Nedávno jsem potkala známého. Šel ze školy, kde měl zbytečné hodinové jednání na studijním oddělení. To ho přivedlo k téměr předinfarktovému stavu. A mě uprostřed jeho nekonečných lamentací napadlo: „Vždyť je to přesně naopak!“ Náš český systém všeobecného chaosu, navíc vylepšený o speciality VŠE, vede člověka k pružnosti, nenechá ho zakrnět v pravidelných zvycích, nutí ho reagovat na neočekávané situace a umět si poradit i ve spletitých momentech!
Nedávno jsem potkala známého. Šel ze školy, kde měl zbytečné hodinové jednání na studijním oddělení. To ho přivedlo k téměr předinfarktovému stavu. A mě uprostřed jeho nekonečných lamentací napadlo: „Vždyť je to přesně naopak!“ Náš český systém všeobecného chaosu, navíc vylepšený o speciality VŠE, vede člověka k pružnosti, nenechá ho zakrnět v pravidelných zvycích, nutí ho reagovat na neočekávané situace a umět si poradit i ve spletitých momentech!
Ne nadarmo je studium ekonomie předmětem závisti studentů ostatních škol. Oni mají staré secesní budovy se zdobeným průčelím a předlouhými chodbami, my máme moderní kachlíkovou krabici na Žižkově. Oni (pche) posedávají v parčících nebo na lavičkách u břehu Vltavy, my máme blízko k magistrále, Hlavní nádraží na dosah, za kopcem Olšanské hřbitovy a vzduch je prosycen vůní olova. Oni už léta degenerují v zaběhnutých stereotypech, my se flexibilně otáčíme mezi několika experimentálními modely studia a každým rokem jsme znovu stavěni před nová pravidla.
Za zmínku stojí i studijní referentky páté fakulty. Co jen nám tyto příjemné dámy poskytnou praktických rad do života! Právě od nich, a nikoli z knih, záhy zjistíme, že nic na světě není zadarmo. Že bez příslušhého formuláře ani kuře nehrabe a že ony tam nejsou proto, aby nás o něčem informovaly, nebo nám (chraň bůh) usnadňovaly studium!! Pomoz si sám a bude ti pomoženo.
Krom toho je třeba ocenit službu, kterou nám škola poskytuje v oblasti meditativních tréninků. Můžeme zadarmo a téměř nepřetržitě zvyšovat svou odolnost ve frontách do studoven, do menzy, na kartu do kopírky, na kopírku, na vydání zápisového listu, na přidělení místa na koleji, na záchod (zde je trénink psychických a motorických dovedností navíc umně spojen s tolik potřebným posilováním ochablého svěrače), v zástupu na zapsání započteno do indexu, na zapsání nezapočteno do indexu, kvůli vydání formuláře pro žádost o cokoli, na registraci ke zkoušce bakalářské, na registraci ke zkoušce státní, na vydání potvrzení o studiu, na výplatu stipendia a konečně–vrchol všech zážitků–čekání na registrace a zápisy ve třetím kole. V minulých letech škola blahosklonně tolerovala svým studentům, hlásícím se ke státnici, přespat na chodbě v blízkosti místa, kde zápis bude probíhat. Ve smyslu skautských zásad–noc na dlaždicích ve spacím pytli přispěje k dalšímu otužení budoucích inženýrů ekonomie.
K tomu všemu VŠE posiluje naši samostatnost a nezávislost na rodině, jakožto dávno překonané instituci. Rozvrh naší národohospodářské fakulty je uspořádán tak, aby student mohl strávit ve škole celý boží den. Povinné předměty jsou uskutečňovány zásadně v jediném kursu, vhodně načasovaném od půl osmé ráno (podle hesla ranní ptáče dál doskáče) nebo do půl osmé večer (dle přísloví mladí ležáci, staří žebráci). Pokud dojíždíte, můžete si cestu prvním ranním vlakem vylepšit pohledem na obrovské, rudě planoucí, právě vycházející slunce. Domů se dostanete v půl desáté večer, když jste se předtím z oken školy pokochali pohledem na totéž slunce, tentokrát kýčovitě zapadající za Pražský hrad. Cestou na vlak ještě můžete vyměnit s žebrajícími bezdomovci a zfetovanými anarchisty poslední zbytky drobných mincí za nepořezaný obličej. Škola života.
Pokud jste ale pesimisté, kterým se stále ještě zdá, že na chodbách staré budovy je málo místa k sezení, že škola má málo počítačů, navíc většinou bez myši, pokud jste přesvědčeni, že skripta nejsou, a pokud jsou, jejich cena je trojciferná, nebo pokud vám vadí všeprostupující anonymita, neváhejte a jděte se podívat na novou aulu, která se pyšně tyčí ve dvoře školy. V jediném okamžiku se ocitnete na prahu dalšího milénia. Můžete si vychutnat pohodlí polstrovaných křesílek, zaposlouchat se do šumění klimatizace, a pokud vám ani to nebude stačit, požádejte profesora, ať lehkým stiskem prstu na dotykové obrazovce zatáhne střešní okna. Zaručuji vám, že v jemném bzukotu elektroniky a v pomalu se stmívající atmosféře, se v duchu přenesete do zasedací místnosti centrály NASA a do uší vám zazní: „Houston, Houston, máme problém, ta pražská VŠE nám vychovává novou generaci proklatě zocelených odborníků!!!“
