Tomáš Němeček v Respektu už drahnou dobu referuje o sporu na Národohospodářské fakultě pražské Vysoké školy ekonomické. Naposledy jej v glosách Třikrát na okraj označil za „hádku o poučky“ (Respekt č. 48/2003). Zmiňovaný svár však už dávno takovou hranici přerostl.
Tomáš Němeček v Respektu už drahnou dobu referuje o sporu na Národohospodářské fakultě pražské Vysoké školy ekonomické. Naposledy jej v glosách Třikrát na okraj označil za „hádku o poučky“ (Respekt č. 48/2003). Zmiňovaný svár však už dávno takovou hranici přerostl.
Byla jednou jedna fakulta
Čas totiž ukázal, že nejde jen o souboj o pravidla hry, respektive akademický spor o to, zda a do jaké míry je dobré používat ve výuce standardy (přesnou osnovu s pojmy, které je třeba odpřednášet). Od doby, co „holmanovci“ (skupina vyučujících, kteří od počátku konfliktu stojí za profesorem Holmanem) zvítězili a dostali se do vedení fakulty, se začíná ukazovat, že celá záležitost měla a má i nepominutelnou osobní rovinu. Respektive že tato osobní rovina tvoří samo jádro celé rozepře.
Je tedy značně zjednodušující interpretovat dění na páté fakultě VŠE jako pohádku, v níž dobro (studenty oblíbený a podporovaný profesor Holman) konečně zvítězilo nad zlem (školometským exděkanem Strakou). Volby, které proběhly loni na jaře a jež „holmanovci“ vyhráli, byly totiž z jejich strany ukázkou mistrné manipulace. Studentům například rozesílali nevyžádané e-maily, v nichž je vyzývali, aby nevolili protistranu a zavalili studenty populistickymi sliby. Tvrdili například, že rozhodně nezruší studijní obor Veřejná správa a regionalistika, jak se na škole říká. Nyní k tomu však de facto dochází. Holmanovci do čela fakulty nově dosazený děkan Schwarz se totiž hned po volbách střemhlav vrhl do reformy tohoto oboru, kterému – jak sám přiznal – nerozumí. Když pak záhy narazil na vlnu odporu mezi studenty, okamžitě návrh stáhl a předložil ho k diskusi. Takový postup lze jen stěží označit v dobré společnosti za obvyklý.
Zvedáme kotvy
Nelze také souhlasit s názorem, že školu nyní opouští konzervativní „protiholmanovské“ křídlo. Bližší pravdě by bylo napsat, že odcházejí lidé znechucení atmosférou, která teď na fakultě panuje. Kromě profesora Macha a docenta Sirůčka totiž hodlá z fakulty odejít například také celá katedra hospodářské politiky pod vedením profesora Žáka.
Také na první pohled nevinné sloučení kateder ekonomických teorií a makroekonomie, o němž se Tomáš Němeček rovněž zmiňuje, lze číst jako přípravu na personální zemětřesení. Jen zdánlivě se totiž slučují proti sobě stojící katedry. Katedru makroekonomie, kde byli dříve soustředění „protiholmanovci“, totiž nyní nově vede sám profesor Robert Holman.
A ještě na závěr pro dokreslení situace na Národohospodářské fakultě: Dříve byl jakýkoli tamní učitel ochoten odpovědět redakci Studentského listu na jakoukoli otázku. Teď se obligátní replikou řady dotazovaných stává pouhé rychlé a nervózní odtušení „nezlobte se, ale já nechci přijít o práci“. Aby ovšem bylo jasno: čistě nehraje ani bývalé vedení, respektive současná opozice. Také ona se snaží – vedena zejména osobními motivy – všemožně osočovat a očerňovat příznivce dnešního děkana.
Jana Erbáková
Autorka je redaktorkou Studentského listu a studentkou Fakulty mezinárodních vztahů VŠE.
Článek převzat z 50. čísla týdeníku Respekt (http://www.respekt.cz/), které vyšlo 8. prosince 2003.
