CTVS – nerozluštitelná zkratka?

1. 4. 1999 | | Rozhovory, Sport

Centrum tělesné výchovy a sportu působí na naší škole již několik let. Jeho hlavním úkolem je zajistit výuku povinné tělesné výchovy, kurzů, seminářů a školení podle studijního programu VŠE. Každý z nás, studentů, pokud není z tělesné výchovy osvobozen, projde rukama jednotlivých učitelů Centra. Pod pokličku jejich práce nás nechal nakouknout Mgr. Miloš Pádivý, ředitel CTVS.

Centrum tělesné výchovy a sportu působí na naší škole již několik let. Jeho hlavním úkolem je zajistit výuku povinné tělesné výchovy, kurzů, seminářů a školení podle studijního programu VŠE. Do jeho statutu patří také odborné, organizační a materiální zajištění zájmové tělesné výchovy studentů a správa tělovýchovných a sportovních zařízení VŠE. Každý z nás, studentů, pokud není z tělesné výchovy osvobozen, projde rukama jednotlivých učitelů Centra. Pod pokličku jejich práce nás nechal nakouknout Mgr. Miloš Pádivý, ředitel CTVS.

Kdy vzniklo Centrum tělesné výchovy a sportu ?

CTVS navazuje na činnost Katedry tělesné výchovy, která zde vznikla v roce 1952 pro všechny vysoké školy současně s Ústavem pro tělesnou výchovu a sport. Samostatná katedra tělesné výchovy naší školy zde fungovala při třetí fakultě do roku 1994, kdy ji nahradilo CTVS.

Jaké okolnosti tomu předcházely?

Pro vznik Centra hovořili dva důvody. Tím hlavním byl návrh jednoho z děkanů na zrušení tohoto pracoviště, jelikož ke studiu nemá žádný vztah a vytvoření jakéhosi servisního pracoviště, jehož pracovníci by patřičnou výuku zajišťovali. Tento návrh měl dvojí dopad. Ten pozitivní byl, že se urychlily změny, které později postihly jiné školy. Negativním důsledkem bylo snížení počtu hodin, který byl ve studijním řádu a snížení povinných zápočtů. Na druhou stranu tato opatření přinesla zkvalitnění naší práce. Abych to vysvětlil, když někdo se studenty nepracuje dobře, ti studenti tam přestanou chodit, což je rázem evidentní.

Studenti tak získali možnost volby.

Ano, dřív k tomu měli nějaké podmínky. Museli dělat testy, dnes si každý vybere co chce. Když se mu tam líbí, tak pokračuje, když se mu tam nelíbí, tak nepokračuje.

V čem spočíval druhý důvod vzniku ?

V té době se zde projevila všeobecná snaha školy přestavět, rekonstruovat. Změny proběhly i na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) a s tím padly i jakékoliv směrnice, či bezpečnostní předpisy. Restrukturalizace školy a dotažení kreditního systému nás pak jako neoborový předmět vyneslo na okraj zájmu. Čtyři až pět měsíců nám trvalo, než jsme vedení školy vysvětlili, o co nám jde a pro koho to děláme. V podstatě jsme zůstali jediným předmětem na škole, který je schopen udržet kompaktní skupinu pohromadě třeba po celou dobu studia. Což se mi jeví ve vztahu student–škola jako velmi důležité.

Kdyby se tedy vedení školy ve své době rozhodlo, že na naší škole tělocvik nebude?

Tak by prostě nebyl.

Jakým způsobem je činnost CTVS financována?

Naše náplň je v podstatě limitována rozpočtem, kdy od školy dostáváme určitý objem prostředků. Odvíjí se to od počtu přijatých studentů, počtu kantorů k zajištění výuky a jaký materiál potřebujeme zabezpečit. K loňskému roku jsme měli rozpočtovou částku zhruba tři milióny na celý provoz. Dvě třetiny peněz pak jdou na pronájmy. Co nás mrzí je, že se při stavbě menzy v Italské nepodařilo přistavět tam třeba malou tělocvičnu, fitcentrum nebo bazén. Dalším mínusem je pro nás ztráta tenisových kurtů na Třebešíně. V současné době s magistrátem projednáváme novou smlouvu o pronájmu. My s finančními prostředky v podstatě vyjdeme, ovšem za podmínky, že studenti si platí účast na letních a zimních kurzech a na mnoha dalších akcích sami. Nákup materiálu se potom provádí tak, aby každý sport byl v únosné míře zabezpečen. Máme i určité vazby na firmy, které nám poskytují množstevní slevy, ale není to zázračné.

Jsou věci, ve kterých si nerozumíte s vedením školy?

Situace je taková, že nemáme nějaké zásadní spory. Byli jsme nějaké období ze strany kvestora a prorektora pro pedagogiku kontrolováni, jak se naše práce vyvíjí a k čemu vede. Náš program se však ukázal jako funkční a oddíly jsou studenty naplněny tak, že všechny prostředky jsou účelně vynaloženy. Jediné, co nemáme dořešeno, je, aby účast na tělesné výchově byla nějakým způsobem ohodnocena. Kreditem, nebo něčím. Aby v té škále celoškolsky volitelných předmětů, kdy student má možnost si vybrat nějaký volně volitelný předmět, tak aby si místo filozofie mohl zvolit tělocvik. Škola se tomu nebrání, ale má k dispozici málo kreditů a podobně. Mám dojem, že by to určitě bylo motivačně silné. Myslím si, že tělocvik je aktivita, které by se stát prostřednictvím školy měl věnovat. I pro praxi je důležité, aby byl člověk fyzicky připraven a dokázal se vyrovnat s větší námahou či stresovými situacemi.

Podnikáte v této věci nějaké kroky?

Ano, a to takové, že předkládám prorektoru Švagrovi tyto věci k úvaze. On měl představu, abychom do výuky přidali ještě jeden povinný zápočet z tělesné výchovy, ale to pro nás nic neřeší. Studenti, kteří by se hlásili do kurzů povinně, by tak zabírali místo těm, kteří by třeba sportovali rádi, ale omezená kapacita by jim to znemožňovala.

Jste vůbec ochoten tolerovat docházku studentů, kteří si doopravdy přijdou pouze pro tu čárku za účast, nebo trváte na tom, že si člověk má z hodin tělocviku odnést i něco navíc?

Neskrývám to, že si v řadě hodin student odchodí ten povinný počet hodin, ani neví, jak se ten který kantor jmenuje, a tím to pro něho končí. Na druhou stranu je řada sportů, kde se učitelé snaží, aby lidem předali určitý návod, jak být fit, jak zacházet se svým tělem, aby byli spokojení a vyrovnaní, aby se naučili něco nového. Naše snaha je, aby ti studenti věděli, proč tam chodí. O teoretických předmětech jsme uvažovali, ale je na kantorech, aby vám v hodině přiblížili, jak správně jíst a pít, jak se pohybovat.

Jakým způsobem ale řešíte problémy studentů, kteří se sportem do styku dříve nepřišli a při přihlašování ani neví, které odvětví by jim vyhovovalo?

Máme připravené i kurzy typu kondiční tělesná výchova, kde se hrají všechny míčové hry a kde se snažíme studenty určitým způsobem nasměrovat a případně jim pomoci při výběru. Těch kurzů je více, jako combi, zdravotní tělocvik, zdravotní plavání.

Kolik kurzů připravujete na každý semestr?

Nabízíme dvacet sportovních specializací, do kterých se přihlašuje každý semestr na čtyři a půl tisíce lidí. Letos se nám podařilo rozšířit nabídku o tři nové disciplíny, a to atletiku, sebeobranu a kondiční tělesnou výchovu. V příštím roce neuvažujeme o nějakých zásadních změnách, pravděpodobně dojde k rozšíření sebeobrany a bojových umění, protože tam je obrovský zájem.

Velkou částí vaší práce jsou také letní a zimní výcvikové kurzy.

Pro zimní kurzy zde máme komisi, která shání objekty, zařizuje dopravu, zajišťuje seminář učitelů a náplň kurzů. Narůstajícím problémem pro nás je získat vhodný objekt, což znamená objekt v lyžařsky atraktivním místě, za přístupných cenových podmínek v daném čase. Během zkouškového období se uskuteční na dvacet kurzů se zhruba sedmi sty studenty. V létě to je lepší, neboť máme střediska v Dobronicích a na Suchomelu, kde proběhne po šesti kurzech. Kromě toho se pořádají kurzy kanoistiky, turistiky a cyklistiky. Zde dosáhneme jedenácti set účastníků.

Zmínil jste se o tom, že studenti si platí kurzy sami, jak je to s jejich pojištěním?

Zákon stanoví, že student, který má tělesnou výchovu ve studijním řádu, to znamená u nás bakaláři, je na školních akcích pojištěn. Studenti inženýrského studia pojištěni nejsou a my je na to musíme upozornit. Má to svá úskalí legislativního rázu. My si vlastně sami vytváříme pravidla, což není v pořádku. Pokud děláme kurzy v zahraničí, tak trváme na tom, aby studenti měli pojištění pro léčebné výhody v zahraničí.

Každý student, který přijde do hodin tělocviku, má šanci reprezentovat školu. Jakým způsobem mu to umožníte?

Každý sport si své lidi určitým způsobem koncentruje, dělají se třeba výběrové oddíly, to vše za účelem účasti na akademickém přeboru vysokých škol. V nich se jednotlivé školy podílejí na organizování základních kol, oblastních přeborů, akademických mistrovství. Trend je zachovat maximum těchto vzájemných utkání, ale opět naráží na problém finanční a organizační. Tyto akce zastřešuje Česká asociace akademického sportu, ale jako občanské sdružení vyčleněné z MŠMT pouze formálně. Ti lidé, kteří to dělají, to dělají z lásky k věci. Škola se tím může pyšnit, ale nedá na to ani korunu. Bohužel ani v novém studijním řádu není zmínka o tom, že by student mohl získat za reprezentaci nějaké stipendium.

I přesto ochota studentů reprezentovat tady je.

Ta tu je relativně dobrá. Je to sport, který zase tolik nehledí na otázku, co za to.

Určitě tedy přišly i nějaké úspěchy?

Loni florbalisté a basketbalistky vybojovali akademického mistra republiky v Brně, volejbalistky byly třetí, orientační běžci také přivezli nějaký kov, v atletických disciplínách jsme měli dvě nebo tři medaile. Historicky je těch úspěchů samozřejmě více.

Ti z vás, kteří s tělocvikem zatím na naší škole do styku nepřišli, mají v podstatě jedinou možnost, jak získat podrobnější informace o kurzech a nabídkách CTVS i o dalších sportovních akcích. Jsou to dvě velké nástěnky ( co by si škola bez nástěnek počala ). Jedna z nich je umístěna v mezipatře ve staré budově, hned nad knihovnou. Druhá visí v nové budově proti šatnám. Jinak nezbývá než vydat se do Štěpánské ulice č. 18 v Praze1, kde CTVS sídlí.

Mohlo by tě zajímat: