Zvyšte počet úhozů až na dvojnásobek
NezařazenéPočítač je v dnešní moderní době naprostou nezbytností a psaním na něm člověk tráví značnou část života. Naučit se tedy psát všemi deseti může do budoucna přinést nezanedbatelné časové úspory.
Počítač je v dnešní moderní době naprostou nezbytností a psaním na něm člověk tráví značnou část života. Naučit se tedy psát všemi deseti může do budoucna přinést nezanedbatelné časové úspory.
Přestože život bez počítače si dnes dokáže představit málokdo, jen zřídkakdy si lidé uvědomují, jaký význam má psaní všemi deseti. Převážnou část času u počítače totiž trávíme prací s textem například zapisováním poznámek z přednášek, psaním seminárních prací, vyřizováním elektronické komunikace jako například emaily, chat, icq. Podle Jaroslava Zaviačiče, který neustále vyvíjí systém ZAV (výuka psaní na klávesnici), dokáže člověk píšící dvěma prsty napsat maximálně sto písmen za minutu. Průměrná rychlost, kterou však docílí člověk píšící všemi deseti, je 150 až 200 čistých úhozů za minutu. V těchto jednotkách se totiž počítá rychlost písaře a v praxi jde o počet hrubých úhozů mínus chyby.
Podle výsledkové listiny na stránkách intersterno.cz dokáží mistři v psaní psát i rychlostí 400 až 800 úhozů za minutu. Světový rekord drží Češka Helena Matoušková z mistrovství světa v Římě 2003. Její výkon činí 955,10 hrubého úhozu za minutu při chybovosti 0,03 procent.
Obecně pro psaní všemi deseti platí dvě zásady – rychlost a přesnost. Rychlé psaní je dobré, rychlé opravování je lepší. Nejlepší je ale psaní bez chyb s okamžitou kontrolou výsledku na obrazovce.
Jak tedy začít? Vybrat si správnou metodu nebude těžké, protože učebnic i programů je na trhu mnoho. Důležité je vyhradit si čas, mít snahu a osvojit si základní návyky. Při psaní všemi deseti by si měl člověk neustále uvědomovat, zda sedí zpříma a dívá se pouze na obrazovku, tedy zda nekontroluje prsty. Dále by měl pamatovat také na to, že není správné opírat předloktí o stůl a zpočátku psát raději pomaleji bez chyb než rychle s chybami. Znatelný pozitivní výsledek zkrátka vyžaduje pravidelný, občas až nervy drásající trénink.
První podobu psacího stroje patentoval Henry Mill již v roce 1714. Dnešní rozložení klávesnic ale pochází až z roku 1888, kdy byl model Typewriter II od C. L. Sholese přijat na sjezdu odborníků v americkém Torontu. V 19. století se začaly dovážet psací stroje i do České republiky. Na psacích stolech je ale najdeme už jen zřídkakdy na rozdíl od počítačů a notebooků, které mají rozložení klávesnic stejné jako psací stroje z konce devatenáctého století.
Nahrávání ...
