Nechci normální komerční kino

24. 5. 2000 | | Rozhovory

Pětatřicítka promítačka se na VŠE rozvrčela poprvé 15. února 2000. Od té doby se stará aula každé úterý odpoledne mění ve studentské kino. Blíží konec semestru a s ním končí i první sezóna činnosti Filmového klubu VŠE. Na to s jakými problémy se potýkal a co chystá do budoucna jsme se zeptali jeho vedoucího Honzy Veselého.

Pětatřicítka promítačka se na VŠE rozvrčela poprvé 15. února 2000. Od té doby se stará aula každé úterý odpoledne mění ve studentské kino. Blíží konec semestru a s ním končí i první sezóna činnosti Filmového klubu VŠE. Na to s jakými problémy se potýkal a co chystá do budoucna jsme se zeptali jeho vedoucího Honzy Veselého.

Odkdy na VŠE Filmový klub existuje?

Filmový klub v dnešní podobě funguje od prvního týdne výuky letního semestru 2000. Před tím se promítalo z videa v déčku. Promítání se taky říkalo “filmový klub”, ale nemělo ještě žádný status – nebylo přihlášeno pod asociací.

Videoprojekce byly dřív zdarma. Kdo je financoval?

Škola, stejně jako je tomu dnes ve staré aule, za pronájem místnosti nic nechtěla – což je bezvadný. Já jsem s tím taky žádný náklady neměl, nic jsem nikomu neplatil, tudíž to v podstatě bylo na hranici legálnosti. Ale dalo by se tvrdit, a asi bych to v případě nutnosti udělal, že se nejednalo o veřejné projekce, ale o jakýsi uzavřený kruh lidí.

Nyní jste přešli na vybírání vstupného. Pokrývá vaše náklady?

Z dlouhodobého hlediska ano, a to díky úspěšným filmům. Jinak ale převažují ty, které se nezaplatí. Naštěstí jsou některé filmy natolik úspěšné, že zaplatí i ten zbytek. Neprodělávám na tom.

Kolik za filmy platíte distributorům?

Platíme fixní vstupné. Většina kin, kromě venkovských, platí 50% vstupného. Na to by při naší výši vstupného žádný distributor nepřistoupil, jelikož požadují minimální vstupné padesát korun. Proto máme fix, který se pohybuje v průměru kolem tisícovky.

Kolik lidí pro filmový klub pracuje?

Promítač – pan Machů, dále uvaděčky, které prodávají a trhají lístky před představením – bez nich bych se neobešel. V recepci knihovny ještě funguje předprodej. Pomáhají mi tím, že drží kasu a prodávají lístky týden dopředu.

Kde půjčujete filmy?

Od běžných distributorů stejně jako ostatní kina. Nemám smlouvu se všemi, vzhledem k množství filmů, které během semestru proběhnou, to ani není potřeba. Smlouvu mám se Sunfilmem, CinemaArtem, Intersonicem, Bontonfilmem a samozřejmě s Asociací českých filmových klubů, která spravuje fond Národního filmového archívu.

Kdo filmy vybírá? Na co se při výběru soustředíte?

Dá se říct, že filmy vybírám já. Moje zkušenost s výběrem se vyvíjí. Ze začátku jsem filmy volil podle toho, co se líbilo mě a příliš jsem nemyslel na návštěvnost. Počítal jsem, že vkus lidí bude podobný jako ten můj a trošku jsem narazil. Teď se snažím, aby byl zvolený film nějakým způsobem zábavný. Někteří lidi mi už za to spílají, že se jim například Lola běží o život zdá příliš komerční. Jiní naopak přicházejí s nápadem udělat normální komerční kino, což bych nerad.

Jaký žánr má největší úspěch?

Jednoznačně komedie. A filmy, které už mají za sebou uvedení v kinech, které měly velkou a dobře dělanou propagaci a na které ještě spousta lidí nestačila jít. Zmíněná Lola je víc jak rok starý titul, a přece na ni přišla spousta lidí.

Jakou máte návštěvnost?

Obecně je návštěvnost kolísavá. Pokud jde o večerní představení, dá se říct, že existují dvě úrovně. Jedna jsou právě filmy typu komedie, kdy přijde spousta lidí. Jinak zhruba do poloviny sezóny, tzn. až do poloviny dubna, to byly filmy, o kterých jsem měl přehnané iluze. Jejich návštěvnost byla hodně slabá, od čtyřiceti do šedesáti lidí. Samozřejmě bylo pár filmů, které překvapily. U filmu Hlavní nádraží jsem nepočítal s velkou účastí a přišlo asi sto čtyřicet lidí.

A co představení začínající v pět?

Snad nejmíň lidí, sedm nebo osm platících diváků, přišlo na Maličkosti velikých – pásmo krátkých filmů,. Když jsem dával Tarkovského Zrcadlo – první odpolední představení, nalákal jsem asi třicet lidí a to bylo nejvíc.To jsou prostě úplně jiný čísla, film od pěti se málokdy zaplatí.

Máte nějaké stálé návštěvníky, nějaké filmové štamgasty?

Určitě. Speciálně ty, co chodí od pěti. Možná, že chodí stálí návštěvníci i od tři čtvrtě na osm, ale když je hodně lidí, tak si jich nevšimnu. Od pěti, když přijde těch dvacet lidí, znám polovinu z nich čistě jenom z Filmového klubu.

Jsou návštěvníci Filmového klubu jen studenti VŠE nebo i širší veřejnost?

Může přijít v podstatě kdokoliv. Ale určitě to jsou z 99 % studenti VŠE, občas tady vidím nějaké zaměstnance ze školy. Je možné, že sem chodí i lidi z ČVUT, protože na jejich serveru máme reklamu, respektive program filmového klubu.

Promítáte vždy v úterý. Byl výběr tohoto dne náhodný?

Není to náhoda. Samozřejmě jsme se podřídili rozvrhu, ve staré aule je od čtyř hodin volno. Zpočátku jsme promítali od tři čtvrtě na osm, potom se ukázalo, že můžeme využít čas už od pěti. Ještě se rýsoval jako další termín pátek. To by ale byl dost nevhodný termín vzhledem k tomu, že hodně lidí, například z kolejí, jezdí domů.

Plánujete rozšíření i na další dny?

Uvažuju o tom. Získat ještě jeden večer by bylo možná dobrý.

Přemýšleli jste o tématicky zaměřených měsících nebo monotématických nocích?

Chtěl jsem spíš vybrat od každého něco, protože na poli třinácti večerních projekcí je zbytečný dělat tři pásma za sebou. O tom by se dalo uvažovat teprve v případě, že získáme další promítací den. Potom by se mohly dělat jenom pásma, řekněme tři filmy od jednoho režiséra. Ale na rozdíl od videoprojekcí, kde nebyl problém pustit tři filmy od jednoho režiséra, je to s kinodistribucí horší. Když nějaký režisér natočí dobrý film, koupí se na něj práva na tři roky. Pak práva vyprší a čeká se na jeho další film. Od málokterého distributora seženete třeba i jen dva filmy od jednoho režiséra.

Přes léto dostanete druhou promítačku a stanete se stoprocentním kinem. Přemýšleli jste v této souvislosti o účasti na festivalech?

Že bychom se zařadili do nějakého festivalu, který se koná v Praze? To mě ještě vůbec nenapadlo. To jsi mi vnuknul novou myšlenku.

Na škole se objevily první vlaštovky kulturních akcí, zúčastnily jste se MONEYfestu. Nepočítáte s vlastním filmovým festivalem?

Bylo by to krásný. Otázkou je, zda nejsou školní aktivity ještě v počátku rozpuku a jestli se spíš nehodí je nějakým způsobem integrovat. Jestli jsme dost silný na to, aby jsme vytvořili samostatný den. Není problém sehnat filmy, ale problém by byl asi v čase. Muselo by být volno. Ale když se udělá volno ve škole, zase tu nebudou lidi. Zatím bych se do toho asi nepouštěl.

Chystáte ve FK nějaké inovace na příští sezónu?

Určitě. Předně v programování, chtěl bych zajistit opravdu dobré filmy. V první polovině tohoto semestru jsme měli pouze filmy, které distribučním firmám zbývaly. Hrozně jsem se divil, protože to byly moje zamilovaný filmy. Pak jsem zjistil, proč jim zbývají – protože na ně lidi nechodí a z kinařů je nikdo nechce. Přestože z komerčního hlediska nejsme pro distribuční firmy s naším vstupným zajímaví, chtěl bych i za cenu vyšších nákladů vybojovat pro příští sezónu filmy, které budou mít letos premiéru.

Padl i návrh, že by film vždy uváděl někdo, kdo se na jeho tvorbě podílel. Co je na tom pravdy?

V podstatě to záleží jen na tom, jaký bude předběžný zájem. Konkrétně byla řeč o Vladimíru Körnerovi a Lebensbornu, ke kterému dělal scénář. Trochu Körnera znám z různých filmových festivalů a hluboce si ho vážím. Je to takový mírně zatrpklý člověk a já bych se nerad dožil situace, kdy by tu sedělo padesát lidí, kteří by se ho ještě ani na nic nezeptali. To bych nesl těžce já i on.

Kdy začne další sezóna a co plánujete přes léto?

Další sezóna začne jako letos, první týden v semestru by se už mělo promítat. Neříkám, že se všemi rozšířeními, které plánuji. Mělo by se promítat zase od pěti a od tři čtvrtě na osm, pokud mi škola prodlouží smlouvu, která byla jen na tento semestr. Přes léto budeme připravovat program a honit distributory.

Mohlo by tě zajímat: