Sbírání a stavění Lega se stalo mou vášní

10. 1. 2010 | | Rozhovory, Studentský život

Student Jan Kratochvíl (24) vytvořil během posledních pěti let jednu
z největších sbírek stavebnice Lego v České republice a aktivně se
podílel na dvou výstavách Lega. O tom, jak se sbíráním začínal nebo co
plánuje do budoucna jsme se bavili v rozhovoru pořízeném v rámci
přípravy jeho knihy s pracovním názvem: Jak jsem potkal Lego, aneb
plastové kostičky jako hračky, hobby i zaměstnání.

Co rozhodlo o tom, že tvým koníčkem se stane právě
Lego?

Byl to náhodný impuls. I když se člověk Legu aktivně nevěnuje, chodí se
jednou za čas podívat do hračkářství, co je zrovna nového. Na svoje
devatenácté narozeniny jsem se tedy šel podívat do obchodu s Legem a dvě
stavebnice mě uchvátily natolik, že jsem s nimi odešel domů. Dřív než
jsem si uvědomil, co se vlastně děje.

Pamatuješ si, jaké to byly stavebnice?
Byly to dva identické nákladní vagony, uhláky. Největší deprese
z dětství totiž byla, že ač mi rodiče postupně koupili několik
nákladních vagonů, neměl jsem od žádného typu dva stejné. Jenže já
jsem chtěl dělat vlaky podle skutečnosti, kde za sebou většinou bývá
řazeno několik stejných vozů. Tak jsem si konečně koupil to, co jsem
opravdu chtěl. Když člověk disponuje vlastními penězi, spousta věcí je
najednou mnohem jednodušší.

Jak tvoje sbírka, jedna z největších v republice,
vznikala?

Sbírka začala vznikat, když jsem si pořídil výše zmíněné vagony. Doma
jsem je potom postavil a velmi se mi líbily. Chtěl jsem si koupit ještě
jeden, ale v obchodě byly již vyprodané. Začal jsem tedy hledat na
internetu a narazil jsem i na Lego fórum a na aukční server e-Bay, čímž
se mi otevřely velké možnosti. Zprvu jsem měl sice strach, že zaplatím a
prodávající zásilku nedodá. Uklidnila mě však vyjádření
nakupujících, že bezpečnost je 95 až 98 procent a také popis, jakým
způsobem platit. Za základní kámen své sbírky tedy nepovažuji Lego,
které jsem měl z dětství, ale okamžik, kdy jsem poprvé přihodil do aukce
na e-Bayi.

Rytíři jsou
posedlost

Jak je tvoje sbírka velká a na jaké její části si potrpíš
nejvíce?

Sbírka začala doplňováním starých aut a vlaků, ale velmi rychle jsem
vyčerpal všechny vlaky, po kterých jsem opravdu toužil a jež se daly koupit
za rozumnou cenu. Kromě vlaků jsem v dětství měl asi sedm rytířů a
občas si s nimi hrál. Nakoupil jsem tedy další. Zatímco si nyní
stavebnice aut, vlaků, letadel nebo měst kupuji jen sporadicky, stala se
z rytířů posedlost. Letos jsem oslavil čtyřleté výročí vzniku své
takzvané pancéřové armády. Když jsem si při té příležitosti
vyskládal své rytíře, zabral jsem dvěma sty jezdci a tisícem pěšáků
čtyři metry čtvereční.

Takové množství Lega skladuješ doma?
U sebe doma mám v tuto chvíli pouze rytíře a potom díly, které jsou na
výměnu. Auta, vlaky i běžné díly na stavění jsou v krabicích na
půdě u příbuzného.

Další přírůstky do sbírky získáváš výměnou nebo nákupem?
Jak moc je to finančně náročné?

V aukci na e-Bayi koupím například třicetikilogramovou krabici použitého
Lega, kterého se nějaká rodina zbavuje, a proberu se jím. Co potřebuji, to
si nechám. Co nepotřebuji, prodám nebo vyměním za díly, o něž mám
zájem. Za utržené peníze koupím další krabici. Finančně nevydělám ani
neprodělám, ale sbírka se o něco rozšíří.

Používáš při obchodování i české servery nebo jen
e-Bay?

Na e-Bayi spíše nakupuji. Pokud prodávám, používám náš legařský
komunitní server. Méně zajímavé díly a stavebnice potom nabízím na
Aukru, kde se spíš najdou rodiče, kteří lego kupují dětem na hraní.
Dále existuje celosvětový server jménem Bricklink. Ten má ve svém archivu
databázi všech dílů, které kdy Lego vyrobilo. Dovoluje tak každému
člověku, aby si zřídil účet a veškeré svoje díly přidal do nabídky.
Jiní lidé jsou potom schopni vyhledávat mezi těmito nabídkami přesně
podle konkrétního dílu, v konkrétní barvě, podle počtu a podle ceny.
Občas se třeba vyplatí koupit nějaký díl z Anglie, Austrálie nebo
Francie, protože jediný člověk ze zahraničí, jich prodává hodně a za
dobrou cenu.

Jak se ke tvé sběratelské vášni staví rodina?
Rodina mě od Lega rozhodně nezrazuje. Jsem dostatečně velká autorita na to,
abych řekl „toto je můj koníček a s tím nic nenaděláte“.
Samozřejmě občas nastanou jisté konflikty, například když se lego
„rozleze“ po bytě příliš.

Lidi zajímají spíše
diorámata

Jak proběhla historicky první výstava Lega na území ČR ve
Svitavách?

Svitavská výstava byla v mnohých ohledech zjišťováním, co by se vlastně
lidem líbilo. Velké množství vitrín bylo určeno veškerým velkých
Technic setům, které Lego vyrobilo od roku 1980 až do současnosti. Já
osobně jsem měl jednu vitrínu vyhrazenu k prezentaci pěti městských
benzínových pump z období od roku 1980 do roku 1995 na porovnání
vývoje. Zjistili jsme ale, že samotné vystavené originální sety lidi
nezaujmou, protože je to pro ně příliš jednoduché.

K jakým změnám vedlo toto zjištění?
Pro druhou výstavu v Brně jsme se rozhodli koncentrovat se na diorámata
tvořená z originálních setů nebo na velké komplexní vlastní modely.
Extrémním a ideálním případem byl Mississippský parník, který zabíral
tři metry na délku, půl metru na šířku a tři čtvrtě metru
na výšku.

Na kdy se chystá následující výstava Lega?
Předběžný termín výstavy v Roztokách, která potrvá asi čtyři
měsíce, je stanoven na jaro 2010, přesně to ale ještě není dané.

„Legaři“ mezi sebou soupeří
i kooperují

Kolik má v současnosti aktivních členů legařská komunita,
o které jsi mluvil?

Na našem serveru kostky.org je v tuto chvíli registrováno něco přes tisíc
lidí. Z toho aktivních, kteří sledují, co se děje alespoň jednou
týdně, je nějakých 150 až 200.

V rámci komunity jste v kontaktu pouze přes internet nebo se
scházíte i osobně?

Jsme spolu v kontaktu hlavně po internetu, protože členové jsou ze všech
koutů republiky. Osobně se vídáme při přípravách výstav, na
regionálních srazech pořádaných za tímto účelem a v poslední době
i na závodech Technic aut na dálkové ovládání, které pořádáme. Kromě
výstav jde ale o akce menšího významu. Sejde se maximálně
patnáct lidí.

Předhání se členové komunity v tom, kdo bude originálnější,
kdo bude mít vzácnější stavebnici nebo spíše spolupracujete, abyste
rozšířili své sbírky a výstava uspěla?

Toto funguje oběma zmíněnými způsoby. Na jednu stranu spolupracujeme,
vyměňujeme si veškeré možné tipy. Například jak zacházet s Českou
poštou, aby opravdu plnila přepravní podmínky, co se objevilo za nový
zajímavý set nebo kde se dá nakoupit levněji. Soupeření samozřejmě
existuje také. Když má člověk nový přírůstek do sbírky nebo postaví
něco zajímavého, tak to samozřejmě prezentuje. Ostatní nad tím jásají,
přejí mu to a současně mu také trochu závidí. Převažuje ale kooperace a
nesetkal jsem se s tím, že by nějaký stavitel odmítl poradit, jakou
stavební techniku použil.

Lego vydrží i několik
generací

Proč by dětem měli rodiče pořídit místo ostatních hraček
právě Lego?

Přínos vidím především v tom, že Lego rozvíjí neskutečným způsobem
kreativitu a skvěle stimuluje prostorové myšlení. Člověk se opravdu
naučí vidět věci v hlavě ze všech stran. Největší problém je, když
se rodiče pokusí ušetřit a rozhodnou se koupit levnou napodobeninu, která
je většinou vyrobena z nekvalitního materiálu, pořádně do sebe nepasuje
nebo má nějaké ostré hrany. Dítě si se stavebnicí nevydrží hrát nebo
tu hračku odkopne a rodič pak mylně vztáhne dojem na to, že by si dítě
nehrálo ani s Legem. Dalším důvodem proč kupovat právě Lego je jeho
odolnost. Z hraček se kterými jsem se setkal, je Lego jednou z hraček,
které vydrží nejvíce. Děti si často mohou bez problémů hrát
s kostkami, které mají po svých rodičích.

Co bys doporučil člověku, který by chtěl začít sbírat
Lego?

Rozhodně je lepší začít tvořit sbírku už s pomocí ostatních. Bylo by
také vhodné se porozhlédnout po tom, co všechno Lego nabízí a sám si
vytvořit nějaké zaměření. Je možné sbírat nějaké kusy vícekrát do
sbírky, jako například moje excesy s rytíři, kdy jsem schopen si jednoho
rytíře koupit třeba šestnáctkrát. Někteří naopak sbírají každý set
jenom jednou, aby měli co nejširší záběr ve sbírce. Další variantou je
být pouze stavitelem a nakupovat sety, které obsahují hodně dílků.

Vy, sběratelé, se tedy specializujete na určitý druh stavebnice
nebo na určitý záběr?

Já sbírám rytíře a sháním hradové dílky, které potřebuji v co
nejvyšších počtech, abych mohl postavit hrad s architektonickými prvky,
jež se budou opakovat ve velkém množství. Znám ale člověka, který
sbírá lego tím způsobem, že chce mít všechny figurky, které kdy Lego
vyrobilo. Koupí každou stavebnici, dá ji dětem na hraní, ale ještě
předtím sebere všechny figurky, uzavře je do sáčků, označí je kódovým
označením a dá je do šuplíku. Existuje také spousta lidí, kteří koupí
nové stavebnice a nechávají si je v nerozbaleném stavu, protože
nerozbalená stavebnice má větší cenu než rozbalená. A konečně znám
spoustu lidí, kteří ani nestaví z fyzického lega, v podstatě se akorát
vyžívají ve virtuální stavbě. Možností je tedy opravdu hodně.

Česká lego rallye udává světu
tempo

Jaký je rozdíl mezi českou základnou fanoušků Lega a těmi
zahraničními?

Zahraniční komunity, které jsou mi nejvíce známé, to znamená komunity
v Německu, Polsku nebo USA jsou dál v tom smyslu, že mají mnohem více
členů. Většina těchto států je také ekonomicky mnohem vyspělejší.
Polsko sice není ten případ, ale tím, že je větší, se tam najde hodně
lidí, kteří jsou schopní do Lega investovat hodně peněz. Například
dvacet tisíc měsíčně na český ekvivalent, což si u nás může dovolit
opravdu málokdo. Takoví lidé potom na větších akcích mohou prezentovat
mnohem větší dioráma nebo kolejiště, než jsme my vůbec schopni v tuto
chvíli zrealizovat.

Jsou i přesto Češi ve světě vidět?
V jednorázových akcích se Češi občas dokážou ve světě prosadit i na
nejvyšší úrovni. Máme špičkového hradového stavitele, který se na
mezinárodní soutěži několikrát umístil na stupních vítězů. Dále se
v Česku jezdí Lego závody. To znamená rallye, kdy člověk postaví auto
poháněné bateriemi a ovládané kabely. Auta musí jet dopředu, dozadu a
zatáčet. Stavitel jde potom za autem a pomocí ovladačů ho ovládá.
V těchto závodech rallye jsme se dostali tak daleko, že lidi z celého
světa při sledování videozáznamů prohlašují: „Já bych si přál, aby
se něco takového jelo i u nás“. Ve skutečnosti se takové závody jely
jen v ČR. Daleko za námi jsou i Poláci se svými trucktrialovými závody.
Rallye je totiž o úroveň výš a Česká republika v něm v současné
době udává tempo.

Markantní jsou tedy spíše finanční než kvalitativní
rozdíly?

Finanční rozdíly vytvářejí hodně. Nemůžeme si dovolit vytvořit velká
díla, tak propracovaná, ale nejsme horší kvalitativně, spíš bych řekl
naopak.

Chci napsat knížku
o legu

Máte jako sběratelé a stavitelé nějaký kontakt přímo
s výrobcem?

Továrna na Kladně je kapitola sama pro sebe, stát ve státě. Pro
normálního smrtelníka není možné se tam vůbec dostat. Co se týče zbytku
společnosti, máme jisté kontakty. Firma Lego má vyhrazeného „styčného
důstojníka“ pro kontakt s legařskými komunitami, který se nevěnuje jen
Čechům, ale má na starosti komunity obecně. Náš provozovatel fóra a
vůdčí osobnost komunity je s ním v úzkém kontaktu a jednou za čas
dostáváme nějaké bonusy, jako jsou sety zdarma, když se objeví nějaké
přebytky nebo vyjde nová řada. Nedávno vyšla nová sada Hvězdné policie,
tak jsme obdrželi všechny stavebnice, které obsahuje. Admin serveru
kostky.org dělá soutěže, ve kterých postupně tyto sety distribuuje mezi
členy komunity.

V současné době píšeš knížku o Legu. Co dalšího bys
v budoucnu rád zrealizoval? Neláká tě třeba účastnit se potenciální
stavby Legolandu v České republice?

Obecné plány jsou nadále rozšiřovat sbírku rytířů a zásobu dílů na
stavbu hradů, abych pak mohl stavět hrady ještě větší, než jsem stavěl
doteď. Dále jsem došel k závěru, že by bylo načase vytvořit nějakou
novou hodnotu. Doposud jsem pouze stavěl, třídil, vystavoval, vyměňoval
díly, ale pohyboval jsem se pouze v procesu mechanických kostek a myslím,
že bych se chtěl spíše přeorientovat do sféry autorských práv. Mým
nejbližším plánem je tedy vytvoření knížky a její distribuce. Kniha by
mohla přitáhnout nové zájemce o náš koníček či ukázat alternativní
cestu lidem, kteří se o lego zajímají, ale ještě je nenapadlo najít
nějaké informace na internetu.

Kdy mohou zájemci očekávat tvoji knihu?
Knihu chci mít hotovou rozhodně před výstavou, aby se dala distribuovat
přímo na pokladně muzea jako polooficiální součást té výstavy. To mi
doufám umožní prodat v podstatě jakékoli žádané množství výtisků,
protože výstavy Lega jsou velmi úspěšné. Zatím jak ve Svitavách, tak
v Brně se nám necelou čtyřměsíční výstavou podařilo překonat
průměrnou roční návštěvnost muzea. Počítáme, že v Roztokách se nám
to podaří také.

Mohlo by tě zajímat: