Dvanáct dívek, dvanáct příběhů, jeden sen. Česká Miss
Rozhovory, Studentský život
Téměř před rokem jsem domlouvala rozhovor s Evou Čerešňákovou. Bylo to v době, kdy získala titul Miss Academia 2006, tedy nejkrásnější vysokoškolačky v Česku. Při rozhovoru se mimo jiné zmínila, že poslední soutěží krásy, kterou ještě hodlá zkusit, je Česká Miss. Potom prý dá podobným soutěžím nadobro sbohem.
Téměř před rokem jsem domlouvala rozhovor s Evou Čerešňákovou. Bylo to v době, kdy získala titul Miss Academia 2006, tedy nejkrásnější vysokoškolačky v Česku. Při rozhovoru se mimo jiné zmínila, že poslední soutěží krásy, kterou ještě hodlá zkusit, je Česká Miss. Potom prý dá podobným soutěžím nadobro sbohem.
V březnu 2007 jsem se s Evou setkala v jedné útulné mexické hospůdce znovu. Důvod byl prostý – naproti mě totiž seděla první vicemiss, kterou si diváci zvolili v soutěži Česká Miss 2007. Povídaly jsme si o všem možném. Třeba o tom, jak prodávali její telefonní číslo na internetu, čím ji obohatil výlet do Mexika a jak skloubila studium na VŠE s přípravou na finále.
Nerozmyslíš si teď po úspěchu v České Miss své rozhodnutí neúčastnit se žádných dalších soutěží krásy?
V rámci České republiky byla tato soutěž takovým vrcholem. Takže tady u nás jsem už opravdu skončila. Ale mám ještě možnost zúčastnit se soutěže Miss Earth, která se bude konat nejspíš na podzim. Je to určitě výzva, ale vzhledem k tomu, že dívky v Latinské Americe jsou vychovávané odmalička k tomu, aby se Miss Universe, Miss World nebo třeba Miss Earth staly, nepojedu tam s přehnanými ambicemi.
Proč ses vůbec rozhodla zkusit štěstí v takových soutěžích?
Do soutěžení jsem se pustila asi v 15 letech. Nejspíš proto, že jsem to viděla v médiích a prostě jsem si řekla, že bych to mohla zkusit. Pamatuji si, že na první soutěži jsem ve volné disciplíně taky hrála na kytaru, jen jsem nebyla oblečená do kůže.
Česká Miss byla pro tebe cílem, kterého jsi dosáhla, máš už vymyšlený další cíl, nebo dáš věcem volný průběh?
Teď potřebuji hlavně trochu zvolnit. Žila jsem hodně hekticky – viz moje cestování, neustálé balení kufrů, školní povinnosti. Je na čase na chvíli šlápnout na brzdu. Co se týče kariéry, je mojí prioritou dodělat školu. Když člověk v tom, co dělá, skončí druhý, měl by to brát jako výzvu a možnost dokázat, že může být lepší než ten první. Korunka ani titul z vás nedělají lepšího člověka, ale nesou s sebou možnost dokázat velké věci. Ty, na které člověk může být ve svém životě skutečně pyšný a přinesou něco i ostatním lidem.
Titul vicemiss otevírá mnohé dveře. Nebojíš se ale, že tě všichni budou brát jenom jako „tu z České Miss“?
Budu pracovat na tom, abych nebyla jen ta holka ze soutěže, ale abych byla Eva Čerešňáková. Soutěž mi pomohla zviditelnit se, zbytek je jen na mě. Lidé si vás můžou zapamatovat různými způsoby. Teď jsem v situaci, kdy nesmím dlouho váhat a musím zvolit ten nejlepší. Možnosti jsou různé – od modelingu, přes moderování, herectví až po charitativní činnost.
Druhé místo je tak trochu nevděčné, těsně pod vrcholem. Nemrzí tě to trošku?
Do soutěže šlo všech 12 holek s jediným cílem – vyhrát. Když to řeknu obecně, tak sportovec má reálnější šanci uspět, protože je to o něm, o jeho výkonu. Kdežto v této soutěži rozhoduje, kolik lidé pošlou textových zpráv. Jsem tedy za druhé místo velmi vděčná a děkuji všem, kteří si dali tu práci a poslali mi hlas. Beru to i tak, že první dívka je vystavena obrovskému tlaku médií a musí si dávat velký pozor na to, co řekne, jak se tváří a neustále na ní budou média hledat hlavně chyby. Na mě jsou kladeny také jisté nároky, ale není to tak náročné. Snažím se využít toho ve svůj prospěch, mám čas dívat se kolem sebe a najít si oblast, ve které bych se chtěla prosadit
Porotci měli jasno už před finále
V okamžiku, kdy jsou zvoleny nové missky, začnou média propírat jejich soukromí a vztahy. Už na tobě novináři něco našli?
Vím, že jeden plátek bulvárnějšího rázu psal o tom, že jsem byla na plastice. To je svým způsobem pravda, ale ta plastika je v koleni, nikde jinde. Vlastně jsem to na sebe řekla sama, ale nečekala bych, že to použijí jako hlavní titulek. A co se týká rozcházení se s přítelem, tak to nikdy není o titulu. Je to o dvou lidech, kteří k sobě buď patří, věří si a podporují se navzájem nebo ne. Pro mě je přítel největší oporou a celou dobu při mně stál.Těm řečem o korunce krásy a krachu původního vztahu nevěřím, pokud ten vztah skutečně stojí zato.
Jaká je tvoje taktika „v boji“ s novináři?
Je to taková vzájemná spolupráce. Oni potřebují články o nás, holkách ze soutěže, a my se zase potřebujeme zviditelnit. Existují jisté morální hranice, jsou ale bohužel i tací, kteří je překračují. Čekají, až uděláme chybu, vyjdeme neupravené a podobně. To je ale daň za tuto soutěž. Stejně tak lidé v mém okolí reagují různě. V době soutěže se našli tací, kteří prodávali mé telefonní číslo. A dokonce také ti, kteří byli ochotni za něj platit.
Po celou dobu soutěže u tvého jména uváděli, že jsi z Prahy, přitom jsi z Uherské Hradiště. To byl záměr?
Ta chyba vznikla zřejmě z dotazníku. Psala jsem, že jsem z Hradiště, ale uváděla jsem Prahu jako místo, kde studuji a tím pádem žiji. Automaticky mi tedy přisoudili, že jsem z Prahy. Ale na Hradiště nedám dopustit. Je to nádherné město, kde jsem strávila 19 let života a někdy mi přijde hodně líto, že se tam dostanu tak málo. Moje poslední návštěva doma byla hned čtyřnásobnou oslavou, mimo jiné jsem slavila svůj návrat na Moravu po třech měsících.
Během finálového večera se stalo, že po korunovaci moderátor Michal Novotný spletl tvoje jméno a jako první vicemiss vyhlásil Blanku Javorskou. Proběhlo ti hlavou: „Tak a teď musím korunku vrátit“?
Spíš jsem si říkala, že je to průšvih a Michal se prořekl s tím, kdo bude vítězkou. V druhý moment mě napadlo, že Blanka měla být druhá a já možná první. Ale docela mě mrzí, když slyším na Michala Novotného tak negativní kritiky. Že jeho vtipy byly ubohé a podobně. Často si lidé neuvědomují, že ten scénář psal někdo jiný, on byl placený za to, aby ho dodržoval. Při finálovém večeru jsme byli kvůli přímému přenosu v časovém presu a on musel prý poslední vstup z 15 minut zkrátit na pět.
Měla jsi sama mezi holkama favoritku?
Měla, ale ona se nakonec nedostala ani do superfinále, to mě trochu překvapilo. Šest dívek do závěrečné disciplíny vybírala jen odborná porota a o vítězce rozhodli diváci. Porota nás ale znala daleko lépe. Pozorovali nás delší dobu, povídali si s námi a po soutěži jsem se dozvěděla, že měli víceméně jasno v tom, které z nás do superfinále postoupí.
Zápočet z makroekonomie jsem psala za pochodu
Jak šla škola skloubit s přípravou na soutěž?
Docela těžko, ale nakonec jsem všechno ustála. Ještě v lednu mě čekaly bakalářské zkoušky, potom následovalo soustředění v rámci přípravy na Českou Miss v Rakousku. Den po návratu z Alp jsem šla psát zápočet z makroekonomie a hned další den odlet do Mexika. I přes nepříjemné zdravotní problémy to byl jeden z nejlepších zážitků v mém životě. Toaleta s chybějícím prkénkem, sprchování v podobě polívání se vodou z lavoru, myši nejen v pokoji ale i v kufrech, pár dní bez teplé vody a elektřiny, osm lidí v jednom malém autíčku – to jsou zážitky, na které se nezapomíná. To mě pomohlo uvědomit si, v jakém luxusu tady vlastně žijeme a mnohdy si toho nevážíme. Teď jsem studium na VŠE musela přerušit, časově bych to nezvládla. Ale do školy se brzo vrátím.
Máš v plánu nějaké konkrétní projekty?
Mám plány, sny i vymyšlené projekty. Bez nich bych asi do soutěže nešla. Samozřejmě jsou povinnosti spojené se soutěží, možnosti práce, mám nabídky i na moderování. Ale hlavně bych ráda zrealizovala projekt, který mám už delší dobu vymyšlený a je zaměřený na děti v dětských domovech.
Nahrávání ...
