Komentář akademického senátora: Morálka a slušnost
Názory
Když se nezaujatý pozorovatel z řad akademické obce ohlédne za událostmi posledních měsíců, nebude mít nejspíš důvod k radosti. Člověku vyvstane na mysl hned několik slov. Konflikt, hádky, obviňování a mnohá další. Každý si v uplynulých měsících zcela jistě vytvořil z dostupných informací svůj názor, nehledě na to, jaký.
Zároveň všichni dobře víme, že žijeme ve světě racionální neznalosti, a tak čerpáme pouze ty informace, které jsou snadno dostupné a především nepřevyšují náklady na jejich získání. Ve svém příspěvku bych však rád nabídl vlastní pohled na celkovou problematiku, a to poněkud jiným způsobem. Nemám v úmyslu kritizovat konkrétní osoby či uvádět přesná čísla, o kterých již bylo psáno mnoho a ničemu dobrému nepřispějí.
Palba kritiky
Jeden moudrý muž kdysi pravil: „ Demokracie je rovnost. A to znamená, že každý musí taky akceptovat stejná pravidla hry. A nejenom to. Ony také metody politického boje mohou být všelijaké, ale musí zůstat v rámci nejzákladnější slušnosti.“ Události posledních měsíců ve mně však nevytváří dojem, že by se slova Jana Masaryka úplně shodovala s děním na naší akademické půdě.
Již od jarních voleb do jednotlivých senátů se naše studentská skupina vystupující s jednotným programem ocitá pod palbou kritiky. Utopický program, neetický marketing, nejasné cíle… to a další nám bylo od počátku vytýkáno. A hlavní důvod? Dle mého soudu především strach. Nikoliv ani tak strach z konkrétních osob, ale přirozený strach z neznámého (naše skupina tvoří 10 z 12 studentů, členů AS VŠE je 31), což vzhledem k tomu, že jsme vlastně rarita, je zcela pochopitelné.
Co se týče volebního marketingu, nutno říci, že proběhl v souladu s volebním a jednacím řádem, což potvrdila i volební komise. Málokdo se však pozastavil nad tím, o kolik procent jsme dokázali zvýšit volební účast a všeobecný zájem o dění na škole. Už jen toto je obrovský pokrok. Nehledě na to, že jako kompaktní skupina máme šanci být nejenom silnější a hájit studentské zájmy, ale jsme i pod větším drobnohledem než jednotlivci. Naším cílem je od začátku být konstruktivní a proti nikomu se nevymezovat.
Důkazem budiž i náš program. Proběhla již jednání s ředitelkou CIKS týkající se nutného odkládání věcí v knihovně, odpočinkových zón či zásuvek a nutno říci, že i díky nastalé rekonstrukci SB vše vypadá velmi nadějně. Studenty žádaný automat na špunty již ve studovně je, čímž se stal po prodloužení úředních hodin studijního oddělení již druhým splněným slibem našeho uskupení. Ve hře je i pověření k jednání ohledně podchodu na hlavním nádraží, momentálně pracujeme i na zavedení několika počítačů iMac. Sám jsem v posledních týdnech například řešil situaci ohledně odstraněných popelníků pro kuřáky před vchodem do NB a další.
Zpochybnění mandátu nemá obdoby
Období voleb však bylo první vlaštovkou, která předznamenala to, čeho jsme nyní svědky. Na prvním červnovém zasedání AS VŠE byla ještě před schválením programu vznesena námitka proti členství našeho kolegy z řad studentů. Bakalářské státnice totiž absolvoval o pár dní dříve (čímž vypadl z ISIS), než nastalo oficiální datum nabytí mandátu senátora určené volební komisí, a to i přesto, že už měl úspěšné složené přijímačky na prestižní magisterský obor CEMS. Složit státnice o týden později, problém by nejspíš vůbec nenastal.
Na podobný případ přechodu studia legislativa pamatuje, avšak v situaci, kdy student již nabyl mandát, což je klíčová otázka. Jeden výklad říká, že mandát vzniká zvolením, druhý že až určeným datem, tak či tak, těžko zde můžeme hledat logiku věci. O to více, že podobné zpochybnění mandátu nemá obdoby a nyní se stalo hned na prvním zasedání senátu.
A jak se na to přišlo? Někteří učitelé si zvolené studenty hledali v ISISu, jestli je náhodou neznají podle fotografie. Je příjemné, když se o vás někdo upřímně zajímá. Situace však měla dohru, jelikož AS VŠE nemá pravomoc rozhodovat o členství svých senátorů (něco jako PSP ČR), tudíž došlo na dalším jednání k absurdnímu hlasování, v kterém AS většinově rozhodl, že nebude hlasovat o tom, jestli má hlasovat o daném mandátu.
Situace vyvrcholila tím, že téměř všichni učitelé opustili jednání a zbyli na něm jen studenti a pár kantorů, načež se v následujících dnech objevila emailová senátorská petice, ve které se najednou většina učitelů postavila v neprospěch zpochybněného členství. Jeden senátor mimo naše uskupení dokonce změnil názor a podepsal petici, přestože na jednání se vyjádřil ve prospěch zpochybněného mandátu našeho kolegy. Možná i proto následně získal post studentského místopředsedy, i když nebyl navrhnut ani zvolen studentskými hlasy, nýbrž učiteli. Zkrátka legrační.
Student hlasovat nemohl
Zajímavá byla i volba předsednictva na dalším jednání, která proběhla ve třech kolech, a to s opakovanou volbou. Na začátku jednání nastal konflikt, když byla senátorka z řad učitelů tázána na svou akademickou činnost, tj. zvolený učitel musí vyvíjet jak pedagogickou tak vědeckou, výzkumnou či jinou činnost, aby byl právoplatně zvolen, přičemž daná senátorka, jak později i sama uvedla, neučila a zabezpečovala pouze administrativní funkci jako vedoucí katedry. Další vysvětlení nepodala a emotivně odešla z jednání s tím, že rezignuje na svou funkci v zájmu dobrého chodu senátu.
Když probíhalo třetí kolo opakované volby předsednictva, kde rozhodoval jediný hlas, senátorka se vrátila na jednání a svým hlasem rozhodla. Nutno podotknout, že student se zpochybněným mandátem na zasedání nebyl vůbec pozván, čímž byl poškozen na svých akademických právech a nemohl hlasovat.
Krok správným směrem?
Když naše studentské uskupení mělo před létem schůzku s vedením školy, abychom mimo jiné sdělili své připomínky k dlouhodobému záměru školy, obdrželi jsme vytištěný pracovní materiál v úhledných deskách, na kterých bylo napsáno motto školy, které mi ihned utkvělo v paměti: „Krok správným směrem“.
Osobně se domnívám, že naše škola správným směrem zcela jistě kráčí, funguje dobře a budu jedině rád, pokud se na jejím růstu budu moci i společně se svými kolegy podílet. Nicméně vzhledem k nedávným událostem mě tato otázka napadá stále častěji. Situace mne mrzí už jen z toho důvodu, že AS VŠE má být konstruktivní respektovaná instituce, která působí i jako vzor morálky. Stejně tak učitelé, kteří by studentům měli jít příkladem, mít nadhled, natož aby se objevovaly náznaky atmosféry strachu či předvolební manipulace pomoci výhrůžného emailu, o čemž však již bylo psáno dříve. Konec konců, každý se se svým svědomím musí vyrovnat sám, ale nemohu se ubránit dojmu, že výše zmíněné základní aspekty slušnosti a morálky podle mého názoru velice pokulhávají. I když nejsme z této situace šťastní, o to větší je to však pro nás motivace pokračovat dál a pomoci škole kráčet dál správným směrem.
Autor je studentským senátorem AS VŠE.
Foto: Archiv Jiřího Kinského
ČTĚTE TAKÉ
V Senátu vládne atmosféra strachu, napsal v dopise student
Chtěla jsem pomoct svým hlasem k tomu, aby škola měla funkční senát
Jmenování komisí, účast Trumpeše a konec kouření před školou. Tomu se dnes věnoval Senát
Nahrávání ...
