Vždyť to znáte. Přihlásíte se na bakalářskou zkoušku a nevíte ke komu. Přijde někdo, koho jste nikdy před tím neviděli. Vyzkouší vás, aniž by vás předtím viděl, natož aby vás znal.
Vždyť to znáte. Přihlásíte se na bakalářskou zkoušku a nevíte ke komu. Přijde někdo, koho jste nikdy před tím neviděli. Vyzkouší vás, aniž by vás předtím viděl, natož aby vás znal.
Až jednou se to stalo. Dostal jsem nápad. Vyhlédnu si nějakou skupinku studentů, kteří čekají na zkoušku výše zmíněného typu. V nějaké prázdné třídě je vyzkouším a vyrazím je všechny se čtyřkou. Jelikož se budou domnívat, že byli skutečně vyhozeni, na skutečnou zkoušku už nepůjdou a budou mít stejně „nevyhověl“. Takže prasknout to nemůže. Podezření mít určitě nebudou, protože je normální, že je zkouší někdo, koho nikdy neviděli a kdo vůbec nezná je.
Tomuto pokušení se prostě nedá odolat. Už několikrát jsem si v tom brutálně zabránil, ale dobře vím, že jednou se neovládnu.
Nejhorší na tom je, že dobře vím, že se mi to povede. A vy také dobře víte, že se mi to povede. Všichni víme, že se mi to povede. Takže… Na shledanou!
