Na Vysoké škole ekonomické studuje celkem šest studentů z Izraele. Jedním z nich je i Vladyslav Syhanevych, který navštěvuje třetí ročník Fakulty mezinárodních vztahů. Podle jeho zkušeností jsou učitelé k cizincům chápaví a snaží se pomoci.
Na Vysoké škole ekonomické studuje celkem šest studentů z Izraele. Jedním z nich je i
Vladyslav Syhanevych, který navštěvuje třetí ročník Fakulty mezinárodních vztahů. Podle jeho zkušeností jsou učitelé k cizincům chápaví a snaží se pomoci.
Proč ses rozhodl právě pro studium v Česku?
Je tady ta správná kombinace ceny a kvality. Je to o tom, že u vás se za celkem přiměřenou částku dá slušně žít. Co se týká studia, tak je to jednak levné a jednak prestižní (je to evropská země) a potom se dá najít uplatnění jak v ČR, tak i v celé Evropě.
Jak ses učil česky?
Původně jsem se učil češtinu dvě hodiny týdně v rámci školy. Chodil jsem v Praze rok do jedné ruské školy, bylo to gymnázium Vasileostrovského. Chtěl jsem si totiž udělat i ruskou maturitu, a měli jsem tam i hodiny češtiny. Moc mi to ale nedalo, protože jsem češtinu vůbec nepoužíval v běžném životě. Potom jsem rok pracoval a to mi dalo hrozně moc, víc než nějaká jazykovka. Potom se to už rozběhlo na VŠE.
Jsi tu spokojený?
Jsem naprosto spokojený, jak v Čechách, tak i na VŠE. Nic víc si nemůžu přát.
Setkal ses někdy s negativním přístupem vůči své osobě, protože jsi cizinec?
Žádný negativní postoj, jen spravedlivá kritika, která spočívala v tom, že když studuji v češtině, tak je to můj problém, když občas nerozumím. Jinak je všechno v pořádku.
A dostalo se ti nějaké pomoci ze strany učitelů nebo studentů?
Co se týče pomoci, tak můžu říci, že většina učitelů má férový a důstojný postoj k cizincům a snaží se jim vyjít vstříc, když se objeví nějaké potíže.
Musíš mít češtinu jako povinný jazyk?
To musím, stejně jako angličtinu.
Pojďme nyní k tvojí domovině. Jak funguje vysokoškolský systém v Izraeli?
Je to podobné jako v celé Evropě. Má ale svoje odlišnosti. Většina studia je v angličtině a skoro v každé škole dostane student, pokud ho nevlastní, vlastní notebook pro studijní účely.
A co přijímací zkoušky?
Tak to je úplně jinak. Máme přijímací testy a psychotest. Asi 800 otázek z oblasti hebrejského jazyka, angličtiny a matematiky, na které máš okolo osmi hodin. Při přijetí hraje svou roli také výsledek maturity. Jakmile ho máš s průměrem 90 – 110 (maximální známka je sice 100, ale jakmile absolvuješ náročné předměty, dostaneš 10 bodů jako bonus), potřebuješ z přijímaček takový průměrný výsledek (víc jak 500, což je minimum, abys mohla nastoupit na jednu z fakult historie nějaké lepší univerzity.) Jakmile však má někdo průměr z maturity méně než 90, potřebuje na stejnou fakultu 600 bodů z 800, což zní v pohodě, ale není to tak. Jinak se na ten test připravuješ tak půl roku. Na ekonomii potřebuješ 550, je to jedna z nejméně prestižních specializací. Ale třeba na medicínu je potřeba více než 700. Nad tuto hranici se dostane jen 0,1 procenta studentů.
Musí si studenti u vás školu financovat sami?
Za studium se platí. Může to být okolo deseti tisíc eur za rok, a nebo někdy i za semestr.
A jaká je vlastně úroveň izraelských vysokých škol?
Úroveň studia je taková, že například v Technionu v Haife (tam jsou hlavně programátoři a jiní technici) ve 4. ročníku už máš zaměstnavatele, který za tebe hradí školné plus dostáváš od něho plat a na konci studia už jdeš do té firmy pracovat. Je tam dost vysoká úroveň studia, až tak vysoká, že mi tam VŠE vůbec neuznají. Neuznávají se tam skoro žádné evropské školy.
