Jak se praví, vysoká škola by měla být nepolitická instituce. Dnes a
denně jsme však svědky toho, že je to ve skutečnosti právě úplně
naopak. Kandidováním ve volbách (ať už jde o jakoukoli politickou stranu)
počínaje, školním pletichařením konče. Vlastně se ani nedivím. Neboť
jak jinak nejefektivněji rozšířit preferovanou ideologii než systematickou
propagandou a zaměřením oboru, ne-li rovnou celé fakulty?
Problém ale vyvstává, když se v týmu objeví narušitelé. Takoví,
kteří nejenže ideologii nesdílejí, ale dokonce si s ní dovolí
nesouhlasit a nahlas vyslovují její nedostatky. Co s takovými potom? Zabít
a zakopat, řečeno slovníkem akčních filmů. Na akademické půdě se to ale
provede elegantněji. Chtějí učit, ať si učí. Snadné to nebude. Jejich
práci jim osladíme, aby pěkně zhořkla. Však oni odejdou sami a ještě
rádi. Anebo je časem stejně vyměníme nebo zrušíme.
Je zarážející, s jakou lehkostí a v jaké tichosti se dá zmíněné
učinit. Vždyť kdo postřehl, že se během „panování“ docenta Schwarze
ze seznamu kateder na Národohospodářské fakultě (NF) vytratila Katedra
sociální politiky. Já tedy ne. A možná je jen otázkou času, kdy
i Katedra ekonomiky a správy životního prostředí (KEŽP) podlehne. Bez
ohledu na to (anebo právě proto), že v čele fakulty stojí jiný muž. Co
na tom, když pořád kope ve stejném dresu.
Jistě, nabízí se otázka, nakolik jsou „katedry v ohrožení“
užitečné. Ale co vyměřuje jejich užitečnost? Předměty z povinného
základu, vědecká činnost či oblíbenost u vedení? KEŽP šlo vytknout
snad leda to poslední. I když po současné „generační výměně“ by se
i o tomto dalo pochybovat. Anebo prostě vadí pověst. Pověst oboru, který
se nesnaží oslnit (koho vlastně) bezbřehými nároky ani věčným
vyhazováním od zkoušek.
A to se má nyní změnit. Nové vedení laťku zvýší. Prestižní NF
přece nemůže mít nenáročný (tedy neprestižní) obor. Ambiciózní mladé
vedení musí ukázat, co v nich vězí, čeho jsou schopni. Mají podporu
vedení. Asi si taky oblékli dresy.
O rozpadu katedry životního prostředí čtěte ZDE.
