Dalším týmem, který má ambice na postup do závodu Can you make it?, je tým THE BANANAS. Na otázky odpovídal Jan Slanař a Jiří Polák. Závodníci se znají od malička a jedou si závod užít. Jiří má za sebou i zkušenosti se stopováním, i když ne moc úspěšným.
Závod Can you make it? neprobíhá poprvé. Co pro vás znamená?
Honza (H): Životní zážitek. Něco naprosto praštěnýho, na co nikdy nezapomeneme a co nás posune o hodně dál.
Jiří (J): Zatím nás ještě nevybrali, takže budu psát snad do budoucnosti. Očekávám, že to bude nejlepších sedm dní, které mě naučí skoro víc jak celý život. Když se to tak vezme, člověk je vypuštěn do volné přírody – velkých měst, ale bez mobilů a peněz, a musí se za sedm dní dostat z jedné části Evropy do druhé jen pomocí komunikace s lidmi případně výměnným obchodem za RedBully. Nezní to snad jako velké dobrodružství?
Základem úspěchu je stopování. Zvládáte ho?
H: Nikdy jsem nestopoval. Trochu se toho bojím, ale vím, že naše partička má dost elánu na to, aby jí nic nezastavilo.
J: Mám jednu takovou zkušenost. Jednou mi takhle kamarád volá, jestli si nechci jet zahrát fotbal, že se sešlo málo spoluhráčů. Nejprve jsem ho odmítl, ale pak jsem mu volal, že bych jel. V tu chvíli, ale už byli na cestě a já tedy vzal kolo a jel. Vesnice, kde se měl zápas odehrát, byla asi 30 km vzdálená a já jsem v půlce cesty píchnul zadní kolo. Bohužel jsem si nevzal sebou telefon, abych si zavolal pomoc, tak jsem zamknul kolo k zábradlí a vyšel na menší túru a cestou stopoval. Asi po hodině mi zastavil pán a svezl mě k vesnici, kde se hrálo. Ale než jsem dorazil ke hřišti, už zbývalo do konce druhého poločasu zhruba 20 minut.
Co považujete za nejtěžší úkol?
H: Sehnat místo ke spánku. Obzvláště ve velkých městech, kam musíme dorazit na checkpointy. A hodně se těším na obstarávání jídla! To se teprve projeví, jak jsme výmluvní.
J: Nejsložitější pro nás bude získat dostatečný počet hlasů a pak i trochu štěstíčka při výběru poroty. Na trati bych se ničeho nebál.
Nebojíte se, že se budete v průběhu závodu hádat?
H: Známe se v podstatě od první třídy. Pár cest po Evropě už jsme spolu absolvovali a žádné větší krize se nebojím. Jsme soutěživé typy. Požene nás myšlenka dokončit soutěž a hlavně si to spolu celé užít. Na problémy máme, alespoň dva z nás, doma přítelkyně.
J: Všichni jsme vyrůstali v jednom městě a kamarádi jsme pořád. Ani bych tak neřekl, že budeme pod stresem, my si to jedem užít! Už při první zmínce o soutěži jsme si společně řekli, že by to byla neskutečná jízda. Druhý den jsme se sešli a začali vše plánovat.
Jaké je vaše vysněné místo, kam byste se chtěli se svým týmem dostat?
H: Hodně by se mi líbilo dostat se do Španělska. Většinu Evropy mám procestovanou, Španělsko je pro mě zatím ale velká neznámá.
J: V první řadě budu rád, když se dostaneme všichni zdraví a s úsměvem do cíle. Rád bych se podíval do Říma či Paříže.
Předloni se tým z VŠE chtěl dostat do letadla. Co je vaše meta?
H: Letadlo by bylo fajn, ale pro mě to priorita není. Zabralo by to pravděpodobně dost času, šance na úspěch navíc moc nevidím, i když vím, že někomu už se to povedlo. Já budu rád, když to celé přežijeme. A pokud díky RedBullům po Evropě získáme pár přátel, bude to pro nás největší vítězství.
Foto: archiv Jan Slanař
Kdo dál postoupil z VŠE? Seznam finalistů naleznete zde.
ČTĚTE TAKÉ:
