Jak funguje občanská společnost v globalizovaném světě
NezařazenéKonference Forum 2000 se konala letos v říjnu již po osmé. Závěrečná část tříletého projektu „Mosty přes globální propasti“ se věnovala otázce občanské společnosti a jejímu vztahu ke globalizaci.
Konference Forum 2000 se konala letos v říjnu již po osmé. Závěrečná část tříletého projektu „Mosty přes globální propasti“ se věnovala otázce občanské společnosti a jejímu vztahu ke globalizaci.
„Já sám rozumím pod pojmem občanské společnosti něco, co vzniká samostrukturací společnosti, obvykle se tím myslí nadace a spolky. Samozřejmě, že je to přirozené lidské sdružování v nevládních a neziskových organizací, spolcích a občanských iniciativách. Jsou nesmírně důležité a jsou páteří občanské společnosti,“ definoval občanskou společnost Václav Havel ve svém proslovu na plenárním zasedání. „Tato občanská společnost je zásadní, je podhoubím, živnou půdou, zázemím demokracie,“ dodal. Podle něj demokracie v občanské společnosti chřadne a chátrá vinou politických stran, které se odcizují občanům: „…politika začíná být nudná, do sebe uzavřená, zvláštní, nakonec lidem protivná a nic na tom nemění, že volit může každý,“ vyjádřil se Václav Havel.
Spolu s ním zahájil třídenní konferenci Yohei Sasakawa, prezident Nippon Foundation. Ocenil její přínos především v každoročním setkání antiglobalizačních aktivistů a „moci“. Druhý den na pódiu vystoupil Jean-Francois Richard, víceprezident Světové banky pro region Evropy, který hovořil o dilematech globálního řízení. Mimo jiné kritizoval Evropskou unii za její organizační strnulost a nepružnost. Za antiglobalisty mluvila Anuradha Mittal, ředitelka The Oakland Institute a bývalá ředitelka Food First, organizace prosazující přístup k potravě jako součást lidských práv. Vyjádřila ve svém proslovu obavy nad efektivností rozdělování rozvojové pomoci společnostmi jako je například Oxfam, organizace zabývající se problematikou obchodu, rozvoje a zadlužení rozvojových zemí.
Nahrávání ...
