a vychutnával si zápas v podání muže, který kdysi patřil mezi čtyři nejlepší hráče světa.
A bylo se na co dívat. Dlouho se přemýšlelo, Širov útočil tvrdě od prvních tahů a Kaválek jeho krásné útočné manévry skvěle předvídal a znovu vtipně glosoval. Ani Navara se ale nedal zahanbit a soupeřovým bílým vzdoroval statečně. Španělovi se ale nakonec obranu našeho hráče podařilo rozbít. Když Navarovi v úplném závěru nevyšel pokus o útok, vzdal. Vzápětí partii s Širovem asi dvacet minut analyzoval.
Třetí den se již bez mé přítomnosti konala simultánka se Širovem. Proti španělskému velmistrovi se postavilo třicet manažerů velkých českých firem. Šesti z nich se podařilo vybojovat cennou remízu, ostatní odešli se „slavnou prohrou“.
Nahrávání ...
