Do osmého března běžel v Praze festival dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět. Po slavnostním vyhlášení výsledků v jednotlivých soutěžích se přesunul do dalších měst v České republice.
Do osmého března běžel v Praze festival dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět. Po slavnostním vyhlášení výsledků v jednotlivých soutěžích se přesunul do dalších měst v České republice.
Kdo vyhrál, troufám si tvrdit, není zas až tak podstatné. O tom tento festival není, i když peněžní podpora autorům, kteří často riskují život, abychom my mohli v nějaké formě vidět, co se děje na druhém konci světa, je jistě vhodná a pro ně asi i vítaná. Důležité je, že tento festival existuje.
Pokud má někdo rád film, jistě si tuto příležitost nenechal ujít. Časová nabídka není tak pestrá jako u hitů v multikinech, ale jelikož filmy nejsou příliš dlouhé (odmyslím-li následnou diskuzi, která občas nepatří mezi nejpřínosnější), dá se těch pár minut najít. Připouštím, že se mnohdy v menších kinech nesedí tak pohodlně jako v těch velkých, ale za to mají tyto filmy jiné přednosti. Sami se zamyslete, kolikrát jste viděli severokorejského vojáka prosit o jídlo a o věci či kolikrát jste viděli běžného severokorejského občana. Něco z toho možná, ale ani jeden z nich se určitě nechoval tak, jak se choval v těchto dokumentárních snímcích. To je samozřejmost, to já si přeci uvědomuji, řeknete si. Ale vážně to nemá žádný vliv? Pokud se říká stále totéž, nestane se z toho v mysli časem pravda?
Schopnost poučit je jistě největší předností dokumentárního filmu. Navíc jsou ale tyto filmy poutavé. Rozhodně ne méně než příběhy smyšlené. Nepamatuji si film, po jehož skončení mi bylo sděleno, že jsem bílý jako stěna. Byl to dokument s názvem Barma: utajená válka. Člověk by se necítil filmem zasažen, kdyby nebyl pohlcen dějem.
A jako poslední bod – tyto filmy provokují k přemýšlení, což je další plus. Možná se při nich neuvolníte, jako když se půjdete podívat na akční komedii. Na druhou stranu je důležité vědět, co se ve světě děje. Člověk nerad odchází z kina ve chmurné náladě, ale jestli je takový svět, je opravdu lepší se mu schovat?
