Vysoká škola hospodářská – ekonomie na UK a na VŠE

9. 12. 2002 | | Názory

Většina z nás možná skládala přijímací zkoušky na více vysokých škol do „ekonomického“ oboru. Kdo ale věděl, co by ho čekalo jinde a co na VŠE? Přesto, že je název naší školy zdoben přívlastkem ekonomická, ekonomie není hlavním předmětem zde vyučovaným. Nabízíme malé srovnání kurzů ekonomie dvou vysokých škol, kde bychom čekali, že hlavním oborem bude ekonomie.

Většina z nás možná skládala přijímací zkoušky na více vysokých škol do „ekonomického“ oboru. Kdo ale věděl, co by ho čekalo jinde a co na VŠE? Přesto, že je název naší školy zdoben přívlastkem ekonomická, ekonomie není hlavním předmětem zde vyučovaným.

Závěrem srovnání kurzů ekonomie dvou vysokých škol, kde bychom čekali, že hlavním oborem bude ekonomie, je velká nejednotnost učebních plánů na různých typech studia. Na VŠE se skládá bakalářská zkouška z látky probrané v základních kurzech Mikroekonomie I a Makroekonomie I. Na ty navazuje Mikro- a Makroekonomie II, z nichž se pak skládá zkouška státní (což je v podstatě maximální povinné penzum znalostí z této oblasti). Pak už zůstává na studentech, zda si zapíší kurzy pokročilé – volitelné.

Na Fakultě sociálních věd UK, oboru ekonomie, je systém výuky odlišný. S obsahově srovnatelnými znalostmi za celé pětileté studium dosažených na VŠE se zde posluchači seznámí již na bakalářském typu studia. V magisterském programu musí zvládnout obsahově náročnější předměty, z nichž je většina vyučována v anglickém jazyce (např. Micro- a Macroeconomics advanced).

„Myslím, že naše škola nás učí myslet více abstraktně. Dává nám tím větší možnost zvládnout jakýkoliv problém, se kterým se můžeme setkat v praxi,“ uvádí student FSV UK. Reagoval tak na mou otázku, zda mu nepřijde výuka na jejich škole moc teoretická a proč si zvolil zrovna ji. „Vy tam máte samé marketingy a managementy, od každého něco, ale ekonomie vám tam chybí. To ale není jediný důvod, proč jsem si po souběžném ročním studiu vybral Karlovu univerzitu. Nejvíc mi vadil systém zkoušek a anonymita, jak studentů mezi sebou, tak i ke zkoušejícím,“ pokračuje. „U nás zkouší na konci semestru vyučující příslušného předmětu a ptá se na to, co probral, či zadal k nastudování. Na VŠE přijdu na soubornou zkoušku k neznámému pedagogovi a s velkou pravděpodobností po mně může chtít to, co já nikdy na přednáškách neslyšel,“ naráží na problém kateder ekonomických teorií a mikroekonomie.

Ekonomie ve své nejčistší podobě tedy na VŠE tvoří, v porovnání s ekonomií vyučovanou na Univerzitě Karlově, jen malé procento z předmětů, se kterými se tu setkáváme. Otázkou tedy zůstává, zda konečný přívlastek v jejím jménu dostatečně vypovídá o zaměření této školy.

Mohlo by tě zajímat: