Výměna oken v Nové budově byla příležitostí pro katedry zbavit se starého nábytku. Ten se odvážel do areálu Točná, kde byl rozebírán a jeho části páleny. OSM tvrdí, že pálilo pouze čisté dřevo a v malém množství. Z čeho vychází určení čistoty dřeva a toho, kde se ve starém nábytku vzalo, se nepodařilo zjistit.
Výměna oken v Nové budově byla příležitostí pro katedry zbavit se starého nábytku. Ten se odvážel do areálu Točná, kde byl rozebírán a jeho části páleny. OSM tvrdí, že pálilo pouze čisté dřevo a v malém množství. Z čeho vychází určení čistoty dřeva a toho, kde se ve starém nábytku vzalo, se nepodařilo zjistit.
Škola na začátku semestru vyřazovala starý nábytek. Jeho likvidace ale není nějak jednoduchá a podléhá určitým pravidlům. VŠE dopravovala starý nábytek do areálu Točná (dislokované pracoviště VŠE), kde ho rozebírala na části, z nichž některé pálila v kovové „vaně“ v areálu. „Při demontáži staršího mobiliáře je mnoho vnitřních polic z masivu. Takovýto materiál je v minimálním množství spalován,“ uvádí Tomáš Horský, vedoucí Odboru správy majetku (OSM). „Dřevo nebylo natřeno, nebylo chemicky upraveno ani neobsahovalo nebezpečné látky,“ tvrdí Kateřina Plíšková, předsedkyně likvidační komise.
Zákon o odpadech ukládá povinnost ověřovat nezávadnost materiálů. Kvůli dlouhým dobám čekání na odpovědi z OSM a nemožnosti osobního rozhovoru se Studentskému listu (SL) nepodařilo zjistit průběh této fáze. Zkoumáním dosud nevyřazeného starého nábytku se také SL nepodařilo odhalit žádné „vnitřní police z masivu“, které by se daly pálit.
Likvidaci má podle vnitřních směrnic na starosti likvidační komise. „Zajišťuje a je odpovědná za odvoz a následnou řádnou fyzickou likvidaci majetku,“ uvádí školní předpis. O činnostech vyhotovuje protokoly, do kterých se SL nepodařilo nahlédnout vzhledem k vytížení Plíškové. Byla vázána povinnostmi v souvislosti s přípravou Dne vědy, Česká hlava či Dne s VŠE.
Pokud by se spaloval starý nábytek, který obsahuje ekotoxické látky, může to negativně působit na okolní přírodu i zdraví lidí. „Ekotoxickými látkami činíme krajinu slabší a náchylnější ke kolapsu,“ míní docent Vladimír Kočí z Vysoké školy chemicko-technologické a dodává: „Spalováním natřených prken, starého nábytku a dřeva z demolice vzniká 50 až 500krát více dioxinů (vysoce toxické látky nebezpečné již ve stopových koncentracích, pozn. red.) než při spalování čistého dřeva.“ Dioxiny mají vliv i na zdraví člověka, mohou například poškozovat jeho imunitní systém.
Dřevní odpad je možné odstraňovat několika způsoby. Pro posouzení vhodné technologie je nutný odborný posudek. „Je potřeba odborně posoudit, kolik takový odpad obsahuje železných a jiných cizorodých látek a dále pak, jak je lakován, respektive chemicky ošetřen,“ vysvětluje Alexandra Kostřicová, mluvčí společnosti A.S.A., která provozuje skládky takovýchto odpadů. Spalování za účelem výroby tepla možné je. „Podmínkou je ale vyhotovení chemických analýz. Pokud se spálením myslí odstranění ve spalovně tuhého komunálního odpadu nebo jiném termickém zařízení, nemusí být chemické atesty vyhotoveny,“ vysvětluje Kostřicová. Pro spalování dřeva v železné vaně v areálu na Točné by tedy VŠE podle vyjádření Kostřicové měla mít příslušné chemické analýzy.
