Koncem března jsme byli svědky netradičního předvolebního boje. Určitě si studenti VŠE nepamatují, kdy byly naposled volby na druhé nebo čtvrté fakultě, ale všichni ví, že v minulých dnech volila své senátory Fakulta národohospodářská. Autoři mohutné předvolební kampaně využili faktu, že zástupce z řad učitelů do akademického senátu volí také studenti, a rozhodli se je patřičně ovlivnit.
Koncem března jsme byli svědky netradičního předvolebního boje. Určitě si studenti VŠE nepamatují, kdy byly naposled volby na druhé nebo čtvrté fakultě, ale všichni ví, že v minulých dnech volila své senátory Fakulta národohospodářská. Autoři mohutné předvolební kampaně využili faktu, že zástupce z řad učitelů do akademického senátu volí také studenti, a rozhodli se je patřičně ovlivnit. Najednou jsem potkávala na chodbách společné programy skupin učitelů, úderná hesla, výzvy studentům k účasti ve volbách, slečny, které u vchodu do školy rozdávaly volební letáky, a dokonce společné kandidátky.
Vše začalo tím, že prof. Holman a ing. Ševčík vyvěsili po škole svůj volební program a připsali pod něj seznam doporučených kandidátů, kteří, pokud budou zvoleni, prosadí slibované změny. Bylo evidentní, že se jedná o „proholmanovskou skupinu“ z nedávných dob sporů o výuce ekonomie.
To, že měly volby i jiný než „čistě volební“ smysl, ukázala předvolební agitace, která neskončila jen u plakátů, výzev a slečen u vchodu. Došlo bohužel i na dost netradiční metody kampaně. Možná netradiční pro akademickou půdu, zato typické pro celostátní volby do českého parlamentu. Asi jsem slabá povaha, ale připadá mi nevkusné, když se pedagogové navzájem očerňují v anonymně vypouštěných fámách. Mezi studenty začaly kolovat zprávy, že pokud budou zvoleni Holman se Ševčíkem, zasadí se o zrušení oboru regionalistika. I když byla fáma následně vyvrácena, zůstala mnohým vrtat v hlavě pochybnost o tom, kdo z kandidátů vlastně mluvil pravdu.
Velmi kuriózní metodu přesvědčování studentů zvolil prof. Milan Žák, který zaslal všem studentům páté fakulty e-mail s doporučenou kandidátkou, jak napsal, „vzniklou z širokého konsenzu pracovníků FNH“. V e-mailu vyzývá voliče, aby zabránili zvolení „úzké a jednostranné zájmové skupiny“, která chce „využít osobních sporů a uchopit moc“, a aby podpořili vhodné kandidáty zastupující všechny katedry na fakultě. Prof. Žák v e-mailu vůbec nepředstavil program kandidátů. Jediným smyslem rozeslané výzvy bylo vyburcovat studenty a přemluvit je k „jediné možné správné volbě.“ Jeho představa demokratických voleb je plošné zvolení zástupců všech částí akademické obce. Podle této logiky by bylo zřejmě vhodné i v parlamentních volbách dát hlas všem, včetně komunistů, aby vzniklo demokratické zastoupení společnosti.
Neméně pikantní než předvolební kampaň bylo i první kolo voleb. Zúčastnilo se ho téměř 600 členů národohospodářské akademické obce a k jeho platnosti chybělo pouhých 34 hlasů. Podle některých „pozorovatelů“oněch několik málo hlasů mohli dodat například členové některých kateder, kteří prý do poslední chvíle takticky vyčkávali. Když zjistili, že by právě jejich hlas mohl učinit volby platnými, vůbec volit nešli.
Všechny tyto taktiky a strategie sice nejsou zakázanou formou volební agitace, ale jejich ojedinělé použití dokládá výlučnost a určitý podtext celých voleb.
Další zajímavou událostí na „pětce“ budou volby děkana. Nástupce současného děkana Straky, který už na post šéfa fakulty v dalším období kandidovat nemůže, zvolí senát vzešlý právě z těchto voleb. Prof. Žák se netají tím, že se o místo děkana hodlá ucházet. Prof. Holman, který podle svého posledního vyjádření ještě nebyl o své kandidatuře úplně rozhodnut, bude mít naopak větší šanci na zvolení do děkanského křesla teď, když v senátu zasedne početnější „proholmanovsky“ zabarvené křídlo.
Z někdejší nenápadné fakulty se stalo dějiště napínavých událostí, které se dostalo do centra pozornosti celé školy. Počáteční spor o výuku ekonomie zřejmě rozdělil učitelský sbor Národohospodářské fakulty na dva nesmiřitelné tábory a jejich osobní antipatie pronikly na veřejnost během nynějších voleb. Doufejme, že hlavní aktéři sporů nebudou malicherní, vzdají se vzájemných osobních nevraživostí a začnou řešit problémy věcně. Budou z toho mít prospěch nejen oni, ale hlavně studenti, na jejichž blahu jim určitě záleží ze všeho nejvíc.
