VŠE letos přijala do prvních ročníků o 20 % studentů více oproti loňskému roku. „Škola už tak praská ve švech, o Jižním Městě ani nemluvím,“ říká k tomu vedoucí pedagogického oddělení Anna Fryčová.
VŠE letos přijala do prvních ročníků o 20 % studentů více oproti loňskému roku. „Škola už tak praská ve švech, o Jižním Městě ani nemluvím,“ říká k tomu vedoucí pedagogického oddělení Anna Fryčová. Její slova dokládá i Dlouhodobý záměr VŠE, který například konstatuje, že počet studijních míst v knihovnách a počítačových studovnách je „zcela nedostačující“. Proč vlastně škola přistoupila k dalšímu zvyšování počtu studentů?
Ministerstvo školství v dubnu aktualizovalo svůj Dlouhodobý záměr v oblasti vysokého školství. Chce zajistit, aby v roce 2005 byla vysokými školami přijata celá polovina devatenáctileté populace. Tohoto cíle hodlá dosáhnout zvýšením počtu studentů v bakalářských studijních programech. Ty mají jejich absolventům umožnit nejen pokračování v dalším studiu, ale také přímý odchod do praxe. Nárůst kapacit bakalářských oborů má být umožněn zvýšením dotací pro veřejné vysoké školy.
Pro rozdělení dotací je rozhodující tzv. referenční počet studentů. Do něj se promítá studijní „úmrtnost“ a počet takzvaných věčných studentů. Finanční náročnost studia se zohledňuje pomocí tzv. koeficientu ekonomické náročnosti oboru. Ten je určen pro každý obor zvlášť a pohybuje se v rozmezí 1 až 3,5. Většina oborů na VŠE má nejnižší koeficient, pouze některé obory na Fakultě informatiky a statistiky jsou ohodnoceny koeficientem 1,65.
Ministerstvo se pro rok 2001/2002 zavázalo umožnit 9% zvýšení referenčního počtu studentů v bakalářských programech (v prvních třech ročnících). V navazujících magisterských programech (tj. v dalších ročnících) je možné zvýšení pouze o 3 %. Pokud škola překročí dané meze, nedostane na „nadbytečné“ studenty dotaci. Při dodržení povoleného růstu představují další studenti příliv finančních prostředků. Univerzity na základě příslibu ministerstva letos přijaly o 10 tisíc studentů více. Podle toho pak byla odvozena částka dvou miliard korun.
Polovina z těchto prostředků je určena na konkrétní rozvojové projekty a pokrytí inflace. „Optimální by bylo, aby normativ rostl rychleji než inflace,“ konstatuje kvestor VŠE Jiří Kříž. Zbývající miliarda má při větším počtu studentů zajistit, aby přinejmenším neklesl tzv. normativ. To je zjednodušeně řečeno částka, kterou dostává škola za jednoho studujícího.
Vedení VŠE společně s fakultami rozhodlo na základě slibu ministerstva přijmout navíc 20 % nových studentů. To představuje 4,5% nárůst celkového počtu studentů v prvních třech ročnících, tedy jen polovinu z možných 9 %. „Letos jsme vzali maximum, které jsme si mohli dovolit,“ míní vedoucí studijního oddělení Anna Fryčová. Rozhodnutí VŠE zdůvodňuje kvestor Jiří Kříž: „Pokud vysoké školy zvýší počet studentů, klesne normativ odvozovaný ze stejné částky. Nepřizpůsobíme-li se ostatním, dostaneme v absolutní částce méně.“ Pokud ministerstvo školství splní svůj slib, normativ by neměl klesnout. Škola by tudíž dostala na studenta minimálně stejně vysokou dotaci jako v minulém roce, i kdyby počet studentů nezvýšila.
Více prváků tedy přinese nárůst dotace v absolutní částce. Škola tyto prostředky využije nejspíše ke zvýšení platů, aby neklesala jejich reálná hodnota. Mzdy na univerzitách již nejsou každoročně navyšovány automaticky, jak to vládě dříve ukládala zákonná úprava v oblasti rozpočtových a příspěvkových organizací. V roce 1999 se totiž vysoké školy podle nového vysokoškolského zákona přetransformovaly na samostatné subjekty stojící mimo tuto oblast. Výši platů si tak již třetím rokem stanovují samy. Jsou však závislé na tom, jaké dotace jim ministerstvo přidělí.
