FOTOREPORTÁŽ: Havelka roztančil Vencovského aulu. Nechyběla ani Ester
Nezařazené
I letos vystoupil na půdě VŠE Ondřej Havelka se svým hudebním
doprovodem Melody Makers. Zpěváci, hudebníci ale i baviči publika ani
tentokrát nezklamali, a před plnou Vencovského aulou předvedli své
„Nejlepší kusy z repertoiru“.
Patnáct slavnostně oděných hudebníků v čele s Ondřejem Havelkou
vstupuje do Vencovského auly, a sál se rázem ocitá ve třicátých a
čtyřicátých letech minulého století. Hudební uskupení Melody Makers je
známé pro svou autentickou interpretaci populární hudby z období raného
i vrcholného swingu a jejich vystoupení je pro mě příjemným
zážitkem.
Počáteční proslov Havelky několikrát přerušuje nově příchozí
návštěvník a Havelka vždy vtipně zvolá: „Á, Ester přišla!“ Takto
oslovuje i příchozí pány, a tak je hned ze začátku o zábavu postaráno.
Hosty také vítá pořadatel Miroslav Svoboda, který zábavným způsobem
vysvětluje letošní hojnou účast a prodej lístků v souvislosti
s inflací.
Melody Makers rozjíždí své vystoupení na vlnách swingu, a publikum se
postupně ladí na jeho příjemné rytmy a melodie. Představení není
ledajaké. Koncert zpestřuje celý orchestr, a tak není Havelka jediným
aktérem. Houslista u piana narušuje jeho výklad svými komickými kousky, a
pianista mezi písněmi postupně rozebírá piano. Do sálu vstupuje
pátá Ester.
Krásné písně uvádí Havelka s lehkostí a grácií sobě vlastní.
U každé zmíní nejen autora a hudební žánr, ale také příběh, který
v sobě píseň nese. Někdy je veselý a vtipný, jindy se váže ke smutnému
období třicátých let. Zpěv doprovází čas od času příjemně klapavé
kroky hudebníků a jejich taneční kreace.
Druhá část koncertu vybízí tanečníky na parket a místo před pódiem
se zaplňuje páry v pestrobarevném oblečení. Obdivuji ty staré modely a
taneční umění některých studentů. Kroky jsou rychlé a tanečníkům se
nohy div nezamotají. Starý taneční styl zvládá málokdo, a tak se na
parket odváží jen hrstka lidí.
Swing, jazz a blues. Svižná píseň Sing, Sing, Sing od Louise Primy nebo
Lookin´ Good But Feelin´ Bad od Thomase Fatse Wallera. Večerem se
rovnoměrně střídají rychlé, jindy pomalé písně. Mám chuť jít
tančit, ale nemám odvahu ani tanečníka. Snad příště.
Ondřej Havelka se loučí s publikem a hudební večer končí příhodnou,
pomalou, leč líbeznou písní Děkuji, bylo to krásné. Vystoupení oceňují
diváci velkým potleskem, a tak se Melody Makers nejen dvakrát vrací, aby se
uklonilo, ale přidávají i veselý přídavek na závěr.
FOTO: Jan Herch
Nahrávání ...
