V úterních dopoledních hodinách v prostorách Španělského sálu Pražského hradu probíhala diskuze o aktuální i budoucí podobě Evropské unie (EU), možnosti jejího rozšíření a výzvách, kterým společně členské státy čelí. Ranní program konference s názvem 20 let Česka v EU: Vize pro rozšířenou Evropu otevřel proslov předsedy vlády České republiky (ČR) Petra Fialy. Na akci pořádané v rámci oslav kulatého výročí vstupu Česka do EU měl hlavní projev prezident ČR Petr Pavel spolu s prezidentem Německé spolkové republiky Frankem-Walterem Steinmeierem. Na závěr k návštěvníkům promluvil skrze video zdravici také prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj.
Chvíli po deváté hodině sál plný politiků, diplomatů, odborníků z praxe, ale také studentů a jinak angažovaných mladých lidí konečně utichá, jelikož moderátorka Jana Peroutková na pódiu vítá prvního hosta, Petra Fialu. Ten nejprve pozitivně hodnotí oněch dvacet let české přítomnosti v Unii, což potvrzuje označením období jako toho „nejúspěšnějšího v moderních dějinách země“.
Premiér ve svém projevu neopomíjí ale ani aktuální výzvy a problémy, které kontinent sužují. Dle jeho slov je hrozbou především energetická závislost na nespolehlivých dodavatelích, nelegální migrace či postupná ztráta konkurenceschopnosti. Protože jedním z hlavních témat diskuze je otázka budoucího rozšiřování EU, Petr Fiala zmiňuje také země aktuálně aspirující na členství. Jejich potenciální přijetí považuje za přínosné, a to i z hlediska bezpečnosti. V neposlední řadě nabádá k zanevření na označení ČR výrazy „nový členský stát“ či „post-komunistická země“, jež se v kontextu členství v Unii ještě stále používají.
Slovo předává předsedkyni Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR (PSP ČR), Markétě Pekarové Adamové, která se kvůli pracovním povinnostem na konferenci připojuje prostřednictvím krátké video zdravice. Taktéž označuje za nynější prioritu států EU bezpečnost, přičemž za hlavní hrozbu považuje ruskou agresi na Ukrajině. „Pomoci Ukrajině zvítězit je v našich možnostech,“ tvrdí Pekarová Adamová. Zároveň ale dodává, že Evropě chybí vůle tuto pomoc poskytnout.
Stejně jako Fiala shledává diverzifikaci energetických zdrojů a orientaci na obnovitelné zdroje nutným řešením současně probíhající energetické krize. Řešením úpadku konkurenceschopnosti Unie by podle předsedkyně PSP ČR mohlo být navýšení investic do inovací, uzavírání nových globálních dohod nebo podpora volného trhu.
Pekarovou Adamovou střídá Miloš Vystrčil, předseda senátu Parlamentu ČR. V úvodu reflektuje dvě dekády Česka v EU. Za největší úspěch považuje nárůst HDP, ke kterému přítomnost ve společenství 27 evropských států přispěla. Naopak upozorňuje na neschopnost země potírat rozdíly mezi jednotlivými kraji, a to i přesto, že EU dává pro tyto účely k dispozici prostředky soudržnosti. „My tyto prostředky nevyužíváme ale dostatečně účinně,“ doplňuje.
Následující kroky Unie by dle Vystrčila měly směřovat k vytvoření bezpečného prostoru a zbavení se strategické závislosti na autoritářských režimech. Mluví i o hodnotách a původních záměrech EU, kterých by se společenství mělo držet. „Společná ochrana našich obyvatel, úcta k právům jednotlivce, svoboda slova a médií, respektování mezinárodního práva, společenská solidarita nebo ohled na životní prostředí – jedině země s těmito vlastnostmi jsou schopné dlouhodobě žít v míru,“ dodává na závěr.
Kolem desáté hodiny dopoledne vstupují do místnosti oba hlavní hosté programu, Petr Pavel a jeho německý protějšek Frank-Walter Steinmeier. Nejprve se slova chopí Pavel. Velmi pozitivně popisuje dvacet let přítomnosti ČR v Unii a přitom vyjmenovává mnohé přínosy členství. Český prezident se následně vyjadřuje i k otázce aktuální bezpečnosti a prohlašuje, že „Rusko to s Evropou nemyslí dobře.“ I Pavel volá po rozšíření Evropské unie, zároveň ale doplňuje, že v takovém případě je nutno její fungování zjednodušit. Naráží tak na omílaný problém přespřílišné byrokracie a nesrozumitelnosti EU. „Pokud budeme Unii lépe rozumět, budeme lépe čelit také dezinformacím,“ argumentuje.
I přes jisté výtky by si ale prezident Česka přál větší zapojení země v tomto společenství a ujišťuje návštěvníky a posluchače, že „v Bruselu to rozhodně není o nás bez nás.“ Mluví v té souvislosti i o přijetí společné měny. „Nespokojení jsou jen ti, kdo euro nemají,“ vyjadřuje se Pavel. V závěru svého proslovu nabádá k účasti v letošních červnových volbách do Evropského parlamentu.
Posledním přítomným řečníkem na dnešní konferenci je Frank-Walter Steinmeier. Ten nejprve připomíná, že během letošního výročí bychom neměli jen bezstarostně oslavovat, ale také se zamyslet nad tím, co je v ohrožení. Za největší výzvy v současnosti považuje, stejně jako mnozí, ruskou agresi a také narůstající populismus napříč Evropou.
Steinmeier označuje rok 2004 za „epochální přelom, během kterého došlo ke konečnému překonání rozdělení Evropy a odsunutí pomyslné železné opony na východ.“ Pozitivně hodnotí i budoucí možné rozšíření a tvrdí, že Balkán by neměl zůstat geopolitickou šedou zónou. Vyzývá také k podpoře Ukrajiny s argumentací, že solidarita nemá datum spotřeby. „Zranitelnými nás činí lhostejnost,“ dodává na závěr svého projevu a stejně jako Pavel vyzývá k účasti na brzkých volbách do Evropského parlamentu.
Úplně posledním hostem ranního bloku, jehož identita byla až do poslední chvíle zatajena, je ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Jeho projev k nám přichází prostřednictvím video zdravice. Nejprve děkuje oběma prezidentům za jejich neustávající podporu a poté vyjadřuje víru v to, že ukrajinský sen o vstupu do EU se brzy stane skutečností.
S těmito slovy se loučí Zelenskyj a i my s Vámi za iList. Začíná pauza na občerstvení!
Foto: Barbora Lacinová
