Namísto podnikání se budete učit slepou mapu a Obamu

9. 2. 2011 | | Nezařazené

Z kurzu Podnikatelské prostředí na americkém trhu jsem byla zklamaná.
Namísto témat předepsaných v sylabu jsme probírali zeměpis a systém
zdravotního pojištění pro běžné Američany.

Předmět Podnikatelské prostředí na americkém trhu, který pod identem
2MO331 v rámci celoškolsky volitelných kurzů nabízí Fakulta
mezinárodních vztahů, se tvářil více než lákavě. Během třinácti
cvičení se měl student dozvědět mimo jiné o právní úpravě,
odlišnostech oproti Evropě, obchodních zvyklostech v USA nebo o formě
vstupu na tamní podnikatelský trh. Neméně atraktivně působil fakt, že
kurz probíhá anglicky a učí jej Američanka Gina Cook, která měla dle
svých slov s tamní podnikovou sférou zkušenost. Samotný kurz mne však
velmi zklamal.

Že jsem si vybrala správně, jsem měla dojem pouze na prvním cvičení.
Vyučující se postupně každého studenta zeptala, co by se přesně chtěl
z dané problematiky dozvědět. Padaly návrhy jako firemní kultura a její
specifika, způsob zakládání firmy a nebo daňová politika. Gina Cook
naslouchala a slíbila, že se na vše během semestru dostane. Radost, že jsem
narazila na předmět, kde se dozvím odpovědi na konkrétní otázky, které
úzce souvisejí s praxí, mi však nevydržela dlouho. Na žádné z témat,
která obsahoval sylabus předmětu nebo o něž jsme si řekli, totiž
nedošlo. ** Kolik mají USA obyvatel**

Následující hodinu nám vyučující přinesla slepou mapu a učili jsme
se státy USA a jejich hlavní města. Kromě toho nám odprezentovala, kolik
mají jednotlivé státy obyvatel, zda volí Demokraty či Republikány a jaké
kde převládá náboženství. Zopakovala jsem si tak jednu z maturitních
otázek a zvědavě vyčkávala na další hodiny. Ty se nesly ve znamení
prezentací států USA. Informace, jaké památky by měl turista navštívit a
že se v Maine narodil Stephen King, jsou sice zajímavé, ale nepatrně mimo
rozsah předmětu.

Následoval film o Baracku Obamovi a v dalších týdnech jsme se
přesunuli ke zdravotnímu pojištění. Tato problematika sice nepatrný
ekonomický nádech nesla, opět však neměla nic do činění s obsahem
předmětu. Učili jsme se o tom, jaké praktické lékaře si můžeme v USA
vybrat, sledovali videa o obyčejných lidech, kteří si nemohli zaplatit
operaci, a proto zemřeli, povídali si o systému vyplácení důchodů a
vysvětlili si pojmy Medicare a Medicaid.

Několik posledních seminářů se opět neslo ve znamení prezentací
studentů. Téma se tentokrát sice mělo týkat podnikové sféry, většina
skupin si však vybrala konkrétní firmu, vyučující souhlasila, takže jsem
si na VŠE po sté první vyslechla historii McDonald´s a principy
franchisingu, v prezentaci firmy Apple se dozvěděla o vývoji iPhonu nebo
o tom, jaké oblečení nosí Steve Jobs. Pravda, nakonec došlo i na
užitečné informace korelující s obsahem kurzu. Jen je škoda, že přišly
od studentů, kteří si jako téma svého projektu zvolili bariéry při vstupu
na americký trh nebo rozdíly v obchodním jednání v Evropě a Severní
Americe.

Má nespokojenost s kurzem vyvrcholila při závěrečném testu. Jeho
obsahem se totiž stal zhruba stostránkový materiál, který nám vyučující
průběžně posílala na isis. Pojednával o historii USA, vývoji
politických stran, náboženství, školství, filmovém průmyslu nebo
geografickém uspořádání federace. Potřebné kredity jsem tedy získala za
znalost války Severu proti Jihu, jmen amerických prezidentů nebo toho, jaký
druh reklamy hispánští přistěhovalci preferují. Což není mnoho.

Mohlo by tě zajímat: