Internetový hlas lidu je dobrý pomocník, když člověk chce ozkoušet
něco neznámého, ať už se jedná o cokoliv. A co se Café Pavlač týče,
tak by jeden hledal kritický názor pod lupou. Skoro jako by se nemohlo nic
pokazit.
Uvítal mě docela pěkný interiér, příjemně světlý s dřevěnými
lavicemi a barem, který trochu vyhlížel jako kousek moderního umění.
Podnik pak byl rozdělený na kuřáckou a nekuřáckou část, s wi-fi zdarma.
Co mne ale asi zaujalo nejvíc, byly vytištěné stále jídelní a nápojové
lístky, které sloužily místo prostírek. Zdály se dost široké, zvlášť
milovníci rumu by si zde přišli na své, ale já jsem přece jen přišel
proto, abych ochutnal, jak zde vaří.
Na obsluhu člověk ani nemusel moc čekat, stačil jeden oční kontakt a
hned se ptali, co si dám. Objednal jsem si tedy denní menu, které zde bývá
ve složení – jedno typicky české jídlo, jedno jídlo ze zdravé kuchyně
(obojí po sedmdesáti korunách), plus jedna polévka za dvacet pět kaček.
Tentokráte to byl cuketový krém a z hlavních jídel katův šleh s rýží
a špagety s pestem.
Oběd se nelišil od menzy
Jídlo se objevilo stejně rychle. A tady začaly potíže. Bledý a
poněkud řídký cuketový krém mi chutí připomněl universální
zeleninové polévky z průměrné jídelny, alespoň že v něm skutečně
plavaly kousky cuket (a jako bonus žampiony). Ještě mnohem méně mě však
potěšil katův šleh. Místo pikantní omáčky se zeleninou a kousky dobrého
masa jsem dostal trochu pálivější řídkou rajskou s neslanou rýží a
vepřovým opravdu nehezky prorostlým. Alespoň ta zelenina neabsentovala. Po
dosolení a dopepření se jídlo sníst dalo, ovšem nadšení soudruhů
z internetu jsem nesdílel ani v nejmenším. Kvalita mi připomínala to
lepší ze školní menzy. Špagety s pestem byly mnohem lepší volbou –
jednoduché jídlo, na kterém se dá máloco zkazit a kde v pestu opravdu
nechyběly piniové oříšky. Ale to bychom měli jeden chod ze tří, který
dojem z předchozích dvou příliš nezlepšil.
Nápojová sekce dopadla lépe. Krom obvyklého pivního trojboje
Pilsner-Gambrinus-Birrell za obvyklé ceny (33/28/28) jsou k dostání domácí
limonády rozličných příchutí za cenu okolo třiceti korun za tři deci.
Sice se domácí limonádou myslí soda se sirupem Yo, ale jablečná varianta
je například doplněná o čerstvou mátu, jiná o čerstvé ovoce a
ostatní alespoň o plátek citronu. Pokud si chcete v tomto podniku dát
nealko, tak mohu doporučit. Mimochodem, i když je nápojový lístek dosti
dlouhý a podnik nosí hrdě v názvu Café, tak druhů kávy na výběr moc
není, žádné speciality nečekejte, spíše klasiku jako espresso,
cappuccino, vídeňskou, irskou nebo ledovou kávu. Plusem jsou naopak míchané
koktejly za slušnou cenu – například Mojito za devadesát korun nedaleko
centra Prahy určitě potěší.
Café Pavlač slibovalo mnohem více, než nakonec nabídlo. Třeba jsem měl
pouze smůlu, ale po této návštěvě bych mohl tento podnik doporučit pouze
k posezení u pití, nikoliv na oběd.
Café Pavlač je módní a moderní podnik, který naleznete v ulici
Víta Nejedlého cca deset minut chůze od areálu VŠE na Žižkově, stačí
se dát směrem nahoru podél tramvaje a zahnout doleva. Dát si tu lze jak
kávu, ale široké množství nápojů, alko i nealko. Kuchyně nabízí
minutky i denní menu.
