Popáté…

13. 11. 2006 | | Názory

Listopadové ráno příjemně chladí letošní pátou uzávěrkovou horečku. Za oknem už je Martin, který míval v posledních letech zpoždění – tentokrát to na svém bílém koni zvládl o více jak pět dní dříve. Zvlášť u nás kousek za Prahou to vypadá pěkně poeticky a člověk se až zasní. Pro pět ran! Musíš vstávat, nebo nestihneš tu haldu práce, kterou sis na dnešek naplánoval, říkám si.

Listopadové ráno příjemně chladí letošní pátou uzávěrkovou horečku. Za oknem už je Martin, který míval v posledních letech zpoždění – tentokrát to na svém bílém koni zvládl o více jak pět dní dříve. Zvlášť u nás kousek za Prahou to vypadá pěkně poeticky a člověk se až zasní. Pro pět ran! Musíš vstávat, nebo nestihneš tu haldu práce, kterou sis na dnešek naplánoval, říkám si.

„Všeliké kvaltování toliko pro hovada dobré jest“, pravil učitel národů. Pardon, pane Komenský, dnes jsem vás neměl poslouchat – všude o patnáct minut pozdě. Doufám, že vy, čtenáři našeho plátku, vše zvládáte včas a že vám neunikne nic z našeho pátého menu roku 2006.
Hlavním chodem je výuka jazyků na VŠE. Moje babička říkává: Kolik řečí umíš, tolikrát jsi člověkem. Kdybych jich zvládal pět, byl bych nadmíru spokojen. Z těch tří, které mám v repertoáru, ale stejně nejraději používám češtinu.

Kolik jazyků umí Jana Bobošíková? Tak to nám v rozhovoru neprozradila, ale řekla nám více jak pět jiných zajímavých věcí. Děkujeme páté fakultě, která nás zásobuje událostmi. Zprávy z její líhně představují tak pětinu zpravodajství. U pátého dílu detektivní povídky sice ještě nejsme, ale já doufám, že již teď jste řádně napjatí, kdo je vrahem.

Při četbě některých diskuzí v posledních patnácti dnech, bych se jím možná stal také – nebýt takzvaně svobodné anonymity. Proto plánuji nákup patera růžových brýlí, a tak budu číst jen konstruktivní kritiku a ojedinělé pochvalné příspěvky. Kdybych náhodou zapomněl optiku nakoupit, musím ještě přidat aspoň tak pět, deset řádků editorialu. Když „jsem“ totiž delší, nevejde se sem do tištěného vydání moje fotka a šance, že si na mě někdo počká a dá mi pětadvacet na holou, se minimalizuje.

A jak vidíte mé šance vy? Já tak padesát na padesát. Diskutujte i o našich listopadových tématech o sto pět, vlastně šest. Jen prosím férově.

Mohlo by tě zajímat: