Na Národohospodářské fakultě postupně zanikne možnost převádět
kreditové poukázky. Důvod? Vedení VŠE si přeje jednotný systém a
„obchodování s poukázkami“ podle něj nemá na jedné z šesti fakult
co dělat. Dle mého názoru je to škoda. Proč mi přijde dosavadní
„tržní způsob“ výhodný, jsem shodou okolností psala do dubnového
iListu. Rozhodla jsem se tedy tento komentář zveřejnit znovu:
Za ty měsíce, semestry a roky probdělých nocí nad štosem odborných
paperů mne nikdy nenapadlo, že se dočkám. Vlastně mě ani nenapadlo o tom
přemýšlet. Protože některé zkoušky byly i po deseti dnech intenzivního
čtení, počítání a kreslení grafů krokem do neznáma. Nemluvě
o státnici z ekonomie, což byla zábava na většinu podzimu. Bez ohledu na
to, že se člověk snažil poctivě chodit na přednášky, obstaral si drahou
zahraniční literaturu a měl pocit, že ho to téma zajímá a baví. Ale
najednou to bylo zde. Poslední zkouška a státnice za mnou. Zůstala jen
diplomka a s ní prakticky všechny rezervní „kredity“.
Za ty roky jsem o prodávání kreditových poukázek na
Národohospodářské fakultě (NF) slyšela opakovaně a nejednou jsme o tom
psali i v iListu. Na fakultní skupině na Facebooku jsem „posty“
nakupujících či prodávajících přeskakovala snad denně. Několikrát jsem
musela v hospodě na dotazy kamarádů, zda jsem tedy z té zvláštní
školy, kde se „obchoduje s kredity“, vysvětlovat, jak se
věci mají.
Ale až donedávna mne nikdy, nikdy nenapadlo, že když na NF studuji, tak
bych ty poukázky jednou mohla prodat i já. Na to bylo přede mnou stále moc
knih, studia, testů, čekání na výsledky a nejistoty. A přece.
Užitečná motivace
Od okamžiku, kdy jsem na fakultní Facebook napsala svůj inzerát, do
chvíle, kdy jsem udala první várku, utekla přesně hodina a půl. Za tu dobu
mi stihlo napsat sedm zájemců ochotných nakupovat, ochotných platit,
ochotných dojet do školy, kdykoliv se to bude hodit.
Díky tomu, že (nejen) mně NF umožnila nepotřebné poukázky převést
někomu, komu se třeba právě díky tomu podaří dostudovat, a že jsem za
těch několik měsíců, semestrů a let dřiny získala dostatečné
ekonomické vzdělání na to, abych rozuměla zákonitostem nabídky a
poptávky, mám zpáteční letenku do Albánie. To mi přijde v okamžiku, kdy
má šanci dosáhnout na prospěchové stipendium jen jedno procento studentů,
jako fér odměna.
Mnohem víc než systém na všech ostatních fakultách a školách.
Chybějící poukázky se pochopitelně přidělují i tam, někde častěji,
někde méně. Všude jinde ale do poslední chvíle netušíte, zda je
dostanete. Bez ohledu na to, zda jste jen byli v prváku hyperaktivní, zapsali
si všechny existující jazyky a kredity vyčerpali nebo vás skolily
zdravotní problémy nebo se vám rozpadl vztah a ujel vlak nebo jste měli
školu jako vedlejšák k práci. Ať je tomu jakkoliv, tak vám nikdo
nezaručí, že se děkan či proděkan pro studium slituje, až mu popíšete
svůj příběh, a vůbec, že bude mít zrovna náladu nějaké kredity
přidělovat.
Na NF záleží jen na tom, zda zvládnete přesvědčit některého ze
spolužáků, aby vám nepotřebné kredity převedl. Vydělat si na brigádě
pár stovek až tisíc na další pokus by okolo 23. roku neměl být problém,
zvláště jde-li o tak bohulibou věc jako dokončení školy… Pro studenty,
kteří si po poslední zkoušce snaží srovnat biorytmus a po mnoha týdnech a
měsících pomalu zjišťují, že se dají dělat i jiné věci než
odříkávat ze spánku Holmana, je to naopak více než milý bonus.
Jaký je váš názor na převádění kreditů? Má na vysoké
škole své místo, nebo je nespravedlivé, aby někdo mohl opakovat zkoušky,
jakmile si to zaplatí? Podělte se o své názory v diskuzi. Pokud se chcete
rozepsat, klidně pošlete Váš komentář na editor@ilist, rádi jej
zveřejníme samostatně.
ČTĚTE TAKÉ:
