Na škole neexistuje ucelená informační politika. Vlastně se vůbec dá těžko hovořit o nějaké informační politice. Přesto zaměstnanců, kteří mají v popisu své práce také práci s informacemi, není na této škole zanedbatelně. Kolik z vás například ví, že škola má tiskového mluvčího? Pozorní čtenáři Studentského listu měli možnost se o jeho komunikačních dovednostech přesvědčit v rozhovoru v jednom z minulých čísel nebo při zveřejňování výsledků volby rektora/ky.
Na škole neexistuje ucelená informační politika. Vlastně se vůbec dá těžko hovořit o nějaké informační politice. Přesto zaměstnanců, kteří mají v popisu své práce také práci s informacemi, není na této škole zanedbatelně. Kolik z vás například ví, že škola má tiskového mluvčího? Pozorní čtenáři Studentského listu měli možnost se o jeho komunikačních dovednostech přesvědčit v rozhovoru v jednom z minulých čísel nebo při zveřejňování výsledků volby rektora/ky.
Nemalé peníze jdou na vydávání oficiálního školního časopisu Zpravodaj. Škála využití barevného křídového papíru je hodně pestrá, aktuální informační hodnotu v ní ale nehledejte. Na hlavní webové stránce školy se informace objevují náhodně, záleží na jednotlivcích a jejich vůli, zda pošlou e-mail webmasterovi s prosbou o přidání. Neexistuje jediné funkční ustanovení nebo příkaz, který by upravoval, kdo a kdy má kam podat informace.
Ukázkovým příkladem naprosté neschopnosti informovat studenty se stalo konání Akademického pléna. O této akci dal celoškolský senát a vedení školy vědět vylepením několika kusů plakátů tři (!) dny v předstihu. Plakáty visely jako parazité na cizích nástěnkách a skleněných dveřích. Také kde jinde? Vždyť minulý rok dalo Technicko-správní oddělení pokyn k odstranění většiny informačních nástěnek. Nikomu kompetentnímu v dané chvíli nevadilo, že se tak zničí nejvýznamnější komunikační kanál. Hlavně, že uklízečky mají nyní méně práce.
Na Akademické plénum přišlo tolik studentů, kolik by se dalo spočítat na prstech jedné ruky. Co na tom, že plénum se konalo v pozdních pátečních odpoledních hodinách, že se o tom studenti neměli šanci dozvědět a že málokdo ví, co se vlastně pod názvem Akademické plénum skrývá? Hlavy pomazané během pár sekund odsoudili nezodpovědnost a nezájem studentů. Až proděkan Kubálek musel všem přítomným připomenout, že zmínka o prezentaci nebyla k nalezení ani na školním webu.
Informační chaos se však netýká pouze jednorázových akcí. Začátek každého semestru je provázen spory o tom, jestli je první týden výuky sudý nebo lichý. Dohadování se dostalo až do takové absurdní polohy, kdy jeden vyučující pravil na přednášce: „První týden je sudý, protože to tak stanovil Studentský list.“ A to jenom proto, že jsme se snažili na nástěnkách všechny informovat, jak to vlastně s těmi týdny je.
Hlad po aktuálních a pravdivých informacích je na VŠE velký. Nejen ze strany studentů, ale také pedagogů a ostatních zaměstnanců. Problém není ve financích, ale v lidech a v koordinaci. Jejich práci je třeba dát řád a důsledně na ni dohlížet. Pak se třeba dočkáme i chvíle, kdy se po škole nebudou z nevědomosti šířit různé nesmyslné fámy a kdy škola bude dostávat za investované peníze skutečnou hodnotu.
