Spoluzakladatel firmy Logio: Na východě nás jako firmu z ČR pokládají za experty – část druhá

3. 6. 2019 | | Rozhovory Tomáš Formánek- Logio

Autorem článku je Jakub Fuchs, student oboru Management na Fakultě podnikohospodářské

Tomáš Formánek, absolvent Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT), v roce 2004 spoluzaložil úspěšnou firmu Logio, která se zaměřuje na poradenské služby v oblasti logistiky a supply chain. V druhé části rozhovoru vám přiblíží své podnikání, v rámci kterého místo na západ expandovali a uspěli na východě i přes konkurenci, jako je například velká čtyřka. Dočtete se také, jaké výhody má podnikání ve více lidech, jaká je jeho podnikatelská motivace a postoj k riziku a proč se s spolu s ostatními majiteli rozhodli odtrhnout od původního podnikání a založit novou firmu Patero.

Čemu se dnes nejvíce věnuješ? Tvoří Logio hlavní náplň tvého pracovního dne?

My, jakožto majitelé Logia, jsme se trochu odštípli a založili jsme si novou firmu jménem Patero. Patero mi dnes zabírá zhruba třetinu času a řešíme v něm hlavně investice do start-upů.

Máte teď nějaký rozjetý projekt?

Zrovna po tomto rozhovoru se jedeme bavit o novém projektu, který připravujeme. Máme vizi, že bychom pomohli farmářům, kteří bojují s tím, že nejsou schopni dodávat. Chceme vyvinout platformu, která bude spojovat lokální farmáře a lidi z měst a pomůže těm farmářům v distribuci jejich výrobků.

S jakým cílem tenkrát Logio vznikalo? Vnímali jste mezeru na trhu a jasnou konkurenční výhodu oproti ostatním?

Ono to vzniklo hodně spontánně. Jeden měl nápad a my šli hned do toho. Naše největší výhoda byla a stále je, že máme spojený software s consultingem. Máme nejen experty, kteří vběhnou do skladu, pochopí, jak tam vše funguje, řeknou, co je tam špatně, a uspoří peníze. Zároveň tam můžeme nechat svůj software, který vše dál řídí.

Jak vypadá dnes vaše konkurence?

Konkurenty určitě máme. Do odvětví míří i velká čtyřka, která pochopila, že je SCM (Supply Chain Management, pozn. redakce) nemine. Ale my máme pořád výhodu, že jsme lidé, kteří si dokáží vyhrnout rukávy a budou přímo v provozu.  Máme také patnáct let zkušeností v SCM.

Je těžké najít vzájemnou shodu při podnikání ve více lidech?

Jmenujeme se Patero, protože je nás pět chlapů nebo také pět eg. Táhneme to spolu už patnáct let. Jsme trochu jako rocková kapela a za tu dobu jsme se spolu museli naučit žít. Nyní je to čím dál lehčí díky tomu, že se známe. Víme, co nás baví a co je správné. A funguje u nás dobře zpětná vazba i kritika. Když se někomu nezdá něčí nápad, tak nám řekne svůj pohled na věc, a to nás posune vpřed.

Jaké výhody vidíš ve spolupodnikání?

Model jednoho podnikatele znamená, že si na všechno sám. Na úspěch i na krach. Ve více lidech lze rozložit, kdo co dělá, a necítíte takový tlak. Zisky sice dělíme pěti, ale zase se umíme vzájemně podržet a dobře se doplňujeme. Jeden je střelec, druhý větší analytik a další je zabiják v oblasti obchodu. Kdyby se navíc jeden z nás rozhodl z podnikání vystoupit, tak bude firma žít dál.

Pokud byste dnes měli šanci něco změnit, co by to bylo?

Podcenili jsme expanzi a dlouho jsme zůstali jen lokální firmou. Český trh nás hodně bavil a nechtěli jsme nikam vypadnout. Zahraniční projekty pak ale začaly přicházet samy od sebe, jelikož jsme v Česku odváděli dobrou práci. Jeden z našich majitelů se navíc zakousl do ruského trhu a začal odtamtud přinášet velké projekty, které často řešily záchranu celé firmy a byly nesmírně zajímavé.

Jak bys porovnal podnikání v Česku a v zahraničí?

Zkusili jsme expandovat jak na východ, tak na západ. Na západě jsme vždy narazili na to, že nás jako firmu z České republiky vnímají méněcenně. Bylo to cítit na všech frontách. Oni třeba řekli, že máme skvělé a přínosné řešení, ale že jim vadí, že nemáme servisní síť po celé Evropě. Že například v Belgii nemáme Belgičana, který se tam o ně bude starat. My ho přitom nepotřebujeme, což oni nejsou schopni překousnout. Je z toho cítit, že nás tam tak nějak neberou. Naopak směrem na východ jsme bohové. Existuje tu těžká linie, kdy Němci v Rusku nebo na východě nejsou dobře braní. My jsme extrémně chytří, rádi nás poslouchají. Pokládají nás za experty. I proto jsme se víc zaměřili na východ a zkusili jsme třeba Srbsko, Rumunsko, Kazachstán, Rusko nebo Tatarstán v rámci Ruska. Myslím, že to lze vidět i u start-upů, že se jim na východě daří lépe.

Naučili jste se ono stigma překonat?

Oni si nás na západě všude vážili. Nakonec se ale vždy rozhodli pro někoho jiného. Bylo to tak v Anglii, Belgii i jinde. Myslím si, že tam ta bariéra vždy byla. Například zajímavý byl ale masivní tendr, do kterého nás pozvala jedna německá automobilka. V prvním kole jsme byli technicky nejlepší a nakonec jsme dostali za úkol vyřešit distribuční centrum v Japonsku. Krásný projekt, u kterého jsme se zabývali tím, že sklad musí vydržet zemětřesení, nebo že se musí stavět do výšky kvůli drahé půdě. Němci nám děkovali za to, jací jsme a za naši odbornost. Myslím, že tam se nám podařila ta bariéra překonat. Dokázali jsme jim, že jsme na stejné úrovni jako oni.

Jaká je vaše primární motivace podnikat? Jde o zisk?

Nás dnes více zajímá, jak ovlivnit svět kolem nás. Jak vydělat už vlastně víme. Například v tom Patero bereme své zisky a snažíme se z nich udělat něco dobrého. Ne všechny naše projekty musely nutně vydělávat. My krátkodobě nevyděláme tolik, kolik vydělá někdo, kdo je zaměřený na peníze. Snažíme se dělat vize a měnit svět kolem nás. Díky tomu máme dlouhodobě podle mě větší šanci uspět.

Jaký máš vlastně vztah k penězům a k riziku?

Když jsem byl mladší, tak jsem o penězích vůbec nepřemýšlel. Do podnikání jsem šel srdcem a bylo mi úplně jedno, jak to dopadne. Myslím, že lidi kolem mě to muselo i dost štvát. Čím jsem ale starší, tím víc jsem rozvážnější.

A co myslíš, že je v podnikání vhodnější přístup?

Mě někdy vlastně chybí, jak jsme dříve vůbec nepřemýšleli a od boku jsme vystřelili projekt, který sice skončil ztrátou, ale pak nám to přihrálo třeba jednoho z největších zákazníků. Stejně tak jsme několikrát šli do ztráty jen proto, abychom překvapili klienta. Ty ztrátové projekty nás často posunuly více, jak ty ziskové. Dnes má Logio 120-130 lidí, strukturu a hierarchii. Nápad musí projít přes spoustu různých lidí, než se spustí. Nelze do toho prostě jen skočit.

Mají všichni ve vaši partě stejný postoj?

Myslím, že jsme v tom všichni podobní. Naštěstí jeden z nás je detailista, finanční guru, který nám aspoň někdy řekne, že jsme zašli příliš daleko nebo že je něco moc velké riziko. Asi díky němu jsme nakonec nezkrachovali.

Co plánuješ do budoucna?

Já jsem se stáhnul z exekutivních rolí v Logio a dnes se tam starám o velké zakázky a z části i o inovace softwaru. Moje role ve firmě už není klíčová. Svou budoucnost vidím v Patero. V českých start-upech cítíme velký potenciál. Češi jsou často nejlepší na světě například v matematice, logice nebo v selském uvažování. Snažíme se jít po skvělých technologií, které mění svět. Kromě Patero se pak chci dále věnovat co nejvíce také studentům a předávat jim své zkušenosti.

Foto: archiv Tomáše Formánka

Mohlo by tě zajímat: