Jak by mohl fungovat nový kreditní systém

23. 2. 2004 | | Nezařazené

O přechodu na nový kreditní systém uvažuje vedení školy. Měly by se zde implementovat zásady ECTS (viz článek v listopadovém čísle Studentského listu – Nový kreditní systém stále v nedohlednu). Tato zkratka označuje Evropský kreditní transferový a akumulační systém – European Credit Transfer and Accumulation System. Co se za názvem skrývá a jaké jsou rozdíly oproti stávajícímu systému?

O přechodu na nový kreditní systém uvažuje vedení školy. Měly by se zde implementovat zásady ECTS (viz článek v listopadovém čísle Studentského listu – Nový kreditní systém stále v nedohlednu). Tato zkratka označuje Evropský kreditní transferový a akumulační systém – European Credit Transfer and Accumulation System. Co se za názvem skrývá a jaké jsou rozdíly oproti stávajícímu systému? Informace jsou čerpány z oficiálního dokumentu Evropské komise (EK) z roku 1998, nikoliv z neveřejného návrhu, který předložil bývalý prorektor pro pedagogiku doc. Musílek v minulém akademickém roce.

Mezinárodní srovnání

Nepopiratelná přednost ECTS je možnost bezproblémového uznávání kreditů mezi školami, které tento systém užívají. Student, jenž v zahraničí absolvuje např. jeden semestr, obdrží formulář s údaji o absolvovaných kurzech a počtech kreditů, které by mu měly být na mateřské škole automaticky uznány. Pochopitelně se musí jednat o předměty, které jsou vyučovány na obou školách, nebo se sobě rozsahem výuky podobají.

Počet kreditů

Dokument EK stanovuje 60 kreditů za akademický rok a 30 kreditů za semestr jako optimální stav. S těmito čísly kalkuloval i návrh doc. Musílka, kde se uvádělo 180 a 300 kreditů, což značilo minimální počet získaných kreditů v bakalářském resp. magisterském studijním programu.

Dotace kreditů na kurzy

S absolutním zvýšením počtu kreditů by došlo i ke zvýšení počtu kreditů přidělených jednotlivým kurzům. Kreditové hodnocení by se ovšem neodvozovalo od hodinové dotace, nýbrž od náročnosti daného předmětu (v originále „workload“). Zde by se brala v úvahu nejen přímá výuka, ale i domácí příprava. Materiál EK připouští, že stejný počet kreditů za stejný předmět na dvou školách může znamenat odlišný počet hodin přímé výuky. Jak dlouho se bude vyučovat např. kurz ohodnocený pěti kredity záleží na rozhodnutí příslušné vysoké školy.

Hodnocení absolvování kurzů

Každý kurz může být zakončen libovolným způsobem. EK navrhuje hodnotit pomocí následující stupnice: A – excellent, B – very good, C – good, D – satisfactory, E – sufficient, FX – fail, F – fail. Kredity za kurz by získal ten student, který by obdržel známku „A“ až „E“. Rozdíl mezi „FX“ a „F“ spočívá ve skutečnosti, že se známkou „F“ by bylo nutno absolvovat znovu celý kurz, zatímco „FX“ by umožnila zkoušku či jiný způsob zakončení opakovat. Jako pokuta by se však v případě „FX“ studentovi odečetlo 20 % kreditní dotace na daný kurz z jeho volných kreditních poukázek.

Zápočty by byly zrušeny

ECTS nedovoluje hodnocení způsobem „započteno“ nebo „nezapočteno“. Ledaže by určitá škola ignorovala sedmistupňový systém a hodnotila buď „A“ nebo „F“. V opačném případě by bylo nutno zápočty zrušit.

ECTS je používán v rámci programu Erasmus od roku 1989 a v roce 1998 byl implementován již na 145 evropských univerzitách, jejichž počet stále roste.

Mohlo by tě zajímat: