Kreditní systém polopaticky (4. díl)
NezařazenéZajímavou možnost, jak získat navíc další rezervní poukázky, představuje u starších studijních programů zapsání jazykových kurzů. Pro všechny studijní programy si poté ukážeme, jak je to s kredity a poukázkami za uznané předměty či co dělat, když vám předčasně dojdou potřebné poukázky a vy si již nemáte za co zapsat povinné předměty.
Zajímavou možnost, jak získat navíc další rezervní poukázky, představuje studium jazyků. Připomeňme, že jazykové předměty jsou odstupňovány podle náročnosti, například u obecné angličtiny od začátečnického A až po pokročilý F. Jazyka znalý student samozřejmě nemusí navštěvovat všechny úrovně, ale může si rovnou zapsat jakýkoliv pokročilejší kurz. Jestliže dostane nezapočteno, postupuje se normálně, ztrácí příslušné poukázky za tento kurz a žádné kredity nezískává.
Jiná situace však nastane, pokud kurz ukončí úspěšně. Získá za něj samozřejmě příslušné kredity. Navíc se ale má jakoby za to, že si zapsal a složil i všechny nižší úrovně. Jsou mu tedy odebrány poukázky a zároveň získává kredity (tzv. uznané kredity) i za všechny jednodušší kurzy. Nicméně, poté jsou mu k jeho „poukázkovému účtu“ přidány zcela nové poukázky v hodnotě všech těchto nižších kurzů. Ty se nazývají doplněné poukázky. Student je může použít, stejně jako rezervní poukázky, k libovolným účelům, například k opakování neúspěšných předmětů či k zapsání kurzů nad rámec povinné struktury.
Popsaný postup platí však jen ve starších studijních programech. Nové programy uznávají kredity za jazyky stejně jako za ostatní předměty (viz dále).
Petr si ve druhém semestru zapsal rovnou angličtinu D. To ho stálo 2 poukázky. Úspěšně ji absolvoval, získal tak za ni 2 kredity. Zároveň mu však za „jakoby zapsanou a splněnou“ angličtinu A, B a C bylo odebráno dalších 6 poukázek a uděleno dalších 6 kreditů. Nakonec mu bylo doplněno navíc 6 poukázek, které může v dalších semestrech použít podle potřeby.
Pokud student už některý předmět absolvoval na jiné škole či v předchozím studiu, může si jej nechat uznat. Tím získává příslušný počet uznaných kreditů. Z poukázkového účtu se mu však odečítá o něco více, než kdyby si předmět normálně zapsal. Výsledná „cena“ předmětu se vypočítá jako původní cena předmětu * (počet poukázek na počátku studia / minimální počet kreditů, které je nutno získat).
Petr studuje paralelně MatFyz. Nechal si proto na VŠE uznat základní matematiku. Ta je normálně za 4 poukázky. Petr měl na začátku studia 145 poukázek, přitom musí získat alespoň 125 kreditů. Za uznání matematiky mu proto bylo z jeho „poukázkového účtu“ odebráno 4 * (145/125) = 4,64 poukázek. Díky uznání získal za matematiku 4 kredity.
Jednou z podmínek zápisu do dalšího semestru je minimální počet započitatelných kreditů získaných v posledních dvou semestrech studia. Pod pojmem započitatelných kreditů se skrývají všechny získané kredity s výjimkou kreditů uznaných, a to ať uznaných za složení vyšší úrovně jazykového kurzu, nebo za absolvování předmětu na jiné škole či v předchozím studiu.
Petrovi se do započitatelných kreditů zahrnují například získané 3 kredity za makroekonomii či 2 kredity za angličtinu D. Naopak započitatelnými kredity není 6 kreditů doplněných za nižší úrovně angličtiny ani 4 kredity za uznanou matematiku.
Předpokládejme, že si student dobrovolně nezapsal žádné předměty nad stanovenou strukturu. Je zřejmé, že pokud má více ztracených poukázek než rezervních, pak není schopen dostudovat. Nemá již totiž k dispozici tolik poukázek, aby za ně mohl nakoupit potřebné předměty. V takovém případě je vyloučen ze školy. Na většině fakult však může požádat o podmínečné přidělení poukázek. O něm rozhoduje jeho proděkan pro pedagogiku. Zpravidla se povoluje přidělení maximálně čtyř, pěti poukázek a bývá spojeno s nějakou další studijní podmínkou. Přidělené náhradní poukázky jsou tedy něco navíc k základnímu množství poukázek.
Nahrávání ...
