V poslední době se v počítačových diskusních skupinách, bohužel jediném prostoru pro výměnu názorů studentů VŠE, stále častěji objevuje požadavek na založení studentské organizace na naší škole. Myslím, že nepotřebujeme další AIESEC či AEGEE, ale platformu pro rozvíjení normálních mezilidských vztahů, už proto, že náš báječný kreditní systém dělá vše co je v jeho silách, aby jejich vzniku zabránil.
V poslední době se v počítačových diskusních skupinách, bohužel jediném prostoru pro výměnu názorů studentů VŠE, stále častěji objevuje požadavek na založení studentské organizace na naší škole. Myslím, že nepotřebujeme další AIESEC či AEGEE, ale platformu pro rozvíjení normálních mezilidských vztahů, už proto, že náš báječný kreditní systém dělá vše co je v jeho silách, aby jejich vzniku zabránil. Ačkoliv zatím není tak zcela jasné, co přesně by taková organizace měla dělat, základní poslání je zřejmé již nyní: zlepšit atmosféru na této škole tak, aby to nebyla pouhá továrna na lidi s diplomem vysoké ceny, ale stala se vzdělávacím ústavem, z něhož vycházejí lidé vysoké hodnoty.
Z výše uvedených diskusí vyplynulo, že organizace by nejspíš neměla být volným sdružením nahodile sešedších se individuí, ale skutečnou právnickou osobou, vzniklou dle českého právního řádu. Právo sdružovat se nám zaručuje Listina základních práv a svobod. Avšak musíme se rozhodnout, kterou z forem neziskových organizací zakotvených v českých zákonech si zvolíme (vycházím z předpokladu, že tato organizace bude značně nezisková).
Základním cílem nadace a nadačního fondu je hmotná podpora obecně prospěšných cílů. Naše cíle jsou sice chvályhodné, avšak o poskytování nějaké hmotné podpory asi nemůže být řeč. Obecně prospěšná společnost je zakládána především za účelem poskytování obecně prospěšných služeb a jejím základním znakem je nějaká konkrétní činnost. Jenže my chceme dělat všelico, a tak se mi jako nejvhodnější jeví občanské sdružení. V něm se občané sdružují k určitému účelu a jeho základním znakem jsou členové. Problematiku občanských sdružení upravuje Zák. 83/90 Sb., o sdružování občanů.
Občanské sdružení mohou založit nejméně tři osoby, občané České republiky, z nichž alespoň jeden musí být starší osmnácti let. (Najdou se tři odvážlivci?) Samotný proces založení je zahájen podáním návrhu na registraci občanského sdružení. Řízení o registraci je zahájeno dnem doručení návrhu na registraci a dvou stejnopisů stanov na Ministerstvo vnitra ČR, civilně–správní úsek. Pakliže do pěti dnů ministerstvo návrh nevrátí s poukazem na formální chyby, můžeme si být jistí, že řízení o registraci skutečně započalo. V tom případě má ministerstvo již jen čtyřicet dnů na to, aby registraci zamítlo. To by se mohlo stát, kdyby stanovy našeho sdružení neodpovídaly zákonům, což je však značně nepravděpodobné, neboť si jistě nebudeme dávat za cíl vytvářet ozbrojené složky, potlačovat práva a svobody ostatních spoluobčanů či jiné ohavnosti.
V případě, že se ministerstvo nevyjádří do čtyřiceti dnů nijak, má se za to, že sdružení vzniklo jedenačtyřicátý den po doručení návrhu na registraci. Pak by si měl zmocněnec vyžádat z ministerstva zpět jednu kopii stanov s úředně vyznačeným datem registrace. Co se stane v případě, že ministerstvo odmítne této žádosti vyhovět, se v zákoně neuvádí. Zřejmě si nebohý zmocněnec má sednout na zem a plakat tak dlouho, dokud úředníky neobměkčí. Podle řádného postupu by však Ministerstvo vnitra ČR mělo samo poslat zmocněnci zpět onu kopii s vyznačeným datem registrace, a to do deseti dnů.
Pak má sdružení povinnost se do dalších deseti dnů zaregistrovat na Českém statistickém úřadě, kde mu bude přiděleno IČO. A s novým identifikačním číslem je již možné se rozběhnout do banky a založit si účet. Potíž možná bude, že většina bank chce, aby na tento účet alespoň občas něco přišlo. Avšak problematika fundraisingu není tématem tohoto článku.
Po splnění všech výše uvedených podmínek může sdružení začít vykonávat činnost kvůli které vzniklo. Tento postup se mi nezdá až tak složitý, největší problém bude asi v řádném sepsání stanov. Návrh na registraci sdružení je totiž čistě formálním cárem papíru, avšak stanovy jsou základním dokumentem občanského sdružení a měly by kromě plnění nemnoha obligatorních požadavků řešit i zákonem vůbec neupravované „detaily“, které se mohou ukázat pro praktické fungování sdružení více než podstatné.
Dle zákona musí stanovy obsahovat následující údaje:
- Název sdružení (nesmí být shodný s názvem jiné právnické osoby vyvíjející činnost na území ČR)
- Sídlo sdružení (vzala by si nás škola pod svá křídla, nebo si nás nastěhuje domů nějaký ochotný student?)
- Cíl činnosti (bude panu ministrovi Svobodovi stačit, když jako cíl uvedeme zlepšení atmosféry na naší škole?)
- Orgány sdružení a způsob jejich ustanovování (nejvyšším orgánem bývá obvykle valná hromada svolávaná nejméně jednou ročně, výkonným orgánem předsednictvo a kontrolním orgánem revizní komise. Výše uvedené orgány ani jejich názvy nejsou zákonem určeny a zákonodárce zde nechává volné pole působnosti fantazii členů jednotlivých sdružení. Značnou pozornost je třeba věnovat způsobům hlasování o nejrůznějších rozhodnutích.)
- Organizační jednotky (ty asi pro nás nepřipadají v úvahu, snad jen pobočka v Jindřichově Hradci, ale reálná spolupráce s „nimi“ je nyní zřejmě hudbou daleké budoucnosti)
- Zásady hospodaření (jakou vedlejší výdělečnou činnost bude sdružení případně provozovat a kdo má právo nakládat s prostředky sdružení)
Dalším ošemetným problémem by mohlo být vedení řádného účetnictví našeho sdružení, včetně stanovení všech vnitroorganizačních směrnic a plnění nejrůznějších ohlašovacích a vykazovacích povinností, ale jsme studenti VŠE, tak se snad mezi námi najde někdo, kdo bude schopný řešit i obtíže tohoto typu. Doufám, že vás tento text přesvědčil o tom, že nám všem prospěšná studentská organizace by mohla začít fungovat mnohem dříve, než zas vítr urve ze stromů všechno listí.
Jaroslav Struhala
student 1. semestru IS F1
