Večerníčkovský den
Názory, Studentský životVečerníčkovský den měl být recesistickou akcí. Spočívala v tom, že výuka proběhne v papírových čepicích. Mělo jít o nenáročnou akci zpestřující období největšího náporu na studenty, tj. konec semestru. Již od počátku nám bylo jasné, že o své vůli nikdo v čepici nepřijde, a proto jsme chtěli čepice rozdávat u dveří.
Večerníčkovský den měl být recesistickou akcí. Spočívala v tom, že výuka proběhne v papírových čepicích. Mělo jít o nenáročnou akci zpestřující období největšího náporu na studenty, tj. konec semestru. Již od počátku nám bylo jasné, že o své vůli nikdo v čepici nepřijde, a proto jsme chtěli čepice rozdávat u dveří.
Vzhledem k našim předchozím zkušenostem jsme věděli, že s akcí budou problémy. Ty většinou vyvolá vedoucí Technicko-správního oddělení Ing. Tomáš Horský, jehož koníčkem je zakazovat věci kvůli požárním předpisům či z jiných podobných důvodů. Abychom se problémům vyhnuli, napsali jsme paní rektorce dopis informující o našem záměru a jeho kopii jsme zaslali e-mailem všem prorektorům a panu kvestorovi. Bohužel to nepomohlo. Dopis po přečtení zřejmě putoval do koše a na e-mailové kopie nikdo nereagoval. Akce pak proběhla neúspěšně. Za prvé nám byly odstraněny téměř všechny propagační letáčky, a to i přes to, že jsme je umístili do plastových přihrádek na rozvrhy, kde nikomu vadit nemohly, protože rozvrh zůstal čitelný. Za druhé nám byla odstraněna lavice s novinami určenými k výrobě čepic, kterou jsme zanechali (a to řádně označenou) ve vestibulu Nové budovy, protože jsme neměli čas hlídkovat po celý den.
K těmto problémům nemuselo dojít, kdyby paní rektorka dopis nezahodila a naopak předala jeho kopii svým podřízeným s tím, že o akci ví. Bohužel se však ukázalo, že zcela chybí standardní mechanismy komunikace mezi organizačními útvary, a také to, že podněty nejsou vyřizovány podle předem navržených procesů, ale pouze operativně podle momentálního uvážení toho či onoho úředníka.
Nahrávání ...
