Akademický senát rozhodl, že řádným studentům VŠE – cizím státním příslušníkům – nebude přiděleno místo na kolejích VŠE za podmínek shodných s podmínkami pro přidělení místa na kolejích řádným studentům – občanům ČR. Zahraničním studentům bude pouze nabídnuto „jiné“ ubytování, za blíže nespecifikovaných podmínek.
Na svém 15. zasedání se Akademický senát (AS) VŠE rozhodl, že řádným studentům VŠE – cizím státním příslušníkům (s výjimkou několika vládních stipendistů) – nebude přiděleno místo na kolejích VŠE za podmínek shodných s podmínkami pro přidělení místa na kolejích řádným studentům – občanům ČR. Zahraničním studentům bude pouze nabídnuto „jiné“ ubytování, za blíže nespecifikovaných podmínek. Toto své rozhodnutí, které bylo přijato jednomyslně (hlasování se zdržela pouze senátorka Vlasta Adámková – representant Fakulty mezinárodních vztahů), Akademický senát odůvodnil tím, že „…počet ubytovaných cizinců na kolejích VŠE se přibližně rovná počtu neubytovaných českých žadatelů“ (zápis z 13. zasedání AS VŠE). Přitom je nutno uvést, že dříve všichni řádní studenti vyplňovali stejnou žádost o místo na koleji, kde uváděli též svou adresu trvalého bydliště (což je kritérium pro ubytování s největší váhou), na základě které byla jejich žádost buď schválena, nebo zamítnuta. Nejednalo se tedy rozhodně o to, že by byli zahraniční studenti VŠE ubytováni „automaticky“ či jinak zvýhodněni oproti svým českým kolegům, jak se AS VŠE zřejmě mylně domnívá. Selektivní přístup k řádným studentům může naši vysokou školu z dlouhodobého hlediska nesmírně poškodit.
Zmíněné rozhodnutí AS, které může řadě zahraničních studentů znemožnit studium na naší vysoké škole, je dle mého názoru v rozporu se strategií internacionalizace studia a se snahou VŠE zařadit se mezi prestižní vzdělávací instituce (viz různá čísla Zpravodaje VŠE). Domnívám se totiž, že internacionalizaci studia značně přispívá již samotná přítomnost zahraničních studentů, kteří přinášejí do výuky bezprostřední zážitky a zkušenosti ze svých zemí. Snad je to dokonce účinnější nástroj internacionalizace než krátkodobé stáže v zahraničí. Toto je ostatně důvodem, proč je studium zahraničních studentů na prestižních vysokých školách všemožně podporováno. Nejsem ovšem zastáncem pozitivní diskriminace zahraničních studentů (proto také vítám, že dnes již nejsou zahraniční studenti zvýhodňováni u přijímacích zkoušek, jak tomu bylo před několika lety). Jsem nicméně toho názoru, že stejné postavení na VŠE by měli mít všichni řádní studenti, kteří uspěli v přijímacím řízení, což ostatně nepřímo vyplývá ze zákona o vysokých školách. Odstraňujeme-li tedy prvky pozitivní diskriminace, neměli bychom zároveň zavádět prvky diskriminace negativní.
Výše uvedená argumentace AS VŠE navíc postrádá logiku. Budeme-li se řídit výše uvedenými argumenty AS VŠE, možná se jednoho dne dočkáme, že si některý z členů Akademického senátu všimne, že se počet českých studentů čekajících ve frontě do knihovny rovná přibližně počtu zahraničních studentů, nacházejících se v knihovně, anebo že se počet českých studentů stojících ve frontě do menzy rovná přibližně počtu zahraničních studentů, kteří se v menze právě stravují… A tak zahraničním studentům bude zakázán vstup do knihovny, menzy, počítačové studovny… Nebo jim bude nabídnuta „jiná“ knihovna, menza, počítačová studovna, škola…?
Ing. Tigran Mkrtchyan, M.B.A.
Stipendista UNESCO (vládní stipendista),
Interní doktorand, katedra mezinárodního obchodu VŠE
