Zkouška z matematiky: Odměna jistá!
NázoryPro mnoho studentů VŠE se stává noční můrou zkouška z matematiky. Zvláště když si představí, jakého zkoušejícího by mohli chytit. Monika si poradila způsobem, o němž se mezi studenty tu a tam šušká. Podobně se prý někdy dělají i přijímací zkoušky na naši školu.
Pro mnoho studentů VŠE se stává noční můrou zkouška z matematiky. Zvláště když si představí, jakého zkoušejícího by mohli chytit. Monika si poradila způsobem, o němž se mezi studenty tu a tam šušká. Podobně se prý někdy dělají i přijímací zkoušky na naši školu.
„Nechala jsem si matiku až na konec. Ani nevím proč. Prostě se mi do ní nechtělo,“ svěřuje se Monika. Nedá se ale všechno odkládat napořád: „Po dvou letech mi toho v hlavě moc nezůstalo. Neměla jsem čas učit se všechno znova.“ Monika se tedy po mnohadenním přemýšlení rozhodla najít někoho, kdo by šel na zkoušku za ni.
Hledala raději mimo školu. „Bála jsem se, aby ji zkoušející třeba nepoznal. A stejně tady moc lidí matice nerozumí.“ Volba padla na Matematicko-fyzikální fakultu. Stačilo natisknout letáky a roznést je na kolej a do budov fakulty. A pak jen čekat, až se někdo nechá nalákat slíbenou finanční odměnou.
Ozvali se tři zájemci. Jeden z nich už měl očividně s něčím podobným zkušenosti. Byl to však kluk. Navíc se ukázalo, že si chce snadno vydělat a „obchod“ pouze zprostředkovat. Nabídl se dokonce, že vyrobí razítko do indexu. „Jenom za to chtěl patnáct set! Na rozhazování nemám. Takové peníze se vydělávají docela dlouho,“ zlobí se Monika.
Nakonec se jí povedlo domluvit s Janou, studentkou druhého ročníku. „Taky se toho trochu bála, ale jinak se zdála v pohodě. Říkala, že matiku na ekonomce zná, protože někoho doučuje. Párkrát jsme se sešli. Dala jsem jí polovinu peněz jako zálohu a ona mi přinesla svoje fotky.“ Výměna fotografie v indexu nepředstavovala téměř žádný problém. Potřebnou počítačovou techniku dnes má doma kdekdo. Stačí jen trochu si pohrát s obrázkem. „Razítko se mi podařilo docela dobře. Šlo to lépe, než jsem si představovala. Hlavně jsem doufala, že u zkoušky nebudou chtít taky identifikační kartu.“
Přišel den D. „Nervy jsem měla možná větší, než kdybych tu zkoušku sama dělala,“ líčí svoje pocity Monika. „Dokonce mě uklidňovala i Jana, ale taky na tom nebyla zrovna nejlíp.“ Po písemné části společně zjistily, kdo bude Janu zkoušet ústně. Moniku polilo ještě větší horko. „Bála jsem se, že mu bude vykládat definice z matfyzu a on ji pak vyrazí. Nebo na to nedej bože přijde. Řekla jsem jí, že může klidně něco zkazit, aby to nebylo tak nápadné. Stačila by mi trojka!“ Nervozitu se snažila zahnat několika cigaretami před školou. Pak se najednou objevila Jana a vítězoslavně podala Janě index. „Prý to bylo úplně v pohodě. No ale já jsem se ještě nikdy tolik nezpotila,“ končí svůj příběh Monika.
jména osob jsou smyšlená
Nahrávání ...
