Vedení fakult a senátoři mají k dlouhodobému záměru (DZ) drobné
výtky, ale vesměs si jeho kvalitu pochvalují.
Nový DZ a jeho aktualizace pro rok 2011 byly na několika posledních
jednáních Akademického senátu VŠE (AS) velice diskutovanými tématy. Jako
závažný problém se jeví rozpad společného základu studia. Jinak jsou
senátoři i děkani až na pár nedostatků s výslednou podobou dokumentů
vesměs spokojeni, uvedli pro Studentský list, který se jich zeptal na klady a
zápory DZ.
Na rozpad společného základu upozornil akademický senát jeho
místopředseda Michal Bobek. Během průzkumu pro přijímací řízení na
zahraniční výměnné pobyty bylo totiž zjištěno, že pro celou VŠE jsou
společné již pouze dva předměty. „Co bych v dlouhodobém záměru
preferoval já osobně, je návrat k celoškolskému základu. Ten v dokumentu
ovšem není, jelikož se ve škole nenašel širší kompromis, který by
umožnil návrat k němu,“ stěžuje si Bobek. I rektor VŠE Richard Hindls
na jednání upozornil, že je to velká chyba, na níž může v budoucnu
škola doplatit.
Senátorka Inka Neumaierová z katedry podnikové ekonomiky naproti tomu
postrádá v dokumentu jednoduchou a přehlednou strategickou mapu, která by
vyjádřila a provázala strategické priority. „Byl by to mocný nástroj pro
komunikaci dlouhodobého záměru,“ domnívá se Neumaierová.
Děkan Fakulty informatiky a statistiky (FIS) Luboš Marek si ale na
konečnou podobu dokumentu nestěžuje. „Jelikož jsme se aktivně na tvorbě
dlouhodobého záměru pro školu podíleli, tak jsme s jeho obsahem
spokojeni,“ říká Marek. Také děkan Fakulty financí a účetnictví Petr
Dvořák si myslí, že DZ je komplexní a obsahuje řadu správných vizí.
I přesto v něm nalézá jistý nedostatek. „Je tam na mne možná hodně
proklamací, se kterými nelze nesouhlasit. Ale problém je v tom co, kdo, kdy
a jak udělá, abychom těchto cílů dosáhli,“ uvádí Dvořák.
Spolupráce s praxí Škola se v DZ zavazuje také ke
zvýšení zapojení odborníků z praxe, což mnozí akademičtí pracovníci
vítají. Děkan Fakulty podnikohospodářské Jaromír Veber nevidí
v realizaci tohoto bodu problém, protože jejich účast na výuce je již
nyní běžná. „Navíc uvažujeme od příštího roku o rozběhu
fakultního Klubu absolventů, takže předpokládáme, že budeme mít ještě
více kontaktů na zajímavé odborníky z praxe,“ dodává Veber.
Podle děkana Dvořáka je ale nutné klást především důraz na to, aby
takové zapojení bylo ku prospěchu věci. To znamená, že dotyčný
vyučující musí být skutečně odborník s potřebnými pedagogickými
schopnostmi, s vlastním zájmem přednášet na vysoké škole a jeho
zapojení musí zapadnout do obsahu předmětu. „Dovedu si představit, že
přednáška o aktuálních ekonomicko-politických problémech od někoho, kdo
je takříkajíc u toho, může být pro studenty zajímavější než výklad
nějaké teorie. Avšak je třeba si uvědomit, že kvalitní vysokoškolák
musí mít především hluboké teoretické vzdělání. Takže hlavně jde
o to najít vhodnou kombinaci,“ říká Dvořák.
Teď už jen začít realizovat V současné době
fakultám zbývá projednat na zasedáních vědeckých rad vlastní DZ
založené právě na tom celoškolském, a pak přejít k jejich realizaci. Na
FIS již byla podle děkana Marka jeho aplikace zahájena. „My už jsme ho
uplatňovat začali, přestože oficiálně je určen až na roky 2011 až
2015. V souvislosti s mým nástupem do funkce děkana mi přišlo naprosto
přirozené začít se změnami ihned,“ informuje Marek.
Podle senátora Bobka se zdá, že se úkoly stanovené v DZ podaří
splnit, protože záměr byl připravován tak, aby byl reálný. Dle jeho slov
mohou při realizaci nastat dva problémy: „Pokud se rozhodne ministerstvo
změnit priority, bude je muset změnit i VŠE, i když má záměr, který je
perfektní. Druhý faktor je potom situace na VŠE. Je opravdu nutné, aby si
záměr všichni vzali za svůj a zejména fakulty na něj navázaly svými
reálnými záměry. Pokud to udělají, tak by snad neměl být
problém.“
