Nastává vánoční čas. Přemýšlíte už o tom, čím podarujete své známé a čím oni vás? Naše alma mater nám už dárek dala: prodloužila zkouškové o jeden týden. Místo tří máme týdny čtyři. Studentík tlačený časem, kdy dvě zkoušky či zápočty dělá v jednom dni, zajásá. Jenže! Je tu to malé jenže. První zkouškový týden začíná, světe div se, 27. prosince, tedy hned po svátcích vánočních. Nejsem si jistý, ale možná je to světová rarita.
Nastává vánoční čas. Přemýšlíte už o tom, čím podarujete své známé a čím oni vás? Naše alma mater nám už dárek dala: prodloužila zkouškové o jeden týden. Místo tří máme týdny čtyři. Studentík tlačený časem, kdy dvě zkoušky či zápočty dělá v jednom dni, zajásá. Jenže! Je tu to malé jenže. První zkouškový týden začíná, světe div se, 27. prosince, tedy hned po svátcích vánočních. Nejsem si jistý, ale možná je to světová rarita.
Takže pro studenta to znamená, že po svátcích sebere, vezme s sebou ty asi dvě tuny knížek a skript a ještě lehce zakuckaný kapří kostí ze štědrovečerní večeře se dovalí na zkoušku. A tady hrozí nebezpečí! Představme si pedagoga, který se celý semestr těšil na klidné svátky s rodinou, jak o jediný den později čelí otráveným obličejům studentů, co chtěli zase oslavovat se svými blízkými. Nejenže mohou být sotva připraveni, a zkouška se tak v tomto případě odvozuje od slova zkusit, ale kantor je pod vlivem pochopitelných hnutí mysli nakloněn se jim navíc mstít.
A tak na přednáškách už bylo mnohým sděleno asi následující: „Oficiální termín máme 27. (či kteréhokoliv jiného prosince až do silvestra), ale nechoďte. Vypíšu další termín jako náhradní, na který nebude třeba omluvenka.“
Jak tedy dopadlo prodlužování zkouškového? Trochu stylem vlk se nažral a koza zůstala celá. Pedagogové, za velmi nadšené podpory studentů, odsunou zkoušky a zápočty až do ledna. Škola však zůstane z obliga – zkouškové období jsme přece prodloužili. A co víc? Uchránili jsme ty dva až tři volné týdny mezi koncem zkouškového a začátkem nového semestru. Troufám si říct, že to je řešení přímo šalamounské.
