Human touch viděný z druhé strany
NázoryV dubnovém čísle Studentského listu a následně na iLISTU byl v rubrice Human touch uveden článek „Napsat pět jmen na papír je problém“. Vzhledem k tomu, že se v textu několikrát objevilo mé jméno a vznikl tak patrně dojem, že vedlejší specializace komerční jazyky rovná se dr. Krásová, nezbývá mi než na tento článek reagovat. Udělat to chci i kvůli tomu, aby se studenti, kteří se chystají skládat SZZ, příliš neděsili toho, co je čeká.
V dubnovém čísle Studentského listu a následně na iLISTU byl v rubrice Human touch uveden článek „Napsat pět jmen na papír je problém“. Vzhledem k tomu, že se v textu několikrát objevilo mé jméno a vznikl tak patrně dojem, že vedlejší specializace komerční jazyky rovná se dr. Krásová, nezbývá mi než na tento článek reagovat. Udělat to chci i kvůli tomu, aby se studenti, kteří se chystají skládat SZZ, příliš neděsili toho, co je čeká.
Předně musím uvést, že nejsem garantem této vedlejší specializace a že tedy není rozhodně mojí povinností organizovat státnice. Jsem pouze jednou z několika vyučujících. Avšak vzhledem k tomu, že značná většina studuje v rámci specializace angličtinu, přicházím do styku s největším počtem studentů: obracejí se na mne se všemi svými dotazy ohledně státnice, a to jak osobně, tak i formou telefonátů či e-mailů.
Autorka uvádí ve svém kritickém a sarkastickém článku celou řadu výtek, které spojuje s mým jménem. Nejsem si jista, zda mé upřesnění může vůbec někoho zajímat, ale protože mi článek vůči mně připadá nekorektní, doplním to, co autorka pro větší efekt a údernost vynechala. Skutečně se stalo, že otevřený termín se obsadil; nikdy totiž vzhledem k velké mobilitě studentů nelze dopředu odhadnout, kolik zájemců o SZZ v daném období bude. Nicméně se ještě nikdy nestalo, že by nebyl otevřen termín další a zájemci nebyli uspokojeni. Ostatně o této skutečnosti „byli studenti v průběhu semestru ujišťováni“. Jestliže autorka v pátek zjistila, že dr. Krásová má konzultace až „příští úterý“, není na tom myslím nic divného; negativní dojem vyvolává pouze slovo „příští“, které tam mimochodem vůbec nepatří, pokud negativní dojem neměl být vyvolán úmyslně.
V inkriminované úterý, které po chmurném víkendu skutečně nastalo, za mnou přišla skupinka pěti studentek s tím, že sekretářka je nechce zapsat na termín, který se „jakýmsi zázrakem objevil“ (jinak řečeno: byl po naplnění prvního termínu regulérně otevřen). Nebyly totiž úřední hodiny. Zoufalé studentky se tedy obrátily na mne a já jsem je (mimo své úřední hodiny) zapsala na předběžný seznam (napsat pět jmen na papír opravdu nebyl problém, ale spíš se jednalo o human touch) a rezervovala pro ně bez oficiálního přihlášení pět míst v dalším termínu SZZ. V následujících dnech se pak přišly řádně zapsat jen tři z nich; dvě místa jsme až do konání zkoušky rezervovali zbytečně a další zájemce jsme museli zapsat až na následující termín.
K tomu nejhoršímu, co studenty čekalo, totiž že se museli před zahájením písemné části přesunout do větší místnosti, se ani nechci vyjadřovat (přesun trval zhruba deset minut). Upřímně řečeno, nejsem schopna pochopit, co na tom mohlo být tak hrozného, a autorce přeji, aby ji v životě nic horšího nepotkalo. Židle jsem si však skutečně nepřepočítala, k tomu se kajícně přiznávám.
Nemohu si však odpustit ještě něco (zase ten human touch!): Autorka článku (a nejen ona) navštěvovala s mým svolením po absolvování dvou povinných kurzů KA, KB ještě další semestr jeden z mých kurzů nekreditně. Nebyla rozhodně první; do kurzů chodí, pokud to kapacita dovolí, po ukončení obou semestrů a před státnicí (a někdy i po ní) i jiní studenti. Představuje to pro mne práci navíc, protože texty, které používáme, jsou umístěny na Semestru, ale bývalí studenti k nim již přístup nemají. Musím tedy těm, kteří navštěvují kurzy nekreditně, posílat materiály e-mailem zvlášť, zmenšovat je, mají-li větší kapacitu, a opakovat odeslání, je-li schránka adresátů plná. To se dělo i v případě pisatelky článku, a tak pokud jde o mne, myslím, že jsem human touch nijak nezanedbala.
A mimochodem: pokud si dobře pamatuji, autorka článku „Napsat pět jmen na papír je problém“ složila státní zkoušku na výbornou.
(redakčně kráceno)