Když se připravují témata, funguje to tak, že redaktoři posílají své nápady šéfredaktorovi – vzhledem k postavení planet a skvrnám na slunci jsem to momentálně já. Tentokrát se náš webmaster rozhodl svým nápadem obšťastnit celou redakci – patrně mu to přišlo vhodné nebo vtipné i pro širší redakční diskuzi. Tak tedy: „Příliš vysoko nainstalované pisoáry“, hlásal jeho email.
Když se připravují témata, funguje to tak, že redaktoři posílají své nápady šéfredaktorovi – vzhledem k postavení planet a skvrnám na slunci jsem to momentálně já. Tentokrát se náš webmaster rozhodl svým nápadem obšťastnit celou redakci – patrně mu to přišlo vhodné nebo vtipné i pro širší redakční diskuzi. Tak tedy: „Příliš vysoko nainstalované pisoáry“, hlásal jeho email.
I když původce myšlenky musel přeci jen čelit některým nepříjemným otázkám, nutno podotknout, že tentokrát byla diskuze spíše slabší a spíše komornější. Možná proto, že podobně choulostivé téma již Studentský list několikrát zpracovával, příspěvek „Školní erotika aneb k čemu se také hodí záchodky“, shodou okolností (nebo snad naprosto přirozeně?) napsaný předkladatelem nynějšího článku. Kromě toho jsme se zabývali tím, proč na záchodech nejsou věšáky, proč nejsou toaletní papíry přímo v kabinkách, ale v předsálí, i tím, proč se na pánech splachují všechny mušle, když se použije třeba jen jedna. Poslední téma bylo dokonce téměř úspěšným pokusem o seriozní zprávu.
Nicméně signál od autorky zprávy o samovolně se splachujících mušlích (ano, autorky!) byl rezolutní: Na pánské už nevkročím! Kromě toho, že chyběla zkušená pisatelka, přemítal jsem, zda vůbec má smysl pokoušet se v tomto případě o zprávu. Při pohledu na předešlé řádky snad netřeba explicitně odpovídat.
Nicméně článek by asi pozbyl svého smyslu nebýt praktického ověření v úvodu nastíněného problému. Vypravil jsem se proto na průzkum místa činu. Cílem byly pánské toalety v prvním patře, nedávno zrekonstruované (proto si kolega všiml změny). Chvilka napětí, nervózně se vydávám hned k nejbližší možné mušli a… záchody jsou podle mého celkem normální, možná vyšší než průměr na VŠE (s krejčovským metrem to nehodlám ověřovat). Každopádně více mě při vykonávání potřeby trápilo, jestli se o tom dá vůbec něco napsat.
Představoval jsem si rozhovor s nějakým odpovědným orgánem VŠE, patrně Technicko-správním oddělením. Otázky, které mi běhaly hlavou, zněly absurdně i v duchu – „Nemyslíte, že by měly být pisoáry o několik centimetrů níž?“ „Co mají dělat studenti menšího vzrůstu?“ Stejně rychle mě napadaly logické odpovědi: „Ne, myslím, že výška je v pořádku. Víte vůbec, že průměrná výška populace roste?“ „Záchody jsou přeci v každém patře.“
Kromě toho jsem si představil i diskuzi na iListu a v ní příspěvky jako „to zas nemají redaktoři, co dělat“ „okurková sezona je tu“. Odpovídám dopředu: ne, nekopeme se do zadku, ale někdy vymyslet kvalitní téma není legrace, tak se aspoň (možná někdy křečovitě) snažíme čtenáře pobavit. Ale víte co, už jsem se vymočil, jdu pryč a nenapíšu vám nic.
