Nehodlám tu poukazovat na pokleslou morálku společnosti ohledně vzrůstajícímu počtu krádeží (viz hlavní téma), zajímá mě spíš důvěra ve vztahu „student – škola – orgány školy“.
Nehodlám tu poukazovat na pokleslou morálku společnosti ohledně vzrůstajícímu počtu krádeží (viz hlavní téma), zajímá mě spíš důvěra ve vztahu „student – škola – orgány školy“.
Jako každý semestr jsme si chtěli pro pravidelné redakční srazy zapůjčit místnost, redakce kapacitou nepostačuje, a přišli jsme tedy za studentskou tajemnicí s vyplněným formulářem „Oznámení o záměru konat studentskou akci na VŠE“ (jako obvykle). Chyba lávky: tento dokument platí již jen pro jednorázové akce. Pokud chcete pořádat něco stálejšího, více jak jednou, sepisujete (pardon, dovyplňujete) smlouvu s kvestorem (!), studentská tajemnice zůstává kontaktní osobou.
Opravdu by mě zajímalo, k čemu je to dobré. Pro nás jako „pořadatele“ v tom nevidím žádnou
výhodu – smlouva nedává nějakou velkou jistotu: odstoupit lze bez udání důvodu, výpovědní lhůta měsíc, ale můžeme být i kdykoli přesunuti jinam. Kdyby se rozhodla škola pořádat cosi velikého a jeden večer v týdnu by potřebovala i místnost naproti naší redakci, nemusí to ani vědět s třicetidenním předstihem. Podle mého tedy zbytečný papír navíc. Navíc z pohledu školy: pokud je pořadatel student, není problém došlápnout si na něj v případě jakýchkoli problémů. A nestudent asi sotva dostane k užívání učebnu na VŠE zadarmo. Teď navíc nestačí jméno a kontakt na jednu osobu pořadatele, ale je jich potřeba hned pět a navíc je třeba sepsat projekt. Bohužel stále nějak nevím k čemu takové obstrukce. Asi je v učebnách ukrytý nějaký poklad.
Zaujala mě ale i další věc: z toho původního „Oznámení“ platného nyní pouze pro „jednorázovku“ zůstaly z původních čtyř útvarů, které vám to musí potvrdit, „pouze“ tři. Zaprvé Pedagogické oddělení: proč potvrzení od něj? V době výuky bych si místnost ani nezkoušel zapůjčit a když mimo, tak proč o tom mají rozhodovat na pedagogickém? Myslím, že i Odbor správy majetku (dříve Technicko-správní oddělení) by snad také mohl rozhodovat jen o sporných žádostech. Zatřetí zbývá Audiovizuální centrum, které jsme třeba my nepotřebovali, ale jako takové mi zatím přijde nejsmysluplnější – kdybych potřeboval nějakou techniku. A kdože to vypadl ze sestavy?
Jediný, s kým jsme kdy přišli do styku při užívání místnosti byla ochranka (obvykle nás slušně upozornili, že se škola bude zavírat), tedy Útvar obrany a ochrany (nyní Referát ÚOO). A ten v novém „Oznámení“ chybí. Neměl by to být právě tento orgán, který by měl rozhodovat? Vždyť v případě nějakého průšvihu bude s vysokou pravděpodobností první, kdo to zjistí, a tedy bude i řešit další kroky. Ale škola je zřejmě jiného názoru a nemá důvěru ani ve své vlastní instituce. O studentech ani nemluvě.
