O studentských aktivitách a říčním právu
Názory, Studentský životJsou tomu asi tři roky, kdy Jiří Malenovský (dnes soudce Ústavního soudu) publikoval článek o mezinárodních organizacích. Přirovnal je k loďkám na řece, které unáší proud jednou nalevo, jednou napravo. O významu vln a vlnek, vyčnívajících kamenů a mělčin nemluvě.
Jsou tomu asi tři roky, kdy Jiří Malenovský (dnes soudce Ústavního soudu) publikoval článek o mezinárodních organizacích. Přirovnal je k loďkám na řece, které unáší proud jednou nalevo, jednou napravo. O významu vln a vlnek, vyčnívajících kamenů a mělčin nemluvě. Znáte to – když se vám nějaké přirovnání líbí, zapamatujete si ho a třeba i později sami najdete vhodnou situaci, kdy jej použít. A možná, že když se někdy budete zamýšlet nad studentskými aktivitami na VŠE, budou vám k tomu papírové lodičky pasovat, stejně jako teď mně.
Mám-li psát o studentských aktivitách, chtěla bych nejdřív poděkovat těm několika statečným, kteří je pro ostatní méně statečné organizují. O tom, že naše škola nevytváří nejstmelenější kolektivy a o dusné atmosféře na přecpaných chodbách Staré budovy už bylo (a asi ještě bude) potištěno dost papíru. Proto mi připadne obdivuhodné, že se sem tam najde jedinec, který dokáže stojaté a zatuchající vody rozvířit.
Zpět k lodičkám. Každá aktivita ve škole má svůj život – stejně jako loďka může plout hezky vzpřímeně a vpřed, jako loď s opilým kormidelníkem se motat od břehu k břehu, jako Titanic klesnout ke dnu. To, jaký bude způsob její jízdy, závisí na mnoha okolnostech. Na veliteli posádky (rozuměj organizátorovi akce), na samotné lodi (ani jachta s dírou v podpalubí nedopluje daleko), na ostatních plavidlech (není slušné křižovat cestu a vrážet do boku) a hlavně na počasí.
Stav lodi a kvality kapitána – to jsou záležitosti, které musí každý organizátor uvážit sám a jestliže právě ony zapříčiní neúspěch, musí si to vzít bez řečí na triko. Ale to, v jakém klimatu budou loďky vyplouvat a jestli pro jejich chování platí nějaká pravidla – to už je otázka, kterou musí zodpovědět vedení školy. Dosavadní stav klimatu i pravidel byl neutěšený. Bez pravidel se většina ze studentských aktivit pohupovala svépomocně, organizátory brzdilo a taky odrazovalo složité vyjednávání s nejrůznějšími součástmi školy. Věřím, že podpora studentským aktivitám, kterou vedení VŠE opakovaně vyjádřilo, byla míněna upřímně. Proč tedy neměly aktivity studentů ustláno na růžích, ale spíš na trnech? Organizátorům i samotné škole chyběla pravidla. Nebylo zde nic, o co se mohli při přípravě akce opřít. Psát o klimatu a „nadšení“, se kterým se pořadatelé při některých jednáních setkávali, je asi zbytečné. Mně samotné bylo mnohdy líto, když jsem sledovala průtahy kolem realizace studentských akcí a poslouchala mlhavé argumenty, proč něco nemůže být tak ani onak.
Ale tohle všechno by se brzy mělo stát minulostí. V nejbližší době projedná vedení školy návrh pravidel, kterými se budou v budoucnu společenské a kulturní aktivity studentů naší školy řídit. Doufám, že s nimi se „běhání“ kolem organizace podstatně zjednoduší, ubude zbytečných překážek a nástrah. Potenciální organizátor bude mít pevný bod, o který se opře. Nebude se muset prokousávat složitou organizační strukturou školy a na druhé straně, zaměstnanci školy si nebudou muset studentskou žádost postupovat jako horký brambůrek a oddalovat své rozhodnutí. Bude to jeden z prvních kroků školy v roce 2002. Za sebe soudím, že krok správným směrem. Díky němu se na široké školní řece bude potápět míň a míň lodiček, vymizí pesimistické a naštvané nálady organizátorů a snad i ten „zatuchlý vzduch“ na chodbách začne proudit.
Nahrávání ...
