Michael Douglas v roli padoušského finančníka Gordona Gekka vytváří
obrázek doby v začátcích finanční krize před dvěma lety a nastoluje
zajímavý pohled na život Wall Streetu v jeho nejtěžších chvílích.
Nepříliš ekonomicky gramotný divák si v tomto filmu na své příliš
nepřijde, už jen proto, že za jmény fiktivních bank se skrývají
skutečné instituce a bez alespoň základních znalostí průběhu krize film
zdaleka nevyzní tak komplexně a uvěřitelně. Na druhou stranu je z něj
cítit i snaha přiblížit tento „svět ve světě“ běžnému divákovi,
což vede ovšem k řadě zkratek a zjednodušení neodpovídajících plně
realitě prostředí.
Autorům se povedlo vyvarovat plochosti charakterů, žádná postava není
úplně černobílá. Přesto zde ale nejde „pouze“ o očekávané
prozření Gekka a odhalení skutečných hodnot tohoto světa. Prostě
neplatí, že finanční svět je zvrhlý, bankéři jsou podvodníci a
prospěcháři, přičemž skutečné hodnoty dneška vytváří pouze rodina a
poctivá práce, film ukazuje, že i „zlí“ investoři mohou podpořit
dobrou věc.
Na filmu je tedy znát, že byl připravován spoluprací s desítkami
ekonomů a zasvěcených lidí po dlouhou dobu, režisér Stone se snažil
vytvořit co nejrealističtější pohled na dění v největším světovém
finančním centru včetně detailů, jako je slovník, vystupování či
jídelníček typického pracovníka z Wall Street.
Samotný děj začíná ve vyhrocené době během počátků světové krize
na hlavním placu newyorské burzy. V té samé době opouští Gordon Gekko
vězení, kde si odpykával trest za finanční podvody. Jeho snahou je dostat
se zpátky na vrchol, přičemž využívá svou dceru Winnie. Ta s ním
zpočátku odmítá komunikovat, jelikož ho obviňuje ze sebevraždy svého
bratra. Její přítel Jake, ztvárněný populárním Shiou LaBeaoufem, nadaný
finančník z Wall Street, se snaží rodinný spor urovnat. Samozřejmě ne
pouze ze zcela nezištných důvodů.
Podobně jako v předchozím díle Charlieho Syčana, i Jakea vede
především touha po odvetě. Jednou z prvních bank, kterou vláda
podporovaná kolegiem nejsilnějších amerických bank nechává padnout, je
totiž banka jeho přítele a učitele, který posléze páchá sebevraždu
skokem pod metro.
Děj nám ukazuje rodinné drama, snobské večírky a okázelé akce
s pozadím nejhorší ekonomické recese od třicátých let. Některé postavy
prostě musíte nenávidět, jako například žraločího finančníka Brettona
Jamese, jenž s elegancí a krutostí rozhoduje o životech jiných. Jiné
vám budou připadat jako z jiného světa a znudí vás k smrti. To je
případ Gekkovi dcery, jež svými názorovými veletoči bohužel splňuje
současnou poptávku po rozervaných hrdinkách.
Přes všechny zmíněné klady tohoto díla je potřeba říct, že
nedosahuje úrovně prvního dílu. I přes výrazně lepší faktografické
pozadí a propracovanější dějové zvraty se jednoduše nepodařilo přenést
kouzlo hektické a nervozní atmosféry originálu.
Zdroj foto: Bontonfilm
