Otevřený dopis doc. Ivu Strakovi

14. 4. 2003 | | Názory, Zprávy ze školy

Vážený pane děkane, chci reagovat na tvrzení, která jste před nedávnem napsal na iLISTu v diskusi ke článku „Profesor Holman: Nechci zahltit studenty poučkami“. Poznamenal jste, že jsou Vám podsouvány úmysly, které nemáte, a že si málokdo z kritiků dá práci zjistit si Vaše skutečné názory. Ačkoli se domnívám, že jsem s nimi obeznámena v dostatečné míře, nejsem bohužel schopna dobrat se zcela smysluplných závěrů o tom, jak si představujete výuku ekonomie.

Motto: Smart analyses of unimportant points have substituted for deeper economic insight. Robert H. Nelson: Economics as Religion

Vážený pane děkane,

chci reagovat na tvrzení, která jste před nedávnem napsal na iListu v diskusi ke článku Profesor Holman: Nechci zahltit studenty poučkami. Poznamenal jste, že jsou Vám podsouvány úmysly, které nemáte, a že si málokdo z kritiků dá práci zjistit si Vaše skutečné názory. Ačkoli se domnívám, že jsem s nimi obeznámena v dostatečné míře, nejsem bohužel schopna dobrat se zcela smysluplných závěrů o tom, jak si představujete výuku ekonomie. Byla bych proto ráda, kdyby odpovědi na níže položené otázky pomohly celé akademické obci VŠE zorientovat se ve Vaší argumentaci a odstranit případná hluchá místa.

Nejprve dovolte, abych se pokusila stručně shrnout Vaše postoje prezentované ve výše zmíněné diskusi. Píšete, že Váš spor s prof. Holmanem se v zásadě netýká toho, jak učit ekonomii (zejména v úvodních kurzech). Výslovně odmítáte redukci nesvárů na střet posunů a pochopení. Za skutečné jádro problému považujete odlišné odborné názory na to, co z vědní disciplíny ekonomie má být obsaženo v povinných kurzech.

  1. Souhlasíte s touto interpretací?

Je zřejmé, že přednášky ani učebnice profesora Holmana nevyhovují požadavkům, použijeme-li k definici obsahu kurzů standardy v jejich současné podobě. Několik následujících dotazů se proto bude týkat toho, proč podle Vás nejsou Holmanovy učebnice vhodným podkladem pro povinné kurzy.

  1. Považujete obsah standardů 4 celoškolsky povinných kurzů ekonomie za (alespoň převážně) vyhovující nebo jste s nimi spíše nespokojen, ale hájíte jejich dodržování, protože pořádek zkrátka musí být?
  1. Pokud jde o výběr pokrývaných témat, podávají standardy reprezentativní obrázek o soudobé ekonomii? Není náhodou inženýrská makroekonomie nejméně o 20 let pozadu a inženýrská mikroekonomie ještě mnohem více?

Na setkání se studenty v NAULE 15. listopadu loňského roku jste uvedl, že se Vám Holmanův styl výuky velmi zamlouvá. Zřejmě tedy máte výhrady k obsahu jeho učebnic – neobsahují něco, co by podle Vás obsahovat měly.

  1. Je-li tomu tak, můžete uvést několik konkrétních příkladů toho, co by se studenti v povinných kurzech měli dozvědět (ne protože je to ve standardech, ale protože je pro absolventa VŠE dobré to znát) a co není v dosud publikovaných učebnicích Roberta Holmana (tedy Ekonomie určená pro základní kurzy mikroekonomie a makroekonomie, Mikroekonomie pro středně pokročilý kurz), případně co je tam z hlediska povinných kurzů navíc a co patří spíše do rozvíjejících, volitelných předmětů?
  1. Co byste naopak vytkl učebním textům pocházejícím z KMIE a KMAE (opět nedostatky i nadbytečné části)?
  1. Jsou Holmanovy učebnice s ohledem na předchozí dvě odpovědi optimálnímu obsahu povinných kurzů vzdáleny více než stávající povinná literatura?

Z Vaší strany barikády se často ozývá námitka, že výuka kurzů makroekonomie a mikroekonomie musí zůstat tak, jak je, neboť je koncipována s ohledem na návaznost na jiné kurzy. Osobně jsem si vědoma jediné návaznosti – v MAE405 a MIE403, ale to bychom se dostali do bludného kruhu. Logickým kandidátem by mohly být kurzy VF_101 a MTP202. To je však stejně pouhá chiméra – vzpomínám si, že v kurzu VF_101 se už jen posunuly křivky IS a LM, aby se ukázalo vytěsňování a jiné zajímavé věci. Přednášející vycházela z předpokladu, že model IS-LM všichni důvěrně známe.

  1. Můžete specifikovat nějaké další návaznosti, které by studenty nevybavené „standardními“ skripty mohly zaskočit? Ráda se o nich něco dozvím, sama totiž znám spíše opačné případy, kdy by bylo třeba navazovat na poznatky, které se bohužel ve studentských hlavách nevyskytovaly.

Jsem si naprosto jistá, že standardy vznikly důsledným opsáním pojmů z již existujících skript. Poté snad byly inovovány, ale nepředpokládám, že zásadně. Učebnice z KMIE od roku 1997 (kdy vznikly standardy) prodělaly jen kosmetické změny. Vývoj skript pro Makroekonomii 2 skýtá naději, že při současném tempu změn se v roce 2079 podaří odstranit poslední chyby a správně popsat grafy. Jistou změnou prošla pouze skripta Makroekonomie 1. Musím uznat, že oproti textu, se kterým jsem se v 1. ročníku potýkala já (na což nevzpomínám ráda), je dnešní výklad znatelně systematičtější a logičtější (přesto však lituji studenty prvních ročníků, kteří jsou zahrnuti poznatky, které nemohou docenit, pokud za sebou nemají kurz dějin ekonomických teorií, což nemají a ve většině případů bohužel nikdy mít nebudou).

  1. Nemyslíte, že – když už mají standardy existovat, o čemž mám ve shodě s prof. Holmanem vážné pochybnosti – by postup měl být přesně opačný, tj. od odborné diskuse ke standardům a od nich pak k učebnicím? Model pavučiny je ve standardech pro Mikroekonomii 1 jen proto, že byl z neznámých důvodů před rokem 1997 včleněn do skript – nebo se mýlím? Nechci naznačovat, že učebnice vznikly v naprostém vzduchoprázdnu. Mám pochybnosti o kvalitě zpětné vazby.
  1. Jak hodnotíte vliv faktoru „konzervativnost“ (myšleno pozitivně) a vliv faktoru „lenost“ na nepříliš se vyvíjející podobu standardů?

Pokud je mi známo, dosud nikdo nereagoval na výtku prof. Holmana, že na VŠE by po svém nemohl učit ani Gregory Mankiw, autor jedné z nejpoužívanějších světových učebnic, protože opominul asi 1/3 pojmů ze standardů. Ani Dornbusch a Fisher by zcela neuspěli – jejich podání modelu SP-DG je příliš stručné, paritu úrokových sazeb nevykládají vůbec apod. Není divu, že rigidní a podrobné standardy nejsou mnohými považovány na užitečnou pomůcku studentů i učitelů, ale spíše za klacek v rukou těch, kteří mají momentálně moc.

  1. Znáte nějaké učebnice, které vznikly mimo KMIE a KMAE a které by obstály úplně?

Často také slyšíme, že je nezbytné, aby na studenty byly kladeny srovnatelné nároky – s implicitním obviněním, že studenti, kteří absolvovali základní kurzy na KET, vědí méně, jelikož nejsou schopni složit zkoušku na KMAE a KMIE. Profesor Holman podle tohoto postoje předkládá sice hezkou ekonomii, ale středoškolskou, což nelze připustit, protože tady jsme na vysoké škole a podle toho to musí vypadat. Je to skutečně tak? Určitě Vám neuniklo, že mnozí studenti, kteří absolvovali povinné kurzy ekonomie, leckdy nejsou schopni provést elementární ekonomické úvahy (neumím lépe česky opsat krásný anglický výraz thinking on the margin); třeba takové, jaké Robert Holman nabízí k úvaze po každé kapitole ve svých učebnicích. Podle mého názoru jde o naprosto symetrický problém, nikoli o nižší úroveň znalostí. Rozdíl spočívá pouze v tom, že jedna část studentů zná podstatně důležitější věci.

  1. Váš komentář?

Když už jsme u srovnatelnosti – ta může být způsobena nejen měkkými požadavky, ale také měkkými examinátory, jak jste označil prof. Holmana (ten se tomuto narčení bránil citováním statistiky, která dokládá, že „jeho“ úmrtnost je o něco vyšší než u KMIE). Mimořádně mě pobavilo, že taková výtka vychází z úst vedoucího katedry makroekonomie, která má podle mých (přiznávám, že čísly nedoložených) odhadů zřejmě největší rozptyl hodnotících kritérií na škole. Před každým semestrem se v registracích odehrávají ostré boje o lukrativní místa v průchodnějších paralelkách. Co na tom, že se přísnost učitelů diametrálně liší. V indexu je to vcelku jedno – započteno jako započteno, nezapočteno jako nezapočteno.

  1. Je-li srovnatelnost nedosažitelným přeludem, není nekorektní používat ji jako argument proti prof. Holmanovi?

K výuce ekonomie lze přistoupit tak, že budeme studenty učit ekonomicky myslet a k dostudování některých modelů zájemcům připravíme volitelné kurzy. Nebo budeme na přednáškách provádět prostocviky s funkcemi a křivkami (něco jako cvičení ke středoškolské matematice) a zkusíme doufat, že alespoň někteří z toho nebudou úplně otrávení a doučí se i aplikace. Jenže oni otrávení jsou. Podepisujete diplomy absolventům národohospodářské fakulty, jejichž ponětí o ekonomii nepřesáhne rámec povinných učebních textů. K lidské přirozenosti navíc patří, že nepříjemné zážitky jsou z paměti vytěsňovány. Už tak ubohé povědomí se po absolvování státnic rychle vytratí.

  1. Nedrásá to srdce děkanovi-ekonomovi?

Nyní poznámka pro nezasvěcené: MAE405 v provedení doc. Straky je úžasným zážitkem, máte-li vkus. Používá totiž západní metody výuky; od studenta očekává, že bude na hodiny chodit připraven (tj. že předem nastuduje příslušné pasáže z literatury), jinak to nemá cenu. Diktafon nechejte doma a nelitujte, že neumíte těsnopis – pasáže ze skript recitovat nebude. Nevšední pedagogický talent pana děkana se nezastaví ani před obludností nové auly. S přehledem v ní dokáže vést diskusní semináře. Spát se tam nedá, soupeř je bdělý a bojovně laděný. Jen tak dál. Škoda jen, že to není nakažlivé.

  1. Jakou máte představu o způsobu, jakým vyučují Vaši kolegové z katedry? Kauza Holman má zajisté mnoho dimenzí, ale při pohledu na výuku (nechci však házet všechny do jednoho pytle) je poměrně obtížné ubránit se dojmu, že rozlišení na posuny a porozumění nepostrádá jistou vypovídací hodnotu…

Někdy se mi zdá, že se snažíte navodit dojem, že profesor Holman je šílený vědec, který na nebohých studentech provádí pokusy, v čemž jste povinen mu zabránit (idealisti a snílkové jsou krásná věc, ale manažeři jsou tady od toho, aby vizionáře drželi u země). Na závěr tedy několik užitečných, necelou stovkou let prověřených rad Alfreda Marshalla všem, kteří mají ambice psát ekonomické texty (citováno v Coase, R. H.: Essays on Economics and Economists, str. 174, University of Chicago Press, 1991). Snad se to dá vztáhnout i na ty, kteří chtějí ekonomii učit.

Za odpovědi děkuje Jana Zajícová

Mohlo by tě zajímat: