Stockholm, město dvou tváří a jednoho shonu

4. 8. 2014 | | Cestování

Stockholm je severská metropole, která každému návštěvníku něco
nabídne. Rozkládá se na několika ostrovech a každý z nich má své
osobité kouzlo, ale jedna věc všechny spojuje, a to shon a ruch, který
v jednotlivých ulicích panuje.

Do Stockholmu jsem přijela červencovou sobotu brzy ráno. Byl velmi teplý
týden, na místní skandinávské podmínky zde panovaly až tropické teploty
okolo třiceti stupňů. První, co mě přivítalo, byla monumentální radnice
na ostrově Kungsholmen, která je postavená z červených cihel a ozdobena
sochami ze zlata. Člověk si ani nedokáže představit, jak se musel tajit
dech příchozím návštěvníkům z celé Skandinávie a Evropy, když ji
spatřili poprvé, protože i člověku zcestovalému většinu evropských
měst tato stavba bere slova.

Pomalu se propletete okolo ní a necháte se unášet cestou lemující
jezero Mälaren, dál do centra města, které se ráno koupe v moři
měkkého, oranžového slunečního světla. Moje první zastávka bylo Vasa
muzeum, švédsky Vasamusset. Pokud nemáte ve Stockholmu úplně moc času a
nejste fanoušky muzeí nebo galerií, i tak vám doporučuji navštívit toto
místo. Vasamuseet vám naskytne možnost vidět perfektně zakonzervovanou loď
z roku 1628, kdy se zde ve Stockholmu potopila. Byť člověku netepe v hrudi
námořnické srdce, při pohledu na tuto 69 metrů dlouhou loď zdobenou sedmi
sty sochami se každému zachce na ní vyrazit na širé, nekonečné moře
sedmnáctého století.

Celé muzeum pak nabízí pohled do zákulisí jejího vyzvednutí ze dna
stockholmského přístavu a její následnou rekonstrukci. Loď Vasa je jedním
z nejnavštěvo­vanějších míst v celém Stockholmu, o tom svědčí
i více než dvacet pět milionů návštěvníků. Paradoxní na Vase je fakt,
že je to vlastně zmetek. Vasa se totiž potopila hned na první své plavbě,
kdy neurazila ani tisíc metrů a za jejími stěžni se zavřela hladina
přesně na 333 let.

Každý ostrov dýchá jiným duchem

Z ostrova Djurgarden, kde se mimo Vasamuseet nachází i slavný Skanzen
s výběhy losů a sobů nebo Nordiska museet, jsem se vypravila do moderní
části Stockholmu zvané Stockholms innerstad nebo jen City centrum. Už kolem
desáté hodiny ráno zde byl čilý ruch. Skandinávci proudili ulicemi, které
jsou zde převážně lemované obchody, které známe i z našich hlavních
bulvárů. Jistou dominantní roli zde hraje H&M, což vzhledem k jeho
původu je pochopitelné. Většina dveří obchodů se ani netrhla a já se
pomalu prodírala nákupůchtivým davem dál a dál, ze všech stran sálalo
spalující vedro a mně se chvílemi zhošťoval pocit úzkosti, kam až mě
dav odnese. V City centru se jako ve většině velkých metropolí kloubí
moderní budovy s těmi historickými. Co vás zde opravdu upoutá, jsou
široké bulváry jako v Paříži nebo Budapešti, kterým dominují ony
majestátné budovy hotelů či nadnárodních společností.

Václavákem City centra je místo zvané T-Centralen. Zrovna v sobotu ráno
zde můžete pozorovat pozůstatky bujaré páteční noci, která je tak
typická pro všechny Skandinávce. Ve Skandinávii je alkohol velmi drahou
záležitostí a vztahují se k němu nesčetné restrikce, proto většina
obyvatel přes týden moc nepopíjí, především mladí, ani nechodí
s kamarády na jedno pivo, ale vše si vykompenzují v pátek večer, kdy se
během velmi krátkého časového úseku, jak se říká, zřídí pod obraz.
A právě část těchto akcí probíhá i zde v srdci City centra, které
má tvar čtverce obklíčeného výškovými budovami ze skla, betonu a
železa. Když nejste součástí místního davu a nacházíte se zde jen na
návštěvě, nedá se ubránit pocitu maličkosti a jisté opuštěnosti. Zde
se projeví onen pocit samoty v davu.

Historie koncentrovaná na 36 hektarech

Pravým opakem Stockholms innerstadu je Staré město, švédsky Gamla stan,
které se nachází na výběžku ostrova Stadsholmen. Právě toto místo je
historickým centrem celého Stockholmu. Hlavní perlou Gamla stanu je
Královský palác, který je postaven v barokním stylu a dodnes je sídlem
krále Carla XVI. Gustafa a jeho chotě královny Silvie. Můžete zde
navštívit jak královské komnaty, tak kapli či klenotnici královské
rodiny. Královský palác tvoří pomyslnou hlavní bránu do
Starého města.

Za touto branou se pak odkrývají křivolaké, úzké uličky Starého
města. Hned za Královským palácem se nachází roztomilé náměstí
Stortorget, kterému dominují úzké a vysoké domečky ze sedmnáctého a
osmnáctého století, které září červenou, žlutou či zelenou fasádou a
najdete je skoro na každé pohlednici ze Stockholmu. V čele náměstí
najdete Nobelovo muzeum, které návštěvníky seznamuje se všemi laureáty
Nobelovy ceny a samozřejmě i se zakladatelem této ceny, Alfrédem
Nobelem.

Uprostřed náměstí stojí kašna, která především v horkých letních
dnech nabízí všem osvěžení pitnou vodou. Pokud si člověk sedne na
chvíli na jednu z nesčetných laviček na Stortorgetu, rozhodně
neprohloupí. Stačí jen sedět, vdechovat jemně slanou vůni moře a kochat
se krásou okolních domů. Zpoza nich pak vykukuje věž německého kostela
Tyska Kyrkan. Ten je jen pár kroků od náměstí a jako jedna z mála
památek má dveře otevřené zdarma pro všechny turisty všech národností
i vyznání. Kostelu vévodí monumentální zlaté varhany a celková
atmosféra, která je odlišná, než ta, kterou známe z našich kostelů.
I pro bezvěrce je návštěva toho kostelu velice zajímavá, jelikož může
srovnat architektonické odlišnosti mezi českými kostely s těmi místními.
Z Tyska Kyrkan jsem se už jen loudala pomalu uličkami, které mi čím dál
tím více opravdu připomínaly Benátky. Mnoho míst ve Skandinávii má
různá přízviska, například Tromsø je údajně Paříží severu, Lofoty
jsou perlou Skandinávie a Stockholm by měl být Benátkami severu a musím
říct, že pokud ne celý Stockholm, tak rozhodně Gamla stan toto
přirovnání stoprocentně naplňuje.

ČTĚTE TAKÉ:

Mohlo by tě zajímat: