Proč je první týden výuky sudý, pochopí málokdo. Prý se lichost či sudost týdnů určuje podle kalendáře. Tento způsob je však z několika důvodů pochybný.
Proč je první týden výuky sudý, pochopí málokdo. Prý se lichost či sudost týdnů určuje podle kalendáře. Tento způsob je však z několika důvodů pochybný. Předně je značně nelogický. Na VŠE se vše tradičně počítá podle pořadí týdne výuky – délka semestru, plány přednášek, termíny zápočtů i zkoušek. Opravdu jsem nikdy neslyšel vyučujícího říkat, že si písemku napíšeme v 51. týdnu.
Počítání podle kalendářních týdnů má ještě jeden háček. V některých okolních zemích se sudost či lichost týdne stanovuje přesně naopak než v ČR. Rozdíl je, zjednodušeně řečeno, dán tím, zda se za první týden roku považuje první celý týden, nebo ten, ve kterém se nachází první den roku. Dovážené kalendáře bývají tedy většinou obráceně než domácí. Tím se určování podle kalendářů stává zdrojem problémů a nejednoznačností.
Když už ale bylo určeno, že první týden semestru bude sudý, měli se příslušní lidé také postarat, aby o tom věděli ti, kterých se to nejvíce týká – studenti. Informační aktivita ze strany školy však byla takřka nulová. Jedna malá větička na úplném konci harmonogramu semestru to nezachránila. Plno studentů se o sudosti prvního týdne dozvědělo pozdě, často až po zmeškané první přednášky či cvičení. A nejen to, dokonce i mnozí vyučující byli touto „novinkou“ překvapeni. Přitom stačilo i docela málo, rozvěsit po škole pár informačních letáků či zveřejnit zprávičku na školních stránkách.
Současný systém založený na kalendářních týdnech je špatný a matoucí. To si loni uvědomili i někteří členové vedení školy, kteří slibovali, že od tohoto semestru již bude první týden vždy lichý. Skutečnost, že se tak nestalo, je jen smutným naplněním známého rčení „sliby – chyby.“ Můžeme však stále doufat, že se ve vedení školy či v řadách akademických senátorů někdy najdou lidé, kteří se zasadí o to, aby na VŠE přestala být jednička sudá.
