VŠE mi v Izraeli neuznají

4. 4. 2007 | | Zprávy ze školy

Na Vysoké škole ekonomické studuje celkem šest studentů z Izraele. Jedním z nich je i Vladyslav Syhanevych, který navštěvuje třetí ročník Fakulty mezinárodních vztahů. Podle jeho zkušeností jsou učitelé k cizincům chápaví a snaží se pomoci.

Na Vysoké škole ekonomické studuje celkem šest studentů z Izraele. Jedním z nich je i
Vladyslav Syhanevych, který navštěvuje třetí ročník Fakulty mezinárodních vztahů. Podle jeho zkušeností jsou učitelé k cizincům chápaví a snaží se pomoci.

Proč ses rozhodl právě pro studium v Česku?

Je tady ta správná kombinace ceny a kvality. Je to o tom, že u vás se za celkem přiměřenou částku dá slušně žít. Co se týká studia, tak je to jednak levné a jednak prestižní (je to evropská země) a potom se dá najít uplatnění jak v ČR, tak i v celé Evropě.

Jak ses učil česky?

Původně jsem se učil češtinu dvě hodiny týdně v rámci školy. Chodil jsem v Praze rok do jedné ruské školy, bylo to gymnázium Vasileostrovského. Chtěl jsem si totiž udělat i ruskou maturitu, a měli jsem tam i hodiny češtiny. Moc mi to ale nedalo, protože jsem češtinu vůbec nepoužíval v běžném životě. Potom jsem rok pracoval a to mi dalo hrozně moc, víc než nějaká jazykovka. Potom se to už rozběhlo na VŠE.

Jsi tu spokojený?

Jsem naprosto spokojený, jak v Čechách, tak i na VŠE. Nic víc si nemůžu přát.

Setkal ses někdy s negativním přístupem vůči své osobě, protože jsi cizinec?

Žádný negativní postoj, jen spravedlivá kritika, která spočívala v tom, že když studuji v češtině, tak je to můj problém, když občas nerozumím. Jinak je všechno v pořádku.

A dostalo se ti nějaké pomoci ze strany učitelů nebo studentů?

Co se týče pomoci, tak můžu říci, že většina učitelů má férový a důstojný postoj k cizincům a snaží se jim vyjít vstříc, když se objeví nějaké potíže.

Musíš mít češtinu jako povinný jazyk?

To musím, stejně jako angličtinu.

Pojďme nyní k tvojí domovině. Jak funguje vysokoškolský systém v Izraeli?

Je to podobné jako v celé Evropě. Má ale svoje odlišnosti. Většina studia je v angličtině a skoro v každé škole dostane student, pokud ho nevlastní, vlastní notebook pro studijní účely.

A co přijímací zkoušky?

Tak to je úplně jinak. Máme přijímací testy a psychotest. Asi 800 otázek z oblasti hebrejského jazyka, angličtiny a matematiky, na které máš okolo osmi hodin. Při přijetí hraje svou roli také výsledek maturity. Jakmile ho máš s průměrem 90 – 110 (maximální známka je sice 100, ale jakmile absolvuješ náročné předměty, dostaneš 10 bodů jako bonus), potřebuješ z přijímaček takový průměrný výsledek (víc jak 500, což je minimum, abys mohla nastoupit na jednu z fakult historie nějaké lepší univerzity.) Jakmile však má někdo průměr z maturity méně než 90, potřebuje na stejnou fakultu 600 bodů z 800, což zní v pohodě, ale není to tak. Jinak se na ten test připravuješ tak půl roku. Na ekonomii potřebuješ 550, je to jedna z nejméně prestižních specializací. Ale třeba na medicínu je potřeba více než 700. Nad tuto hranici se dostane jen 0,1 procenta studentů.

Musí si studenti u vás školu financovat sami?

Za studium se platí. Může to být okolo deseti tisíc eur za rok, a nebo někdy i za semestr.

A jaká je vlastně úroveň izraelských vysokých škol?

Úroveň studia je taková, že například v Technionu v Haife (tam jsou hlavně programátoři a jiní technici) ve 4. ročníku už máš zaměstnavatele, který za tebe hradí školné plus dostáváš od něho plat a na konci studia už jdeš do té firmy pracovat. Je tam dost vysoká úroveň studia, až tak vysoká, že mi tam VŠE vůbec neuznají. Neuznávají se tam skoro žádné evropské školy.

Mohlo by tě zajímat: