Za co všechno může vláda?

13. 12. 2007 | | Názory

Úlohou opozice je kritizovat vládu, tato kritika by ale měla být alespoň opodstatněná a konzistentní. Poslední dobou však nabývám dojmu, že zvláště zástupci ČSSD už opravdu neví, co by vládě mohli ještě vytknout, a navíc si protiřečí. Příkladem mohou být výroky předních ekonomických „expertů“ Jiřího Havla a Bohuslava Sobotky nebo nedávná tisková zpráva této strany o zdražování.

Úlohou opozice je kritizovat vládu, tato kritika by ale měla být alespoň opodstatněná a konzistentní. Poslední dobou však nabývám dojmu, že zvláště zástupci ČSSD už opravdu neví, co by vládě mohli ještě vytknout, a navíc si protiřečí. Příkladem mohou být výroky předních ekonomických „expertů“ Jiřího Havla a Bohuslava Sobotky nebo nedávná tisková zpráva této strany o zdražování.

Zde nás sociálně demokratičtí představitelé překvapili – zvýšení snížené sazby DPH s účinností od 1. ledna 2008 prý může za růst cenové hladiny v říjnu 2007! Tak absurdní tvrzení jsem již dlouho neslyšel. Pokud existuje prostor pro zdražení a nenaráží na elastickou poptávku či konkurenční prostředí, pak mohou obchodníci kdykoliv zdražit bez ohledu na jakékoliv budoucí změny DPH. ČSSD pak především ignoruje celosvětový růst cen potravin, podle ní za něj zřejmě může také česká vláda.

Jiří Havel, stínový ministr školství ČSSD, mimo jiné tvrdí, že čerpání peněz ze strukturálních fondů způsobí nárůst inflace. Od jiných představitelů této strany se zase dovídáme, že neschopná vláda nezajistí plné využití evropských peněz. Je to jako z bláta do louže. Ať už bude vláda v této oblasti úspěšná nebo ne, vždy to prý bude špatně.

Od vzdělaného ekonoma formátu Jiřího Havla bych například nečekal, že zavedení jednotné sazby daně z příjmu fyzických osob při zachování slevy na poplatníka označí za „zrušení daňové progrese“. Ta ale v systému nadále zůstane, protože bohatší poplatník zaplatí na dani nejen absolutně, ale i relativně více než ten chudší.

Perličkou je, že Jiří Havel očekává inflační impuls od tohoto „zrušení progrese“ (v rozporu s Keynesem), protože tím se „nestahuje část dodatečné poptávky“. Jinými slovy nám tvrdí, že když vezmeme bohatším ještě více, nebudou tolik utrácet.

Jindy zase kupodivu kritizuje, že reformou zmenšená poptávka obyvatelstva sníží hospodářský růst (v souladu s Keynesem), ale o to zde nejde. Když totiž stát vezme bohatším více, utratí tyto prostředky on a dojde jen k přesunu poptávky od soukromého do veřejného sektoru.

Z větší inflace prý bude mít radost ministr financí Kalousek kvůli větším příjmům. Jiří Havel však zapomíná, že právě dosavadní, sociální demokracií obhajovaný systém čtyř sazeb a pásem daně z příjmu fyzických osob způsoboval taxflaci, to jest přesun poplatníků do vyšších pásem vlivem inflace. Tento systém ale vláda zrušila, a tak snížila možnost dodatečných příjmů vlivem inflace. Stejný efekt má i zastropování sociálního a zdravotního pojištění.

Jindy se od ČSSD dozvídáme, že vláda nezodpovědně a dramaticky snižuje daňovou kvótu. Potom zase stínový ministr financí Sobotka prohlásí, že naopak občanům se daňové zatížení zvýší. Odbory kritizují, že se vláda málo zaměřuje na výdajovou stranu rozpočtu, ale pak jedním dechem dodávají, jaké oblasti veřejného sektoru jsou podfinancovány a kam všude by měly směřovat další a další veřejné výdaje. Konkrétní návrhy na úspory ovšem nepředloží. Čert aby se v tom vyznal!

Dalších podobných iracionálních tvrzení a protichůdných výroků můžeme nalézt spousty. Třeba opozice zanedlouho obviní vládu, že způsobila i sněhovou kalamitu nebo v opačném případě nedostatek sněhu na horách.

Mohlo by tě zajímat: