iList.cz » Otevřený dopis rektorce VŠE

Otevřený dopis rektorce VŠE

11. 5. 2005 | David Usvald |

Vážená paní rektorko, podporuji Vaši snahu poskytovat koleje studentům podle jejich studijního prospěchu a zvýhodňovat studenty prvních ročníků. Mrzí mne, že se diskuze o reformě systému přidělování kolejí nerozvinula dříve a nezapojilo se do ní více osob, předešlo by se tak mnoha negativním ohlasům. Chtěl bych Vás upozornit na chyby, které stávající systém skrývá a navrhnout Vám způsob jak je odstranit.

Vážená paní rektorko,

podporuji Vaši snahu poskytovat koleje studentům podle jejich studijního prospěchu a zvýhodňovat studenty prvních ročníků. Mrzí mne, že se diskuze o reformě systému přidělování kolejí nerozvinula dříve a nezapojilo se do ní více osob, předešlo by se tak mnoha negativním ohlasům. Chtěl bych Vás upozornit na chyby, které stávající systém skrývá a navrhnout Vám způsob jak je odstranit.

Současná kritéria pro ubytování na koleji výrazně znevýhodňují studenty studující delší dobu (konkrétně mám na mysli studenty současných 3. a 4. ročníků magisterských studijních programů). Pro představu uvádím příklad – srovnání prospěchu studentů A a B. Student A studuje 4. semestr, k 1. 5. 2005 úspěšně složil 3 souborné zkoušky a jeho studijní průměr je 1,7. Student B se nachází v 6. semestru, ke stejnému datu úspěšně složil 8 souborných zkoušek se studijním průměrem 2,5. Nelze považovat studenta A za lepšího než studenta B pouze proto, že má nižší studijní průměr. Chtěl bych Vás proto požádat o to, aby při přidělování míst na kolejích byla brána v úvahu délka studia (jakým způsobem toho dosáhnout uvádím dále). S výše uvedeným příkladem rovněž úzce souvisí problém hodnocení studentů pouze podle studijního průměru. Počet zkoušek, které student absolvoval má vliv na jeho studijní průměr. Za účelem dosažení komplexnějšího hodnocení studentů, navrhuji, aby bylo do kritérií pro ubytování na kolejích zařazeno hodnocení získaných/ztracených kreditů během doby studia.

Hodnocení získaných/ztracených kreditů navrhuji provádět prostřednictvím podílu mezi ztracenými kreditními poukázkami a čerpanými kreditními poukázkami během celé délky studia. Celkový počet bodů za studijní prospěch by bylo vhodné rozdělit na poloviny, tak aby jedna polovina (5 bodů) náležela studijnímu průměru a druhou polovinou by byl hodnocen podíl ztracených kreditních poukázek/čerpaných kreditních poukázek (podrobněji tab. č. 1 a 2).

Tab. č. 1

body	studijní průměr
5	1,00 – 1,39
3	1,40 – 1,59
1,5	1,60 – 1,79
0,5	1,80 – 2,00

Zdroj: http://www.vse.cz/studium/5kriteria_pro_ubytovani_2005.php

Tab. č. 2

body	magisterský pr.	bakalářský pr.	navazující magisterský pr.
5	0–0,054	0–0,04	0–0,0486
3	0,055–0,080	0,041–0,06	0,0487–0,073
1,5	0,081–0,094	0,061–0,07	0,074–0,085
0,5	0,095–0,1075	0,071–0,08	0,086–0,097

Zdroj: vlastní výpočty

Intervaly v tabulce č. 2 nejsou určeny náhodně, rozdělení podle studijních programů je stanoveno tak, aby byli zvýhodněni studenti delších studijních programů. Minimální počet bodů, který student může získat je omezen podílem poloviny max. počtu kreditních poukázek, které je možno ztratit za celou dobu studia a celkovým počtem kreditních poukázek, které musí student během doby studia získat. Logicky nejvyšší počet bodů získá student, který neztratil žádnou kreditní poukázku a podíl má hodnotu rovnou 0. Velikosti jednotlivých intervalů jsou odvozeny od velikostí intervalů v tabulce č. 1.

Body se v tomto systému přidělují podle velikosti podílů ztracených kreditních poukázek a čerpaných kreditních poukázek. Pro názornost uvádím příklady v tabulce č. 3.

Tab. č. 3

studijní program	počet ztracených kredit. poukázek	počet bodů
magisterský	2	5
bakalářský	2	5
navaz. magisterský	2	5
magisterský	6	5
bakalářský	6	3
navaz. magisterský	6	1,5

Zdroj: vlastní výpočty

Stanovil jsem hypotetickou situaci, kdy 3 studenti v různých studijních programech (magisterský, bakalářský, navazující magisterský) ztratí stejný počet kreditů. Pokud studenti ztratí 2 kredity obdrží každý z nich po 5 bodech, ztratí-li kreditů 6 počet přidělených bodů se už bude lišit podle studijního programu. Jak je patrné z tabulky č. 3 zvýhodněni jsou studenti delších studijních programů.

Nevýhoda delších studijních programů stále přetrvává u hodnocení studijního průměru. Proto navíc navrhuji zavést koeficienty, které by braly větší ohled na délku studia při měření studijního průměru. Pro studenty nastupující do 5. ročníku magisterského studia by to byl koeficient 1,2, do 4. ročníku 1,1, dále do 3. ročníků bakalářského a magisterského studia koeficient 1,05. Těmito koeficienty by se násobil celkový počet bodů dosažený za studijní průměr.

Nesouhlasím rovněž s tím, aby byly koleje přidělovány studentům, kteří prodlužují dobu studia. Kritéria by dle mého názoru měla studenty stimulovat k lepším studijním výsledkům a k ukončení studia v řádné době. Vezměme si pro srovnání 2 studenty, předpokládejme, že za vzdálenost obdrží oba 12 bodů. Studenta A v září nastoupí do 7. semestru magisterského studijního programu se studijním průměrem 2,82, student B začíná v září studovat 7. semestr bakalářského studijního programu – má sice průměr 2,16, ale nemá ukončené studium v řádné době (chybí mu např. 2 bakalářské zkoušky). Podle systému, který je v současné době v platnosti a vypracovaného modelu kolegou Okáčem by studentu B bylo přiděleno místo na koleji, zatímco studentu A nikoliv. Opravte mne jestli se mýlím, ale lepší student je ten, který plní řádně a včas své studijní povinnosti. Nechápu pak proč škola při přidělování míst na kolejích zvýhodňuje horší studenty před lepšími, ačkoliv oficiálně dává najevo, že tomu je naopak.

Navrhuji tedy v kritériích pro ubytování na koleji doplnit bod 1b) o hodnocení podle počtu ztracených/získaných kreditů a upravit hodnocení prospěchu prostřednictvím koeficientů. Dále navrhuji změnit bod č. 2 (zařazení do pořadníku), tak jak bylo uvedeno v původním návrhu, konkrétně:

Ubytování na kolejích VŠE může být poskytnuto studentům prezenční formy studia po dobu: