Pracujte při škole a plaťte daně, vzkazuje studentům ministerstvo práce. Jinak s podporou v nezaměstnanosti nepočítejte. Nárok na podporu v nezaměstnanosti mají od prvního října jen ti absolventi, kteří v posledních třech letech studia odpracovali 12 měsíců a ze mzdy odváděli důchodové pojištění. I tuto změnu přinesl nový zákon o zaměstnanosti. Dříve měli studenti nárok na podporu automaticky.
Pracujte při škole a plaťte daně, vzkazuje studentům ministerstvo práce. Jinak s podporou v nezaměstnanosti nepočítejte.
Nárok na podporu v nezaměstnanosti mají od prvního října jen ti absolventi, kteří v posledních třech letech studia odpracovali 12 měsíců a ze mzdy odváděli důchodové pojištění. I tuto změnu přinesl nový zákon o zaměstnanosti. Dříve měli studenti nárok na podporu automaticky.
„Zákon postavil studenty na stejnou úroveň s ostatními. Není možné zvýhodnění jedné skupiny lidí,“ uvádí pro SL Kateřina Beránková, mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí, které zákon předkládalo. „Chceme motivovat studenty k práci,“ dodává Beránková.
Studenti musí pracovat v takovém pracovním poměru, ze kterého budou státu platit sociální a zdravotní pojištění. Dohoda o provedení práce se do takového zaměstnání nepočítá. Studentům tak zbývá dohoda o pracovní činnosti nebo klasická pracovní smlouva. Mohou také podnikat.
Proti zákonu ve vládě hlasovala ministryně školství Petra Buzková. „Student se samozřejmě má věnovat především studiu. Pokud to dělá, tak s největší pravděpodobností jako absolvent vysoké školy nezaměstnaný neskončí,“ tlumočí názor ministerstva školství Ondřej Gabriel z tiskového odboru.
Obě ministerstva se ale shodně domnívají, že dopad na studenty nebude velký. „Podíl vysokoškolských absolventů na nezaměstnanosti je velice malý,“ podotýká Ondřej Gabriel. „Podle našeho zjištění většina studentů stejně dvanáct měsíců odpracuje,“ doplňuje Ladislava Steinichová z ministerstva práce.
Pokud absolvent přece jen bude chtít zažádat o podporu v nezaměstnanosti, musí úřadu předložit doklady o odpracované době. Ta se počítá z doby trvání pracovní smlouvy. U osob samostatně výdělečně činných se za odpracovanou dobu bere čas, po který byli přihlášeni jako plátci pojištění. Do doby zaměstnání se podle Ladislavy Steinichové započítává i práce v zahraničí, je však nutné prokázat, že se ze mzdy odvádělo sociální pojištění. „Evropská unie na to má speciální formulář,“ doplňuje Steinichová.
Studenty obávající se, že zůstanou po škole nezaměstnaní a nesplní podmínky pro přiznání podpory v nezaměstnanosti, uklidňuje doc. Magdalena Kotýnková z katedry sociální politiky VŠE: „V takovém případě mohou požádat o dávky sociální potřebnosti na příslušném sociálním odboru. Dávky mohou dosáhnout až výše životního minima pro domácnosti.“
