Tak by to mělo u zkoušek na vysoké škole fungovat. Bohužel, praxe je jiná. Daleko větší vliv, než vaše znalosti mají takové věci jako nálada vyučujícího, váš vzhled a vystupování, popř. to, jak se zkoušející vyspal.
Tak by to mělo u zkoušek na vysoké škole fungovat. Bohužel, praxe je jiná. Daleko větší vliv, než vaše znalosti mají takové věci jako nálada vyučujícího, váš vzhled a vystupování, popř. to, jak se zkoušející vyspal.
Petra K. se připravovala na státní závěrečnou zkoušku z hlavní specializace cestovní ruch. Takových příprav na zkoušku už za dobu studia zažila hodně. Za celých pět let se jí nestalo, že by byla nedostatečně naučená nebo že by ji někdo od zkoušky vyhodil. A na tento den se připravovala měsíc, takže si věřila. Měla sice strach, jako asi každý, ale nepřipouštěla si, že by mohla neuspět. Předstoupila tedy před komisi a vytáhla si otázky. Po hodinové přípravě nastal čas, kdy měla Petra předvést, jak je připravená. Vše se začalo vyvíjet dobře, diplomovou práci obhájila, na otázky z jednoho předmětu také odpověděla a už jí zbýval jen ten cestovní ruch. Petra si uvědomovala, že si nevylosovala zrovna otázku, jakou by si přála, nicméně věřila, že odpoví tak, aby dostala nejhůř za tři. To však byl omyl, stalo se jí právě to, co je uvedeno na počátku, nevím, zda zkoušející museli naplnit nějaké kvóty ohledně vyhazování nebo se špatně vyspali, prostě se stalo, že Petra nevyhověla.
Pro Petru to byl šok, vždyť se jí ještě nikdy nic podobného nestalo. Zklamaná čekala, že se dozví, co udělala špatně, nebo co vlastně neuměla. Místo toho, aby jí zkoušející sdělila, že v jejích odpovědích byly vážné nedostatky, bylo jí řečeno, že ten den prostě neměla štěstí na otázku. To je opravdu zajímavě ohodnocení znalostí studenta nemyslíte?
Jméno studentky bylo na její žádost změněno -– pozn. redakce
