Jelikož je na naší škole jen málo příležitostí pro opravdu dobrou zábavu a možnosti pro vytvoření si nových přátelství jsou také poměrně vzácné, velice nás zaujala akce Noční orientační běh pro kohokoliv. O vzniku, organizaci a současné podobě tohoto závodu nám poskytl následující informace pan Petr Stejskal, tajemník Centra tělesné výchovy a sportu na VŠE.
Jelikož je na naší škole jen málo příležitostí pro opravdu dobrou zábavu a možnosti pro vytvoření si nových přátelství jsou také poměrně vzácné, velice nás zaujala akce Noční orientační běh pro kohokoliv. O vzniku, organizaci a současné podobě tohoto závodu nám poskytl následující informace pan Petr Stejskal, tajemník Centra tělesné výchovy a sportu na VŠE, který zde má na starost sporty v přírodě a vede oddíl orientačního běhu:
Závod se konal už minimálně třicetkrát, dříve ho pořádal oddíl turistiky, později se z něho vyčlenil oddíl orientačního běhu a pořádaly závod společně. Od začátku to byly závody mužských, ženských a smíšených dvojic, na určitý čas s určitým počtem kontrol. Jakmile jsme to začali pořádat jako oddíl samostatně, přešli jsme na lepší systém bez diskvalifikace. Ve starém typu závodu byl totiž povinný počet kontrol, stačilo nenajít jedinou a závodník byl diskvalifikován. Nový systém, který my používáme pro tréninky, se jmenuje SCORELAUF a jeho podstata tkví v tom, že po lese jsou rozmístěné různě obodované kontroly a je daný čas, během kterého jich závodník hledá co nejvíce. Časový limit bývá kolem sta minut, za každou minutu překročení tohoto limitu se strhávají body. Při tomto stylu hodnocení se proto může stát, že někdo stráví v lese tři hodiny, přinese jednu kontrolu a bude mít potom ve výsledkové listině třeba mínus šedesát bodů. Během let jsme také zrušili různé kategorie a zůstala jen jediná–smíšených dvojic.
Jaká je na závodech účast, kdo se může přihlásit?
Oddíl turistiky to dřív pořádal spíš pro sebe. Postupem času se akce rozrůstala a tak jsme to pojali jako celoškolní závod, pro studenty obecně. Samozřejmě netrvalo dlouho, než se rozkřiklo, že to není takový ten pravý závod, že jde spíš o zpestření kultury společenské a sportovní části studentských aktivit, kdy se jdou proběhnout v noci po lese s kamarádem nebo kamarádkou, po závodě je posezení s kyta-rou, diskotéka, prostě to má všechny atributy, jaké by měla správná společenská akce mít. Účast je každý rok strašně velká, až nevíme, co s tím. Vloni jsme se konání dokonce snažili co nejdéle skrývat, protože se nám jeden rok přihlásilo stopadesát dvojic, tedy tři sta lidí! A když pro ně máme zařídit sál, dopravu, nakreslit mapy apod., tak je to šílená práce. Jelikož je nás tu pár, jsme rádi, když nám s tím stu-denti pomohou. Ale stejně se snažíme o takový počet závodníků, který jsme schopni organizačně zvládnout.
Kdy a kde se závod koná ?
Závod pořádáme vždycky zhruba v druhé polovině listopadu, jelikož je to noční běh, začínají se kolem páté hodiny sjíždět účastníci, během hodiny až hodiny a půl se odprezentují, a většinou kolem půl sedmé vybíhá první skupina. Samozřejmě se totiž do lesa nepouští všichni najednou, ale ve skupinách třeba po třiceti dvojicích v intervalech deseti až patnácti minut. Zhruba po hodině začnou přibíhat první, pak už se zapisují a hodnotí časy a přinesené průkazky s kontrolami. Ještě ten večer se na následné akci vyhlásí výsledky, rozdají hodnotné ceny a pokračuje se ve volné zábavě.
Pokud jde o místo, vybíráme prostor, který není daleko od Prahy, pokud možno blízko železnice, aby byla starost se zařizováním dopravy co nejmenší a náklady co nejnižší. I tak jsme byli nuceni začít vybírat startovné, které by aspoň částečně pokrylo náklady na mapu a ostatní zajištění. Ovšem startovné spíš symbolické ve výši do dvaceti korun, takže co to dneska je, to máte dvě piva.
Celková atmosféra je jasná, lidé, kteří to běží třeba po patnácté, se přijdou pobavit a popovídat s kamarády, ostatní „nezkušení“ běžci si tu najdou nové známé, což je tady na škole dost jedinečná příležitost, nebo mají možnost prověřit si přítele či přítelkyni i v trochu vypjatější situaci. Prostě je to taková legrace.
Eva Kortanová
studentka 6. semestru BS F2
