Novinky v systému ubytování jsou citlivější, než se může zdát

17. 4. 2002 | | Názory

Způsob přidělování kolejí na VŠE byl již po delší dobu terčem kritiky především českých studentů, jejichž šance na ubytování se několik posledních let drasticky zmenšovala s narůstajícím počtem cizinců na naší škole. Také spekulativní přesuny trvalého bydliště způsobovaly, že na kolejích bydleli často lidé z Prahy, zatímco člověk z Karlových Varů ubytování nedostal.

Způsob přidělování kolejí na VŠE byl již po delší dobu terčem kritiky především českých studentů, jejichž šance na ubytování se několik posledních let drasticky zmenšovala s narůstajícím počtem cizinců na naší škole. Také spekulativní přesuny trvalého bydliště způsobovaly, že na kolejích bydleli často lidé z Prahy, zatímco člověk z Karlových Varů ubytování nedostal. Změny přijaté Akademickým senátem (AS) by měly podobné nespravedlnosti odstranit. Ve skutečnosti je však kontroverzní rozhodnutí vnímáno velmi citlivě.

Nejpozitivněji přijímají novinky čeští studenti. Rozhodnutí AS jim dává naději, že se bodová hranice pro přidělení koleje vrátí na rozumnou mez a oni budou zase moci bez problémů bydlet. Opačně vnímají rozhodnutí AS studující cizinci. Velmi častý je názor, že se pouze jedno zlo nahrazuje zlem mnohem horším. Jedna diskriminace je nahrazována jinou. Někteří cizinci, kteří se letos na VŠE hlásí, se cítí podvedeni tím, že se podmínky pro jejich studium změnily až po té, co si podali přihlášku. Zvýhodňování českých studentů je podle dalších také přímo v rozporu s deklarovanou snahou školy o internacionalizaci studia.

V novém systému přidělování kolejí je ovšem i další kontroverzní bod, totiž zkoumání trvalého bydliště rodičů studentů. To bude při rozhodování o přidělení koleje podstatné tehdy, pokud bude pražské VŠE blíže, než trvalé bydliště studenta. Záměr Akademického senátu byl i zde evidentní, totiž odstranit možnosti zneužívání institutu trvalého bydliště při žádostech o ubytování na kolejích. To bylo mezi studenty velmi rozšířeno. Ne vždy šlo ovšem o jasné zneužívání. Zatímco student z Prahy, který má trvalé bydliště u babičky v Ostravě a bez problémů bydlel na koleji, zneužíval systém naprosto evidentně a zabíral místo k bydlení někomu potřebnějšímu, pak jiný student, který bydlí sto třicet kilometrů od Prahy a má v Ostravě pro změnu třeba dědečka, prostě jen neměl jinou možnost. Dojíždět totiž několik hodin denně třeba z Karlových Varů rozhodně není žádný med, pakliže je něco takového dlouhodobě vůbec možné. Dalším zajímavým aspektem zkoumání trvalého bydliště rodičů je otázka, zda-li má škola na něco takového u dospělého člověka vůbec právo. Nejsou totiž zcela ojedinělé případy, kdy student svým rodičům naposledy zamával v osmnácti letech (nebo oni zamávali jemu) a od té doby stojí na vlastních nohou. Pak se může stát, že se svými rodiči přijde žadatel o kolej do styku až nyní, třeba po několika letech, když bude muset na obecním úřadě v místě svého bývalého domova žádat o potvrzení bydliště svých „bývalých“ rodičů. Pokud je takovým bydlištěm třeba Praha a student se mezitím skutečně odstěhoval k prarodičům do Ostravy, dekret od koleje asi letos neuvidí. Nabízí se individuální řešení a vysvětlování, které ale může být pro dotyčného žadatele poměrně nepříjemné, nedůstojné a z jeho pohledu jistě i nepochopitelné.

Co tedy z nového systému pro české studenty v globálu vyplývá? Pro většinu jistě velmi pozitivní změna. Škola se nakonec dokázala vypořádat po svém s jednoznačně nevýhodnou česko-slovenskou dohodou, díky které by zanedlouho daňový poplatník této země přispíval na koleje a studium nikoliv svým dětem, ale dětem svých východních sousedů. Takové gesto by bylo zřejmě pochopitelné v době, kdy by české vysoké školství hýřilo nevyužitými rozpočtovými přebytky a volnými ubytovacími kapacitami. Nikoliv však za situace, kdy jsou rektoři těchto škol nuceni žebrat u vrat ministra školství o prostředky na přežití. Nakonec i požadavek potvrzení bydliště rodičů bude studentům ku prospěchu. Na kolejích přestanou bydlet Pražáci a blízké okolí a hranice se tím zase o něco posunou.

Výrazných změn doznal letos i způsob přihlašování na koleje. Ten se podle některých senátorů tak trochu svezl s ostatními změnami, ale nikdo příliš nemyslel na jeho realizaci. Přihlášky na koleje jsou tak letos mnohem komplikovanější než loni, přibude zbytečné papírování a komplikovaná komunikace přes internet. Proklamovaný elektronický formulář totiž není až tak elektronický, jak napovídá jeho název. Studenti o změnách nebyli odpovídají formou informováni včas a tak lze předpokládat, že se většina z nich o novinkách dočte až na stránkách Studentského listu. Na podání žádosti a potvrzení obecním úřadem bude mít od jeho vydání student přibližně čtrnáct dní.

Byrokratické nedostatky se snad ale v budoucnu vyřeší. Lze se tedy spokojit s tvrzením, že kroky akademického senátu definitivně vyřeší nepříliš uspokojivou situaci kolejí? Podle mého nikoliv. K takovému stavu chybí především odstranění černých duší z kolejí, tedy obchodování s dekrety. Osobně znám několik případů, kdy na kolejích bydlí lidé, kteří už dávno nemají (nebo nikdy neměli) s VŠE co do činění. Výjimkou nejsou ani případy, kdy o takové situaci ví samotné vedení koleje a dotyčným dokonce rezervují zabydlené pokoje na příští semestry do doby, než si někde dekrety koupí. Dalším problémem je nedostatečná ubytovací kapacita. Jistě si mnozí z nás dovedou představit, jak by škole slušela nějaká úplně nová kolej. Možná víc, než některá jiná investiční aktivita školy. V tomto ohledu ale rozhodně škole není co zazlívat v oblasti rekonstrukcí kolejí. Určitá zlepšení by byla jistě možná také v oblasti efektivity fungování nejen kolejí, ale celé Správy účelových zařízení. A nakonec vychytání několika posledních much nového systému, jak jsem je zmínil výše. Ostatně si myslím, že i v případě, že se nijak zásadně nezmění, se již brzy stane modelem pro další české vysoké školy, kde studenti podepisovali petice proti zoufalé situaci na kolejích již před několika lety.

Mohlo by tě zajímat: